Česko-francouzská spisovatelka Lenka Horňáková-Civade popisuje fiktivní setkání dvou géniů evropské renesance, pobělohorského exulanta z Čech Jana Amose Komenského a nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Její francouzsky napsaný román Amsterodamské vigilie právě česky vydalo Argo. Autorka nyní píše scénář k filmu režiséra Václava Kadrnky, jehož hlavní postavou bude rovněž Komenský.
„Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje Alexej Sevruk postavu, které se stala předlohou jeho románu Evropanka. Ten právě vydalo nakladatelství Argo.
O prosté kráse i krutosti psala americká básnířka Louise Glücková. V 90. letech minulého století získala Pulitzerovu cenu, roku 2014 přidala Národní knižní cenu a šest let nato ještě Nobelovu cenu za literaturu. Tento pátek zemřela ve věku 80 let, oznámil Jonathan Galassi, její redaktor z nakladatelství Farrar, Straus & Giroux.
Letadlo havarovalo u břehu New Orleans. Potápěče sem dopravil vrtulník. Na temném moři jsou čtyři ráno, pár stupňů nad nulou. Ve vzduchu zápach ropy a slaných řas. Pod hladinou muž s řezacím hořákem otevírá zámek, ostatní na palubě člunu foukají do horkého čaje. Až natáhnou ploutve, zapnou neopren a spustí se dolů, překvapivě najdou téměř neporušený vrak. A uvnitř bude jedno tělo chybět.
Abír byla desetiletá Palestinka, kterou zastřelil izraelský voják. Na sobě měla školní uniformu a předtím si koupila bonbony. Čtrnáctiletou Izraelku Smadar zase zabil palestinský sebevražedný atentátník, když s kamarádkami poslouchala walkmana. Otcové obou dívek se navzdory tragédiím spřátelili a jeden druhého oslovují "bratře". Vyprávěli o tom tuto sobotu v pražském Doxu.
Položil základy moderní fantasy. Tuto sobotu 2. září uplyne 50 let od smrti oxfordského profesora anglické literatury Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Autor Hobita a knižní trilogie Pán prstenů způsobil, že se z fantasy stal samostatný žánr. Dodnes bývá definován podle toho, nakolik spisovatelé kráčejí v jeho šlépějích a do jaké míry se odklánějí.
Ve svých devětačtyřiceti se Šimon Koudela stal z filmového a televizního režiséra i scenáristy knižním debutantem. Dosud točil dokumenty pro Českou televizi či společnost Febio, vytvářel projekce pro představení Laterny magiky či baletu pražského Národního divadla.
Skupinou bratří Mašínů, romanopiscem Milanem Kunderou i postavičkami z divokých čtvrtí amerického Chicaga už se ve svých dosavadních knihách zabýval spisovatel Jan Novák. Nyní znovu rozšířil záběr, konkrétně na 64 polí. Novinku nazvanou Rozehraný život věnoval česko-americkému šachovému velmistrovi Lubomíru Kaválkovi, který žil v letech 1943 až 2021.
Bezmála po čtvrt století se českého překladu dočkaly Mapy smyslu, obsáhlé první dílo kanadského psychologa Jordana Petersona, dnes označovaného za bojovníka proti chaosu, nejednoznačnosti současného světa i krizi maskulinity. Kniha skýtá podrobnější vhled do těchto myšlenek, stejně jako důvody, proč se mít na pozoru před jeho radami.
Rusové si mysleli, že válka bude krátká. Ale pro nás je svoboda důležitá, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz ukrajinský spisovatel a hudebník Serhij Žadan.
Už více než rok je Vladimir Sorokin exilovým autorem. Když se zřejmě nejznámější současný ruský prozaik prochází po Berlíně, kde dnes žije, zakouší novou situaci. "Začneme se s přáteli bavit rusky a v tu chvíli se dostaví pocit blízký studu. Uvědomění, že mluvím jazykem agresora," říká. "Po druhé světové válce nebo během ní se podobně museli cítit Němci, například emigranti v USA," srovnává.
Kdyby člověk před 40 lety vyjel z normalizačního Československa do Londýna, v Buckinghamském paláci by našel bustu královny Alžběty II. od československého exulanta Františka Bělského. „Královna svůj portrét zařadila do sbírek a podepsala, což do té doby nikdy neudělala,“ říká Bohumil Vostal, bývalý reportér České televize v Británii a současný zpravodaj v USA.
„Tu knihu jsem začal psát, protože mě vyděsila islamofobie, přístup Čechů hlavně k uprchlíkům, ale k islámu obecně. Byl jsem zděšen z neznalosti,“ vysvětluje v podcastu reportér Pavel Pawluscha Novotný, proč ze svých postřehů a zápisků nabraných na Blízkém východě sestavil publikaci nazvanou Proč Alláh stvořil kalašnikov.
Vždy věděla, že napíše knihu o Sibiři. Nebo o ní natočí film. Nikdy ji sice nenavštívila, ale osud její rodiny, která byla v roce 1941 s tisíci dalšími deportována do sovětských lágrů, provází litevskou autorku Jurgu Vilė celý život. Jak říká: jako kdyby s geny zdědila i všechna traumata příbuzných.
Hostem podcastu Petra Viziny je spisovatelka Petra Hůlová. Autorka knihy Nejvyšší karta, která vychází právě dnes, na Velký knižní čtvrtek.
Ruská agrese proti Ukrajině umožnila České televizi zužitkovat všechny výhody a pozitiva veřejnoprávního zpravodajství. Široký tým kvalitních reportérů a kameramanů. Velké lidské, technické i finanční zázemí.
Když ve Francii vydal román o první světové válce nazvaný V noci je každá krev černá, byla to nečekaná událost. Vysokoškolský profesor David Diop totiž za svou teprve druhou knihu získal hned významnou cenu Prix Goncourt des lycéens a jako první Francouz v roce 2021 také Mezinárodní Bookerovu cenu.
Americká básnířka Louise Glücková je plná protikladů. Píše o prosté kráse i krutosti. Držitelce Nobelovy ceny za literaturu nedávno vyšla už třetí sbírka v českém překladu.
Jako první spisovatel, který nepíše francouzsky, se peruánský romanopisec a držitel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa stal členem slovutné Francouzské akademie. V instituci založené kardinálem Richelieum roku 1635 bude střežit čistotu jazyka. O rozruch se postaral hned při uvedení do funkce.
