V polském hlavním městě Varšavě se začne stavět mrakodrap Varso Tower, který se pravděpodobně stane nejvyšší budovou v Evropské unii, až ji v příštích několika letech opustí Velká Británie. Má dosáhnout výšky 310 metrů a bude mít 53 pater. Dokončen by měl být v roce 2020. Do té doby a do samotného Brexitu zůstává ale nejvyšší budovou EU londýnský The Shard.
Na svažitém pozemku v pražských Kyjích vyrostl atypický dům. Majitelka byla konceptem architektonického ateliéru Šépka architekti od začátku nadšená. Otec, který bydlí v sousedství, o něco méně. Organická stavba se bude spolu s dalšími devíti projekty z Česka ucházet o evropské ocenění za architekturu Mies van der Rohe Award.
O cenu v soutěži Interiér roku, v níž je Aktuálně.cz mediálním partnerem, se uchází i byt zařízený ve stylu retro na pražských Vinohradech. Interiérová designérka se s nevelkým bytem o rozloze 48 metrů čtverečních vypořádala promyšleným seskupením nábytku a využitím řady detailů, které opticky zvětšily prostor. Zároveň se snažila zachovat většinu původních prvků, jako například dubové parkety.
Industriálně laděný byt se nachází v novostavbě developerského projektu. S komplikovanou dispozicí se architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal vypořádala díky atypovému řešení většiny interiérových prvků. Celkem jich pro byt navrhla 44. Interiér zaujal i v zahraničí a získal ocenění na mezinárodní soutěži v Číně.
Architekt Petr Kučera se podílí na revitalizaci Václavského náměstí, věnuje se popularizaci architektury a v rámci iniciativy „Metro D jinak a lépe“ se snaží zasadit o hezčí pražské metro. „Pravdou bohužel je, že většina pozitivních příkladů se děje mimo Prahu. Ta by přitom měla být městem, které je pro ostatní inspirací. Nicméně myšlenky, které v Praze vznikají, se často uchytí jinde. Stačí se podívat třeba do Brna, které Prahu velmi rychle předbíhá," konstatuje v rozhovoru.
Architektonické studio z Pekingu přišlo s panelovým domkem, který má necelých třicet metrů čtverečních a vyjde v přepočtu na 250 tisíc korun. Svým majitelům, mladým čínským novomanželům, nabízí pohodlné a především ekonomicky únosné bydlení. Nápad však může skvěle fungovat i na jiném místě.
Vedoucím kanceláře metropolitního plánu v pražském Institutu plánování a rozvoje (IPR) bude v lednu jmenován architekt Roman Koucký. Informoval o tom ředitel IPR Ondřej Boháč. Koucký vedl tým architektů pracujících na plánu do letošního léta. Šéfem gremiální rady IPR se pak má stát bývalý ředitel IPR architekt Petr Hlaváček. IPR je pražská příspěvková organizace, která má na starosti mimo jiné územní plánování. "Pana Hlaváčka budu jmenovat do gremiální rady a doporučím jej, aby se stal předsedou rady. Architekt Koucký vyhrál výběrové řízení, proto nemám důvod postupovat jinak," řekl Boháč.
Bez kvalitní architektury nemůže rozumná a šťastná společnost existovat, je přesvědčen architekt a známý tvůrce dřevostaveb Martin Rajniš. Je spoluautorem obchodního domu Máj v Praze, Poštovny na Sněžce či řady unikátních rozhleden, tento týden byla otevřena jeho poslední stavba - dřevěná vzducholoď jako součást centra DOX v pražských Holešovicích. O své téměř padesátileté tvorbě vydává nyní dvaasedmdesátiletý tvůrce také dvě knížky.
Světoví urbanisté radí Praze, jak přistupovat k metropolitnímu plánu. Podle nich je důležitá především komunikace. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) ještě ale společnost není na demokratickou diskusi připravená. Zásadní podle odborníků také je, aby veřejnosti byl plán dobře vysvětlen.
