Domy, které vznikly v době normalizace, se velmi často objevují v různých žebříčcích a hodnoceních veřejnosti jakožto nejošklivější stavby. Lidé jim obvykle vymysleli i posměšné přezdívky. V Praze tak kromě "Jakešova prstu" a "Snu šíleného cukráře" najdete i "Bílý dům". Víte, kde byste tyto domy hledali? Otestujte se.
Architekt Arnošt Navrátil působí jako profesor na Fakultě architektury ČVUT. I ve svých šestasedmdesáti letech je stále velmi aktivní. Věnuje se navrhování, pedagogické činnosti a aktivně sportuje. Mezi jeho poslední realizace patří sportovní stadion ve Vlašimi. Do povědomí odborné veřejnosti se ale zapsal především jako jeden z autorů zbouraného hotelu Praha. Dodnes se mu o tom špatně mluví. Domy by se podle něj bourat neměly, protože jsou důležitým svědkem doby. "Všichni věděli, že komunisté tady vládnou. A právě to, že se architektura, která se v té době dělala, spojuje s politikou, je chyba," říká v rozhovoru.
Odborná porota ocenila Steinabachovou nejen za tvorbu, ale i za snahu o vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti architektury.
Odvolání šéfa pražského Institutu plánování Petra Hlaváčka je podle architektů oslovených Aktuálně.cz špatné rozhodnutí. Bývalý ředitel byl podle nich člověkem na svém místě a jeho odvolání může značit pokusy o politizaci institutu. Architekti zároveň nesouhlasí s argumenty politiků, Hlaváček byl podle nich odvolán kvůli osobním antipatiím některých z nich s hlavním architektem územního plánu Romanem Kouckým. Architekt Pavel Hnilička, který byl součástí revizní komise, zároveň popřel, že by byl plán připravovaný nezákonně. "Z hlediska práva byl připravován korektně," sdělil.
Z patnáctičlenného týmu, který se v pražském Institutu plánování a rozvoje zabývá tvorbou Metropolitního plánu, odchází třináct odborníků. Reagují tak na odvolání ředitele IPR Petra Hlaváčka. Metropolitní plán tak nyní nemá kdo vypracovat, zůstává totiž jen jeden z členů a asistentka. Pracovníci hromadný odchod zdůvodňují tím, že odvolání Hlaváčka signalizuje to, že vedení města nemá zájem, aby se podařilo prosadit inovativní způsob územního plánování.
Obchod Nanovo, který se zabývá prodejem originálního užitého umění a designu z druhé poloviny 20. století, připomíná výjimečnou architekturu hotelu Praha. Veřejné přednášky se kromě teoretika umění Adama Štěcha nebo sochaře Pavla Karouse zúčastní i jeden z autorů architektonického návrhu, architekt Arnošt Navrátil.
Některé mosty si zaslouží pozornost díky svým rozměrům, jiné díky architektuře a dlouhé historii. Jedním z takových unikátů je i skleněný most otevřený na konci srpna v Číně. Může na něm stát najednou osm set lidí, kterým nabízí pohled do 300metrové hloubky. Projděte se díky galerii po mostních rekordmanech.
Kariéra architekta Michala Sedláčka v lecčems připomíná americký sen. Dlouhá léta v USA a podílel se na mnoha významných stavbách po světě. Přesto se rozhodl vrátit zpět do Brna, kde vyrůstal – od července pracuje jako hlavní městský architekt. Na starosti má hlavně vypracování zadání nového územního plánu a zlepšení veřejného prostoru. Nejvíc vzpomíná na projekt oceňované koncertní haly Walta Disneyho v Los Angeles. Na ní pracoval v týmu, který vedl slavný architekt Frank Gehry. Sedláček u něj chtěl pracovat dlouho, doporučení mu napsal jeho známý a autor pražského Tančícího domu Vlado Milunič.
V malých bytech je nutné si dopředu rozvrhnout zónování hlavních prostorů do jasných a logických celků. Ze všeho nejdůležitější jsou dobře vymyšlené úložné prostory.
Na seznam světového dědictví UNESCO se dostalo 17 děl francouzského architekta Charlese-Édouarda Jeannereta, známého jako Le Corbusier, v Německu, Francii, Švýcarsku, Belgii, Argentině, Japonsku a Indii.
Už v 50. letech byly kulturními památkami běžně prohlašovány funkcionalistické stavby, tenkrát staré jen 20 let. Tehdejší památkáři byli paradoxně progresivnější než ti současní. V roce 2007 byl kulturní památkou prohlášen obchodní dům Máj, od té doby počet památek z doby poválečné v Česku nevzrůstá. Naopak, v posledních letech se hodně bourá. Poválečná architektura si ale podle historiků architektury Petra Vorlíka, Kláry Mergerové a Kláry Brůhové zaslouží uznání. "Architektura je odrazem své doby a společenské atmosféry, která v ní vládne. Často vznikají ty nejlepší stavby právě v době, kdy je potřeba vzdorovat. Socialismus vlastně lidi popíchnul," tvrdí.
