Nechci, aby visegrádská čtyřka získala pověst někoho, kdo brzdí rozhodovací procesy v Evropě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pořádaný summit V4 podle něj nejde proti Německu. "Jak V4, tak Německo má zájem na tom, aby Turecko dodrželo to, co je součástí akčního plánu, a aby Řecko lépe chránilo vnější hranice a spustilo hotspoty," říká Sobotka.
Makedonští vojáci začali v sobotu stavět tři metry vysoký plot na jižní hranici s Řeckem. Bariéra má "regulovat proud lidí směrem ke kontrolním bodům pro jejich registraci". Země od minulého týdne pouští pouze lidi prchající z Afghánistánu, Iráku či Sýrie.
Ministři zahraničí visegrádské čtyřky (V4), Slovinska, Chorvatska a šesti zemí západního Balkánu v pátek v Praze podepsali dohodu o založení Západobalkánského fondu, který má napomoci regionální spolupráci. Právě stabilita Balkánu je podle Zaorálka klíčová. "Balkán se nesmí destabilizovat, to je náš zásadní zájem," konstatoval šéf české diplomacie. Fond bude sídlit v albánské Tiraně a jeho prvním ředitelem bude albánský diplomat.
V případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Třeba velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie. Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. V chladném počasí je cesta velmi nebezpečná a například trasa přes řecko-albánské pomezí je hornatá a v zimě obtížně schůdná.
Od počátku roku do konce září překročilo hranice Evropské unie více než 710 000 migrantů, uvedla unijní agentura Frontex. Jen v září zaznamenala dalších celkem 170 000 nově příchozích lidí. Ve srovnání se srpnem je to mírný pokles, tehdy vnější hranici EU překročilo podle Frontexu 190 000 osob. Mohutný nárůst počtu migrantů však dokumentuje především meziroční porovnání, protože za celý loňský rok zaznamenala 282 000 příchozích. Nejvíce lidí přichází přes řecké ostrovy v Egejském moři, tlak na Řecko se ale podle Frontexu přímo projevuje také na následné takzvané balkánské trase směrem na západ Evropy.
V zahraničí panují o Švédsku mýty, že zde každý může dostat peníze bez práce. Realita je tvrdá, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Tomáš Sniegoň. Žije tam pětadvacet let.
Do Břeclavi chtějí České dráhy poslat posilové vozy, v Brně bude připravena záložní lokomotiva pro případ nutnosti vypravení mimořádného vlaku.
Získat v Bulharsku falešné dokumenty k cestování po Evropě je snadné. Pro pašeráky lidí a padělatele dokladů chystá země přísné tresty, bulharská policie už je i na maďarsko-srbské hranici.
Ozbrojenci, omračující granáty, překonávání zátarasů, únavný pochod, spaní u silnic. Tak si děti uprchlíků zapamatují cestu z domoviny zmítané občanskou válkou do západní Evropy.
Běženci využívají čím dál častěji cestu do EU přes Balkán. Policejní zásahy je neděsí. "Jsme na to zvyklí," říkají. "V Sýrii jsou opravdové bomby, tohle je jen pro děti."
Evropa začíná pro mnoho uprchlíků na Balkáně. Přibývá mladých mužů, kteří utíkají, aby se nestali rekruty Islámského státu.
Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily 25. června 1991 nezávislost. První ozbrojené střety následně přerostly ve válku s více než 140 tisíci mrtvých. Svět nejvíc šokovala Srebrenica. Přesně před 20 lety.
Ve své zprávě to uvedla organizace Amnesty International, která získala svědectví o cestě uprchlíků přes Balkánský poloostrov.
Stoupenci IS tak učinili pouhý den před návštěvou papeže Františka v Bosně.
Přes Makedonii a Řecko prchají běženci z Afriky a Blízkého východu hlavně v noci, aby se nepozorovaně přesunuli dále do bohatších evropských zemí.
„Mořská metropole Bulharska“, tak je nazývána Varna, třetí největší bulharské město rozkládající se na březích Černého moře. Současný název odkazuje na slovanské označení černé barvy.
Speciální oddíly těžkooděnců provádějí razie po celé zemi, radikální duchovní stojí před soudem.
V hlavním městě Bulharska najdete vše, na co si jen vzpomenete. Jsou zde historické budovy, parky i roztomilé kavárny, stejně jako paneláky, chudé čtvrtě a rozbitá auta.
Soud v Haagu rozhoduje spor mezi Chorvaty a Srby o spáchání genocidy. Masové vyvražďování do mezinárodního práva včlenil polský profesor práva Raphael Lemkin. Jeho úmluvu přijala v roce 1948 OSN.
Letošní sté výročí vypuknutí první světové války vybízí ke srovnání tehdejšího a dnešního světa.
