Básník Ivan Martin Jirous kvitoval, že když je český underground za komunismu ilegální, alespoň se mu nemůže stát to, co se na Západě běžně děje alternativní kultuře: tedy že jej pohltí mainstream. Nakolik je někdejší podzemní kultura důležitá pro dnešek, ukazuje nová publikace literárního historika Martina Machovce.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Před 51 lety se nad Československem odehrálo nevídané drama, které se stalo předlohou pro ikonický díl Mimikry normalizačního seriálu, který vznikal k 30. výročí vzniku SNB. Skupina mladých lidí unesla letadlo, aby se dostala přes uzavřené hranice na Západ. Zabila přitom pilota. Státní bezpečnost rozjela vyšetřovací akci s krycím názvem Hašiš. Falšovala dopisy, aby mezi mládeží vyvolala sváry.
Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině, svou vinu nemůže nijak odčinit a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně bývalého předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo textaře Michala Horáčka. Zeman ani jeho mluvčí výzvu nekomentovali.
Vladimír Mareček byl příslušníkem StB, jehož úkolem bylo monitorovat takzvané nepřátele socialistického zřízení. Jinými slovy šikanoval disidenty, kteří stáli proti komunistické diktatuře. Jednoho z nich se mu z tehdejšího Československa podařilo systematickým nátlakem vypudit. Podle zjištění Aktuálně.cz za to skončil Mareček ve vězení. Dostal pět a půl roku. Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání.
Dana Němcová byla jednou z prvních signatářek Charty 77, později byla její mluvčí a spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V ochraně lidských práv pokračovala i po roce 1989. Jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu zemřela ve věku 89 let. Jménem rodiny to sdělil předseda správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.
„Dneska stačí mít dojem, z něj si udělat názor a za tím si stát. A přitom ten názor není podložený ničím jiným než city a emocemi. Zpátky do doby, kdy jsme věci promýšleli, se musíme prokutat. A nevidím jinou cestu než vzdělání,” říká evangelický farář a jeden z mluvčích Charty 77 Miloš Rejchrt. „Charta byla naděje a objevy krásných přátelství. Chtěl jsem patřit k menšině nepodrobených,” dodává.
Dalšími hosty vysílání DVTV jsou biochemik Zdeněk Hostomský, 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja a někdejší mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt.
Václav Malý působil vedle Václava Havla v klíčových okamžicích sametové revoluce. Stal se prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval na podzim 1989 demonstrace na Letné nebo na Václavském náměstí. Celoživotním tématem obou mužů je obrana lidských práv. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří biskup Malý o tom, jaká byla Havlova duchovní stránka a jakých vlastností si na něm nejvíce cenil.
Jako na statečného a zásadového člověka, který své názory prosazoval bez ohledu na vládnoucí režim a většinové mínění, vzpomínají na Petra Uhla jeho přátelé z dob disentu, kolegové, novináři, diplomaté i politici. Mnozí z nich připomněli, že kvůli svému přesvědčení strávil Uhl za normalizace devět let svého života ve vězení a ani v polistopadové době nepřestal s hájením lidských práv.
V noci na čtvrtek zemřel novinář a někdejší disident Rudolf Zeman, bylo mu 82 let. Uvedl to server Lidovky.cz. Informaci o úmrtí s odkazem na rodinu potvrdil Syndikát novinářů ČR. Zeman byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal samizdatové Lidové noviny. Na začátku devadesátých let byl šéfredaktorem tohoto listu.
Na poslední rozloučení s Jiřinou Šiklovou přišla asi stovka lidí, včetně známých osobností. Socioložka, bývalá disidentka a propagátorka genderových studií zemřela ve věku 85 let. Rozloučením provázel Tomáš Halík v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze naproti Karlovu mostu.
Něco jako řízek v hrozně špinavém ešusu bylo první jídlo, které Jiřina Šiklová dostala po zatčení za protistátní činnost. Fízlové ji sebrali na svátek osvobození, v noci na 9. května 1981, kdy vězňové měli k jídlu něco lepšího. Jenomže Šiklová to pozřít nedokázala. Následující necelý rok, který strávila za mřížemi, toho prý litovala.
Ve věku 85 let tuto sobotu zemřela socioložka Jiřina Šiklová. U příležitosti jejích posledních narozenin loni v červnu napsal pro Aktuálně.cz ředitel nakladatelství Kalich Michal Plzák text, který znovu přinášíme.
České země si zcela nepodmanili ani prvorepublikoví revolucionáři, ani stalinisté, ani osmašedesátníci. Plně osud národa ovládli až normalizační komunisté, kteří včas odhodili rudou knížku.
V estébáckých šanonech u jeho jména stálo "náboženský fanatik". V kriminále mu jako politickému vězni říkali "ču*ák, zku*vysyn a zm*d". Normalizační církevní představení jej pak oslovovali "pane" - aby dali najevo, že pro ně není kněz. Disident, chartista a jezuita František Lízna podlehl minulý čtvrtek koronaviru. Dnes odpoledne jeho tělo spočine v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně.
Jan Vodňanský za sebou nechává písňové a básnické dílo, jehož jádro spočívá ve spolupráci s Petrem Skoumalem. Zčásti zlidovělo, zčásti založilo nový typ intelektuálního kabaretu: a mezi těmi kategoriemi se vlastně nedá najít hranice.
V důsledku onemocnění koronavirem zemřel ve čtvrtek večer katolický kněz a bývalý chartista František Lízna (79). Zprávu o jeho úmrtí zveřejnil jezuita Jan Regner.
V sobotu odpoledne se nejbližší rodina a přátelé rozloučili v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově s filozofem Janem Sokolem. Myslitel, chartista, překladatel, univerzitní profesor i polistopadový politik zemřel v úterý 16. února v 84 letech.
