Akce ruských agentů ve Vrběticích byla výjimečná i na poměry vojenské rozvědky GRU. Podílelo se na ní nejméně osm lidí, včetně velitele jednotky 29155 a zástupce šéfa této tajné služby generálmajora Andreje Averjanova. Byl to jeden z pouhých dvou známých případů, kdy Averjanov přistoupil k vysoce riskantnímu kroku a v utajení z Ruska vycestoval na misi. Kdo je tajemný generál obávané GRU?
Jen asi dvacet minut jízdy od bosenské metropole Sarajevo leží městečko Pale. Za války v 90. letech tu sídlila armáda bosenských Srbů, dnes jsou místní studentské koleje pojmenované po odsouzeném srbském válečném zločinci Radovanu Karadžičovi. Válka tu skončila přesně před 25 lety, ale boj o výklad dějin, "správný" způsob vzpomínání na mrtvé a konečně i smíření mezi národy tu trvá dodnes.
Už dvacet let na pražském Žižkově provozuje balkánskou restauraci Mon Ami. Za tu dobu chtěl 44letý Vedran Tvrtković pověsit pomyslnou hospodskou zástěru na hřebík snad tisíckrát. A přestože během jara kvůli koronaviru podnik opravdu na dva měsíce zavřel, nyní se rozhodl se zaměstnanci druhou vlnu zvládnout. "Bereme to jako výzvu, s personálem jsme na jedné lodi a společně bojujeme," říká.
V průmyslové zóně Skopje, hlavního města Severní Makedonie, se právě dokončuje výstavba obří pěstírny konopí. Ročně tu budou sklízet i 17 tun marihuany v hodnotě desítek milionů dolarů.
Příběh nigerijských sportovců, které si Chorvati údajně spletli s migranty a deportovali je do Bosny a Hercegoviny, se odehrál jinak, než jak ho popisují Afričané a některá média. Tvrdí to úřady v Záhřebu. Nigerijci byli v Chorvatsku na turnaji ve stolním tenise.
Směsice radosti, ohromení, ale i obdivu k předkům bojujícím před sto lety v Srbsku či Rumunsku pohltila české historiky po návratu z Balkánu. Na jihu Evropy pátrali po hrobech Čechů z první světové války a našli přitom nová místa nebo zapomenuté hroby s ostatky tisíců českých vojáků.
Nezměrná muka zažili čeští legionáři v první světové válce na Balkáně. Na jejich hrdinství se přesto postupně zapomnělo. V regionu dnešního Srbska a okolních zemích spočívají ostatky desetitisíců našich předků. Až nyní jsou vojáci postupně identifikováni.
"Pamatuju si, že jako Albánci jsme do školy museli chodit jenom určitou cestou, jinak nás místní Srbové bili," vzpomíná Florian Qehaja na život v předválečném Kosovu. Když přesně před dvaceti lety, v červnu 1999, skončila operace NATO Spojenecká síla, Kosovo převzaly do správy mezinárodní jednotky. Srbové se museli stáhnout. O devět let později bezmála dvoumilionová republika vyhlásila samostatnost. Smíru mezi oběma státy ale nadále brání pravidelné roztržky.
Rok 2017 se stal symbolickým pro Černou Horu, vstoupila do euroatlantického vojenského paktu NATO. Balkánská země disponuje jen malou dvoutisícovou armádou, ale plně profesionální. Letecká vojenská technika se opírá především o 13 lehkých vrtulníků Gazelle, které slouží k průzkumům, taktické dopravě a lehkým útočným operacím. Jednou z kandidátek na pilota těchto vrtulníků je i Kristina Bacic, nedávno promovaná z vojenské akademie v Řecku.
Po uzavření takzvané balkánské cesty se stále více lidí prchajících z Afriky a Blízkého východu snaží do Evrsopké unie dostat přes Bosnu. Jen během letošního roku úřady registrovaly na 11 000 příchozích.
Řecko se od vyhlášení nezávislosti Makedonie na Jugoslávii před 27 lety brání tomu, aby sousední země užívala název totožný s pojmenováním jeho severní části.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková kritizovala snahu balkánských zemí o vstup do NATO.
V srbské části Bosny se v dubnu otevře středisko pro policisty, které budou cvičit ruští poradci.
Brusel zveřejnil novou strategii pro rozšiřování Evropské unie. Podle ní by se už v roce 2025 mohly k EU připojit Černá Hora a Srbsko, musí ale splnit tvrdé podmínky.
Na Blízkém východě podle izraelského odborníka na terorismus Shaula Shaye probíhá zápas o moc mezi Íránem a Saúdskou Arábií.
Podle zpravodajského serveru BalkanInsight to uvádí zpráva, kterou zveřejnila britská organizace Výzkum výzbroje v konfliktech. Více než polovina nových zbraní Islámského státu v Sýrii podle ní pochází z Bulharska. Už dříve Balkánská investigativní zpravodajská sít odhalila, jak jsou dvěma hlavními zásobovacími cestami, jednou financovanou Spojenými státy a druhou Saúdskou Arábií, přesouvána velká množství původem sovětských zbraní z Balkánu syrským protivládním povstalcům, a to v rozporu s mezinárodními dohodami o obchodu se zbraněmi.
Kniha Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost, která právě míří do obchodů, nabízí unikátní svědectví českého kriminalisty Vladimíra Dzura, jenž téměř deset let “lovil” válečné zločince v bývalé Jugoslávii. ”Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi,” říká Dzuro.
Švýcarsko je pro uprchlíky čím dál méně lákavým cílem. Raději se vrací zpátky do Itálie, kam původně připluli, než aby ve Švýcarsku zůstali. Píše to tamní magazín Watson. Jen v červnu si odmítlo podat ve Švýcarsku žádost o azyl rekordních 65 procent nelegálně příchozích. Za nižším zájmem stojí podle médií tvrdší pravidla pro běžence i nový seriál, který Afričanům nezkresleně ukazuje životy uprchlíků ve Švýcarsku.
Americký viceprezident Mike Pence je na návštěvě v Pobaltí, kde se setkal s prezidenty Estonska, Lotyšska a Litvy. Z Estonska poté přeletí do Gruzie, kde se koná velké spojenecké cvičení. Američané chtějí Východoevropany ujistit o své podpoře ve sporech s Ruskem. Cestu Pence zakončí ve středu v Černé Hoře.
Chorvatská společnost Agrokor, pod kterou spadá i maloobchodní řetězec Konzum, prochází hlubokou proměnou. Kvůli velkým dluhům se propadla do problémů a hrozí jí bankrot. Nevyhne se tak prodeji majetku, včetně luxusní jachty nebo helikoptéry jejího zakladatele a nejbohatšího Chorvata Ivicy Todoriće. Zároveň zavře několik prodejen Konzumu, které jsou populární i mezi Čechy.