Rodinný dům by měl vyhovovat životnímu stylu svého majitele. Stejně tak by ale měl respektovat i svoje okolí. Něco takového ale typizovaná stavba z katalogu nedokáže. Autoři knihy 99 domů proto chtějí dodat Čechům odvahu a chuť řešit originální bydlení. Výběr osmi z těch nejpovedenějších si můžete prohlédnout v galerii.
Fakulta architektury pražské ČVUT slaví 40 let obnovené samostatnosti. Výstavou v Galerii Jaroslava Frágnera představuje ty nejlepší počiny svých pedagogů a absolventů.
Dopravní podnik zachová původní vzhled stanice Jinonice, tvořený unikátními skleněnými tvarovkami od umělce Františka Víznera. Dopravní podnik přitom uvažoval o tom, že část skleněných obkladů během rozsáhlé rekonstrukce stanice nahradí ocelovým plechem. Nakonec se však podle společnosti podaří vrátit všechny skleněné tvarovky na původní místo.
Dopravní podnik od listopadu opravuje stanici Jinonice na lince B pražského metra. Podle kritiků hrozí, že stanice při rekonstrukci přijde o svůj výjimečný ráz. Jeden z návrhů totiž počítá s odstraněním skleněných tvarovek z dílny proslulého sklářského umělce Františka Víznera. Nahradit by je měl plech. Architekt Patrik Kotas nevidí důvod, proč by kdokoliv měl tvarovky měnit. Další architekt Petr Kučera zase viní podnik z toho, že si chce ušetřit čas i práci.
Byty v činžovním domě na prestižní adrese v Pařížské ulici se zhruba na měsíc otevřou veřejnosti. Díky projektu Squat iD23 se tam budou moci zájemci seznámit s prací českých designérů a architektů. Cílem organizátorů je mimo jiné nabídnout inspiraci ke zlepšení kvality bydlení v Česku. Akce začne 24. listopadu a skončí 22. prosince.
Hlavní cenu v nové soutěži Česká cena za architekturu získal dům a ateliér Zen-Houses od libereckého architekta Petra Stolína. Z 63 nominovaných v pondělí mezinárodní porota vyhlásila ještě sedm finalistů. Do prvního ročníku soutěže České komory architektů, jež byla otevřena architektonickým realizacím za posledních pět let, se jich přihlásilo 475.
Nevyužitý prostor v historickém centru Prahy získal novou podobou. Stáj z poloviny 16. století se po rekonstrukci proměnila v hi-tech apartmán. Projekt Living Showroom má mimo jiné upozornit i na to, že i bývalou maštal o rozloze garsonky lze proměnit v moderní a ekologické bydlení.
Třípokojový byt na panelovém sídlišti v Praze se po rekonstrukci změnil v kvalitní a nevšední prostor pro bydlení, který slouží mladé rodině s malým dítětem.
Unikátní krádež mezi architekty vyřešil minulý týden Vrchní soud v Praze. Po patnácti letech pravomocně potvrdil, že Správa letiště Praha neoprávněně použila plány nového odbavovacího terminálu letiště Václava Havla, které vytvořili architekti Michal Brix a Petr Franta, a předala je bez jejich svolení k dokončení dalším architektům. Ti se pak pod podobu letiště sami podepsali. Soud ještě musí rozhodnout o autorské odměně a odškodném.
Modernizace by z Václavského náměstí měla udělat především místo, kde lidé chtějí trávit svůj volný čas, kde jim bude příjemně a rádi se tam budou setkávat. “Rozšíří se chodníky, díky čemuž se prostor pro chodce zvětší o čtvrtinu. Bude tu více laviček, fontán, ale i praktických pítek nebo stromů. Vybrány byly platany, které neznečišťují okolí lepkavým pylem a nelákají mšice,” přibližuje Jan Adámek ze Sdružení Nového Města pražského, které o revitalizaci pražského náměstí dlouhodobě usiluje.
Tichý český investor s řeckými kořeny Michalis Dzikos je známý tím, že se zaměřuje na značně zchátralé památky hlavně z počátku minulého století. Opravil mnoho staveb a většinu z nich předělal na úspěšné hotely. Ve středu Dzikos představí vizualizace toho, jak budou vypadat zrekonstruované Barrandovské terasy, kterým tak chce vrátit ztracenou krásu.
