Moderní technologie zjednodušují každodenní život a otevírají možnosti, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi. Přesto se do škol často nedostávají. Mobily, rozšířenou realitu a s nimi spojenou kybernetickou bezpečnost lze přitom snadno zařadit do výuky. Někde to mají na starost sami studenti, kteří učí mladší žáky o rizicích na internetu. Ne všechny školy ale projektu fandí.
Solární panely v oblečení, šaty, trička či kabelky vyrobené na 3D tiskárně či oblek sbírající lidské teplo. Tak vypadá budoucnost módy podle Linette Manuel, která se věnuje vzdělávání studentů v technologiích. Své výtvory zhotovené pomocí 3D tiskárny nyní představila na konferenci Future Port Youth v Praze.
David Fiedler měl vysněnou práci v zahraničí, přesto ho už v 19 letech postihl syndrom vyhoření. "Nedokázal jsem vstát z postele, nemohl jsem ani zvednout ruku. Tělo mi dávalo najevo, že je něco špatně," popisuje. Problémy si dlouho nepřipouštěl. Svoji zkušenost s vyhořením v nízkém věku se později rozhodl přetavit v pomoc.
Videohry u dětí podněcují násilí nebo vedou k závislosti, tvrdí kritici. Mohou být ale také prospěšné, některé školy je už používají při výuce. Na základní škole v krkonošském Vrchlabí pomocí her přibližují žákům historická období nebo rozbíjí mýty. Podle odborníků mohou digitální hry dětem pomoci zažít pocit úspěchu i lépe navazovat vztahy. Nejvíce pomáhají dětem s horšími známkami.
Ředitele dělá dobrým lídrem to, jak se chová ke kolegům i žákům. Na konferenci FutureEdu se na tom shodli pozvaní ředitelé škol. "Děti nás zrcadlí. Ředitel ve škole nejvíc klima ovlivňuje tím, jaký je," uvedla ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. Na konferenci zaměřené na leadership, tedy vůdcovstí, vystoupili čeští a britští experti v oblasti vzdělávání.
Přezdívá se jí generace sněhových vloček, mluví se o nich jako o přecitlivělých a náročných. "Náročná je doba, ne děti. Možná jsme je jako rodiče nenaučili, jak zvládat stres, protože jsme žili v pohodových časech," říkají odborníci o generaci Z. O tom, v čem je specifická a jak ji lépe připravit na život, mluvili hosté v debatě projektu Chytré Česko.
Rostoucí počet pivovarů v Česku vede k i vyšší poptávce po sládcích. V Říčanech u Prahy už několik let funguje učiliště, které vychovává budoucí pivovarníky. Studenti během praxe pomáhají s výrobou piva, jen menší část ale nakonec v oboru zůstane. "Nejtěžší je vydržet první dva roky. A pak, když to člověka baví, to jde," říká pivní degustátorka Věra Lehovcová.
Sám v dětství moc štěstí na učitele neměl, což mu profesi ze začátku zprotivilo. Pak si k ní ale našel cestu, když zjistil, že si může se žáky vytvořit vztah plný důvěry. Karel Gamba z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži nyní vyhrál cenu Global Teacher Prize pro nejinspirativnějšího učitele. "Učitelům k dobré práci chybí rok volna, aby se mohli sami rozvíjet," říká pro Aktuálně.cz.
Děti v Česku se potýkají s nadváhou nejvíc na světě, varuje Světová zdravotnická organizace. Část z nich se hýbe jen díky povinnému tělocviku ve škole. Jenže sami učitelé často neví, jak děti ke sportu motivovat, aby je bavil. Školy v Praze 6 zkoušejí jinou cestu než měření výkonů a známkování. Do hodin zvou trenéry, kteří žáky ke sportům, ale třeba i k tanci vedou zábavnější formou.
Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
Dětem se zhoršuje psychické i fyzické zdraví a často jim chybí důležité dovednosti. Na škole v Praze-Kunraticích se tomu snaží předcházet a propojují výuku s dalšími aktivitami. Děti mohou navštěvovat chovatelský kroužek, trénovat aikido nebo se vydat na lesní expedici. Zjistí, co je baví a v čem vynikají. Podle výzkumů propojení učení a kroužků rozvíjí dovednosti i zlepšuje studijní výsledky.
Žáci někdy mají pocit, že ve škole nemají žádné slovo. Aby byla škola zábavnější, musí cítit, že mají na výuku také vliv, tvrdí v podcastu projektu Chytré Česko pedagožka a vedoucí pracovní skupiny pro kodex učitele Zuzana Terry. Popisuje také, jak si udržet respekt ve třídě, jak docílit, aby byl vzájemný a žáci učiteli důvěřovali. "Dnešní děti vám respekt nedají zadarmo," říká.
Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.
Univerzita v Oxfordu získala poosmé ocenění nejlepší vysoké školy na světě. Prošly jí desítky laureátů Nobelovy ceny a je známá pro své úspěchy v mnoha oborech včetně medicíny. Právě ta zaujala i čtyřiadvacetiletou Elišku Freibergerovou. Je jedním z 65 Čechů, kteří teď školu studují. "České univerzity se zaměřují na zapamatování co největšího objemu informací. Anglie cílí jinak," popisuje rozdíl.
Děti používají internet už od útlého věku, často ale neví, jaké je tam čekají nástrahy. Informatika je sice ve školách povinná, osnovy ale nepokryjí vše důležité. V pražské Fakultní základní škole Barrandov se proto s dětmi baví třeba také o sociálních sítích nebo se učí pomocí počítačové hry. Žáci pak mají být schopni poradit si s hatery či podvodníky nebo rozhodnout se, co o sobě budou sdílet.
Skupina studentů přírodovědných oborů se před 15 lety rozhodla dokázat, že fyzika a chemie jsou všechno, jenom ne nuda, poučky a výpočty. Založila Úžasné divadlo fyziky, s jehož inscenacemi objíždí školky, školy i akce pro dospělé. "Výuku stále tvoří hlavně učebnice, fakta a pojmy. Méně už jsou školáci vedeni k tomu, aby viděli fyziku v běžném životě," říká jedna z členek spolku Barbora Mikulecká.
Žáky neučí jen učitelé ve školách, ale také každodenní život, který může mít na vytváření jejich osobnosti mnohem větší vliv než vědomosti získané v lavici. Odborníci tomu říkají informální učení. "Klíčem je uvědomit si, že k němu dochází a je pro studenty zásadní. I proto s ním musí pracovat také učitelé," říká ředitel britské Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
Jiřího Havelku lidé znají jako režiséra úspěšné komedie Vlastníci, teď ho mohou každou středu diváci ČT2 vidět v poněkud netypické roli. Provází dokumentárním seriálem Jak se dělá dobrá škola. S televizním štábem objel deset základních a středních škol s progresivnějším přístupem k výuce.
České školy se mění. V některých už vyučování vůbec nevypadá tak, jak si na něj pamatují rodiče dnešních školáků. Pohled na moderní a inovativní výuku nabídne od středy divákům České televize desetidílný pořád Jak se dělá dobrá škola. Dokumentární cyklus vznikl jako protiklad k oceňovanému seriálu Ochránce s Lukášem Vaculíkem, který upozorňoval na problémy ve školském systému.
Zbývá poslední týden prázdnin. Hana Košťálová, ředitelka vzdělávacího projektu Pomáháme školám k úspěchu, popisuje, jak by rodiče měli nejlépe tento čas využít, aby připravili prvňáky i starší děti na začátek školního roku. "Nemá už moc cenu dohánět čtení pohádek a zpívání písniček," říká Košťálová. Teď je lepší zaměřit se na vytváření slavnostní atmosféry a pravidelnější režim.