Na Malostranském náměstí se po zrušení parkoviště objeví židle a slunečníky, možná pojízdná kavárna. Městská rada vybere koordinátora programu. Novinářům to v pondělí řekla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Praha po dlouhé diskusi k 1. červenci ruší parkoviště, které zabíralo většinu plochy náměstí. Město chce uspořádat na oslavu piknik, dodala primátorčina náměstkyně Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice).
Rodinný dům typu V, známý jako šumperák, vzbuzoval už v minulosti rozporuplné reakce. Přesto jich podle odhadů stojí v Česku více než čtyři a půl tisíce. Pro svoje majitele představoval symbol moderního bydlení a většina z nich je na něj hrdá dodnes. Fenoménem šumperáků se zabýval i teoretik umění a fotograf Tomáš Pospěch v knize Šumperák. Typizované bydlení, které popírá individualitu, podle něj není jen fenoménem minulosti. Lidé dávají přednost projektům na klíč dodnes. "Někdo ale rád bydlí v něčem, co mají ostatní a je osvědčené. To podstatné, tedy jak a v čem trávíte svůj život, není otázkou peněz," říká v rozhovoru.
Architekt Petr Kučera se od roku 2005 věnuje popularizaci historické architektury v Praze a posledních pět let pracuje na projektu revitalizace Václavského náměstí. Klíčové místo české metropole je podle něj nejenom náhrobkem komunismu, ale i pomníkem polistopadového přebujelého vývoje kapitalismu. Volá proto po změnách. "Rád bych se dožil toho, že se jednou po novém Václaváku projdu. Dokončení jeho revitalizace je pro mě zásadním krokem k tomu, aby se z Prahy stalo evropské velkoměsto západního střihu, kde si veřejných prostranství velmi váží a na jejich podobu a užívání přísně dohlíží,“ říká v rozhovoru.
Budova Transgasu na Vinohradské třídě, stejně jako další budovy postavené v době socialismu, dodnes vzbuzuje rozporuplné pocity. Přestože jde o stavbu, která v sobě skrývá unikátní architektonické a urbanistické prvky a uvažuje se o jejím zařazení mezi kulturní památky, hrozí jí zbourání.
Poslanci se zatím nemusejí strachovat, že by přišli o své parkoviště na pražském Malostranském náměstí. Autor vítězného návrhu na přestavbu prostoru architekt Martin Hájek online deníku Aktuálně.cz potvrdil, že věc uvízla na mrtvém bodě. Z toho, že se projekt nehýbe, se navzájem obviňují pražský magistrát a Institut plánování a rozvoje (IPR). Hájek přitom upozorňuje, že ani v případě přeměny by poslanci o místo pro svá auta nepřišli. "V podmínkách soutěže bylo, že na náměstí musí alespoň nějaká místa pro poslance zůstat," řekl Hájek.
Ve věku 66 let zemřel Bořek Šípek, informovala o tom jeho rodina. Před rokem oznámil, že trpí rakovinou slinivky a nádor nejde operovat. V letech 1992 až 2002 působil jako hlavní architekt správy Pražského hradu, byl i blízkým přítelem prezidenta Václava Havla. Ve světě se prosadil natolik, že v jeho jméně už všude píší správně háčky i čárky. Jeho partnerkou byla zpěvačka Leona Machálková, mají spolu třináctiletého syna Artura.
Obchodní dům Kotva, který vznikal v letech 1970 až 1975 podle projektu manželů Machoninových, nepatří k nejlíbivějším stavbám v Praze. Výjimečnost brutalistické architektury však odborníci obdivují dodnes. Autoři tehdy přišli s originální konstrukcí, zřetelným architektonickým výrazem a skvěle řešeným půdorysem. Pojďte se podívat, čím je Kotva, která slaví 45 let od otevření, zajímavá.
Praha se bude zabývat budoucím vzhledem Dvořákova nábřeží, respektive Na Františku, zapojit se mohou i občané. Dnes zanedbanou část Prahy chce pozvednout Institut plánování a rozvoje. Budoucí úpravy se ale nedotknou náplavky u Vltavy. V plánu je obnova chodníků, přilehlých prostranství a parčíku.
Libeňský most, který se nachází v havarijním stavu, by namísto plánovaného zbourání a rozšíření měl být opraven, domnívá se Česká komora architektů. "Jen velmi obtížně si dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním," míní architekti. Současně se komora zasazuje, aby byla stavba prohlášena kulturní památkou. Náměstek primátorky Petr Dolínek se v pondělí vyjádřil, že by raději přes řeku viděl most nový.
