Americká básnířka Louise Glücková je plná protikladů. Píše o prosté kráse i krutosti. Držitelce Nobelovy ceny za literaturu nedávno vyšla už třetí sbírka v českém překladu.
Jako první spisovatel, který nepíše francouzsky, se peruánský romanopisec a držitel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa stal členem slovutné Francouzské akademie. V instituci založené kardinálem Richelieum roku 1635 bude střežit čistotu jazyka. O rozruch se postaral hned při uvedení do funkce.
"Dnes, kdy žijeme obklopeni souhlasem sociálních sítí, nás historické prameny učí pochybovat," říká Magdalena Moravová. Historička, která se v pražském nakladatelství Argo stará o edice historických pramenů a cestopisů.
Uživatelé sociálních sítí a digitálních technologií už díky populárnímu dokumentu Sociální dilema od Netflixu možná přivykli představě, že komoditami, které se tu zpeněžují, jsou náš čas, pozornost a zvyky.
James Tiptree Jr, Žena, kterou muži neviděli, a nejlepší povídky Alice Sheldonové. To vše stojí na obálce knihy, kterou v edici Fantastika vydalo nakladatelství Argo. A všechno je to pravda, ale začněme záhadou dvou jmen.
Jako vědec, který důvtipně a s nadhledem dokáže popsat peripetie své práce, se mezi české beletristy zapsal šestapadesátiletý molekulární genetik Josef Pánek. Za novelu nazvanou Láska v době globálních klimatických změn z roku 2017 získal Magnesii Literu v prozaické kategorii. Také v novince Jsem jejich bůh, právě vydané nakladatelstvím Argo, se drží reálií, jež jsou mu blízké.
Někdy je potřeba rozkopnout dveře. Americký scenárista Brian Michael Bendis se do zkostnatělého světa mainstreamového komiksu opřel hned prvním slovem svého průlomového opusu Alias. To slovo se objevilo v úvodu více než 700 stran, bylo vykřiknuté zpoza dveří detektivní kanceláře a znělo: "K*rva."
Udělala tlustou čáru za způsobem psaní i hodnotami 19. století a položila základy moderní poezii. Pustá země básníka a pozdějšího laureáta Nobelovy ceny za literaturu T. S. Eliota, od jejíhož vydání letos uplynulo 100 let, v českých knihkupectvích už dlouho nebyla k sehnání. Vrací ji tam nový překlad Petra Onufera, který vydalo nakladatelství Argo.
Děti si je vybírají v obchodě. Mluví na ně přes sklo, ukazují prstem a prosí rodiče, aby jim jednoho koupili. Jako domácí zvíře. A ty děti se místo ve škole učí distančně, přes tablet. Jako za koronaviru. Akorát že v románu Klára a Slunce spisovatele Kazua Ishigura novodobé zverimexy prodávají roboty. A místo pandemie jsme v blízké budoucnosti.
V právě vydané novele nazvané Tolik popela projevuje Ondřej Štindl mnohem větší porozumění pro své postavy než v předchozích prózách. V předloňském Až se ti zatočí hlava se redaktor rozhodl svůj konflikt s trollem na sociální síti dotáhnout fyzicky. Protagonista nové knihy Kryštof Mráz je o mnoho sympatičtější.
Poslední rok života strávila americká spisovatelka Sylvia Plathová na venkově, kde vychovávala dvě krátce po sobě narozené děti. S manželem, anglickým básníkem Tedem Hughesem, si v Devonu plnili sen: dva literáti tvořící v krásném domě. Že něco takového není k žití, ukazuje česky nedávno vydaný román nazvaný Euforie.
„Už delší dobu jsem v hlavě nosil nápad. Týkal se chlapíka, který zjistí, že existuje náboženský spolek uctívající jeho dávno zemřelou sestru,“ přibližuje novinář, scenárista a spisovatel Ondřej Štindl svou novou prózu Tolik popela, kterou vydalo nakladatelství Argo.
Takzvané "hodolanské peklo" na Olomoucku, poválečný sběrný tábor spojený s odsunem Němců, mučením a vraždami mužů, žen i dětí, připomíná prozaická prvotina novinářky Veroniky Jonášové. Vyprávění nazvané Ada, které vydává nakladatelství Argo, je založené na autorčině rodinné historii. Předlohou se stal osud její praprababičky Hedwigy Müllerové.
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
Ne každý musí vědět, že Albert Einstein strávil rok a půl v Praze, natož co tu dělal. Byl to jen hluchý prostor, kdy se připravoval na budoucí epochální objevy? Málo zmapované životní období nejslavnějšího vědce 20. století zaujalo amerického historika Michaela D. Gordina. Jeho knihu nazvanou Einstein v Čechách nedávno v překladu Jiřího Kasla vydalo nakladatelství Argo.
Eskortní dodávky se zásilkami peněz známe z akčních filmů. Spisovatel Jan Novák jednu takovou řídil, když pracoval v americké přepravní firmě. Teď o tom napsal románové svědectví Těžký prachy, které na Velký knižní čtvrtek vydalo nakladatelství Argo.
Spisovatel Jan Novák na sebe upozornil knihami o bratrech Mašínových či Milanu Kunderovi. Na dnešní Velký knižní čtvrtek vydává příběh z vlastního života.
Byť to může znít nabubřele, Topecká škola je román o stavu národa. Pojednává o násilí, úpadku jazyka a slovy autora Bena Lernera též o toxické maskulinitě. To jest o "bouřlivé krizi identity u bílých mužů", kteří nepoužívají řeč ke komunikaci, nýbrž k rozlíceným monologům.
„To válka je barbarská, ne vojáci,“ říká David Diop, autor světového bestselleru V noci je každá krev černá. Loňský vítěz Mezinárodní Bookerovy ceny, kterého v českém překladu Tomáše Havla nedávno vydalo Argo, nahlíží do duše senegalského účastníka první světové války.
Kočičí oko je vzácná skleněná kulička, která hrdince stejnojmenného románu Kanaďanky Margaret Atwoodové sloužila v dětství jako amulet. Měla ji ochránit, ale neochránila. Její příběh se točí okolo traumatu, z něhož se stává noční můra, načež přichází alespoň částečné odpuštění a soucit.
