Reklama
Reklama

Charta 77


Reklama
100 let republiky - 100 předmětů - Univerzita Karlova
100 let republiky - 100 předmětů - Univerzita Karlova
100 let republiky - 100 předmětů - Univerzita Karlova

Palachova brašna i Putnův diplom. Projděte si unikátní předměty stoleté republiky

Sto předmětů souvisejících s Univerzitou Karlovou a symbolizujících sto let republiky shromáždil kurátor výstavy "100 let - 100 předmětů" Jakub Jareš. "Oslovil jsem všechny fakulty univerzity a požádal o jejich tipy, obeslal jsem muzea. Předměty jsem vybíral podle jejich zásadnosti, zajímavosti, přesahu do veřejného života a také podle toho, v jakém byly stavu či jak snadno šly půjčit," líčí.

Reklama
Páter František Lízna letos převzal Cenu Paměti národa.
Páter František Lízna letos převzal Cenu Paměti národa.
Páter František Lízna letos převzal Cenu Paměti národa.

Společnost má být multikulturní. Pestrosti si musíme vážit, říká oceněný disident František Lízna

Když komunisté poslali otce jeho spolužačky do vězení, sundal ze školní budovy rudou sovětskou vlajku a demonstrativně ji roztrhal. Kvůli tomu se v lágru ocitl i on a po propuštění se tam ještě několikrát vrátil. O odvahu bojovat proti bezpráví však nepřišel. V době pražského jara se František Lízna přidal k jezuitům a o deset let později už jako kněz podepsal Chartu 77. Celý život zasvětil pomoci lidem, kteří se od většiny společnosti nedočkali zastání. Zpovídal vězně a na své faře ve Vyšehorkách přijal i psychicky nemocné. „Moje dveře zůstávají pro všechny nonstop otevřené,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz disident, který k letošnímu výročí sametové revoluce obdržel Cenu Paměti národa.

Podpis anticharty? Výmluvy jsou absurdní, Korn tvrdil, že místo ní podepsal Chartu, říká Blažek
Podpis anticharty? Výmluvy jsou absurdní, Korn tvrdil, že místo ní podepsal Chartu, říká Blažek
Podpis anticharty? Výmluvy jsou absurdní, Korn tvrdil, že místo ní podepsal Chartu, říká Blažek

Podpis anticharty? Výmluvy jsou absurdní, Korn tvrdil, že místo ní podepsal Chartu, říká Blažek

Výmluvy umělců, že podepisovali prezenčku, jsou nesmysl, bylo jasné, že se podepisuje anticharta. Byla to největší kampaň Husákova režimu, říká historik Petr Blažek. Dodává, že proti chartistům chtěl režim zahájit velké politické procesy, ale kvůli velkému nesouhlasu v zahraničí se od nich nakonec upustilo. Umělci byli prý cvičení sloužit režimu. Většina z nich hrála v propagandistických filmech a seriálech.

Reklama
Plastic People
Plastic People
Plastic People

Hudební scénu 60. a 70. let zmapuje kniha Kapela. Popíše tehdejší underground

Kniha Kapela, kterou dali dohromady historik Ladislav Kudrna s disidentem Františkem "Čuňasem" Stárkem a která vyjde v listopadu, popíše neoficiální a polooficiální hudební scénu v Československu mezi lety 1957 a 1989. Název publikace je inspirovaný represivní akcí ze 70. let s účelem zbavit se bigbeatových kapel. Podrobnější informace o menších akcích a o situaci v regionech odborníci postupně hledají i v dokumentech Archivu bezpečnostních složek. V nich je na toto téma k dispozici až 150 tisíc stran dobových materiálů.

Miloš Zeman Karel Srp oslava Zemanova zvolení prezidentem únor 2013
Miloš Zeman Karel Srp oslava Zemanova zvolení prezidentem únor 2013
Miloš Zeman Karel Srp oslava Zemanova zvolení prezidentem únor 2013

Zeman se Srpem nejspíš znovu neuspěje, pro členství v Radě ÚSTR nesplňuje zákon

Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.

Jiří Středa s ministrem obrany Martinem Stropnickým
Jiří Středa s ministrem obrany Martinem Stropnickým
Jiří Středa s ministrem obrany Martinem Stropnickým

Chartisty se zastal Pelikán, Vězeňská služba ho přesto propustí. Nejde ho zaměstnat, tvrdí

Chartista Jiří Středa, který získal ocenění za 3. odboj, má být definitivně propuštěn od Vězeňské služby. Chartista vede boj o své místo už od minulého roku, výpověď dostal kvůli nesplněným psychotestům. Podle Středy se jedná o pomstu za to, že kritizoval poměry ve vězeňské službě. Chartisty se ve sporu se Vězeňskou službou dříve zastal i ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Teď si s chartistou domluvil schůzku, aby s ním problémy prodiskutoval.

Reklama
Čínský disident Liou Siao-po
Čínský disident Liou Siao-po
Čínský disident Liou Siao-po

Vězněný kritik čínského režimu Liou Siao-po zemřel. Nesměl na radioterapii ani na léčbu do zahraničí

Jsem naplněn optimismem, co se týká budoucí demokratické Číny, prohlásil kritik čínského režimu a bojovník proti systému jedné vládnoucí strany Liou Siao-po krátce poté, co u soudu dostal jedenáctiletý trest za "podvracení státní moci". O rok později dostal Nobelovu cenu míru, ale nemohl si ji převzít. Letos v červnu byl propuštěn do nemocnice kvůli rakovině jater, ale i tam jej policie izolovala. Ve čtvrtek Peking uvedl, že jedenašedesátiletý Liou zemřel. Měl potíže s dýcháním a jeho rodina podle agentury AFP odmítla, aby byl zaintubován.

Chartista Petr Hanzlík.
Chartista Petr Hanzlík.
Chartista Petr Hanzlík.

StB mě připravila o dům i vyšší důchod, tvrdí chartista. Soud mu odškodné nepřiznal kvůli promlčení

Chartista Petr Hanzlík tvrdí, že byl během akce Asanace Státní bezpečností donucen odstěhovat se z Československa, a přišel tak o majetek i o nárok na vyšší důchod. Žádost o náhradu škody však v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl s tím, že je záležitost promlčená. Hanzlík žádal po ministerstvu vnitra 12 milionů za dům a 700 tisíc jako náhradu za důchod důchodu. Chartista se proti rozsudku odvolá k Městskému soudu v Praze.

Vladimír Ambroz - Akce
Vladimír Ambroz - Akce
Vladimír Ambroz - Akce

Umělec hledal smysl v komunismu. Předstíral jsem, že jsem auto, lidi to vůbec nezajímalo, vzpomíná

Vladimír Ambroz je známý architekt. Výpravná kniha Akce ho však poprvé představuje také jako brněnského performera a konceptuálního umělce v době totality. V 70. letech chtěl dát svému životu naléhavější smysl a současně reflektovat pokřivenou dobu. Proto po celý den sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, sám sebe na ulici zaparkoval jako automobil nebo vyrazil do města se zrcadlem v rukách a nastavoval je všemu, co mu přišlo zvláštní. Nebylo to v době normalizace nebezpečné? "Já bych efektivitu tehdejších represivních složek nepřeceňoval. A obyvatelé si v té době pokud možno ničeho nevšímali, aby neměli problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimir Ambroz.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama