Archeologové budou vědět zase o něco víc o životě a schopnostech lidí z mladší doby kamenné. Tři kilometry od památníku Stonehenge, v hrabství Wiltshire v jižní Anglii, našli bývalé šachty, které údajně měly chránit místo před nepřáteli a mystickými silami.
Archeologové odkryli pomocí půdního radaru pozůstatky celého města z dob antického Říma, aniž přitom byť jedinkrát kopli do země. Výsledky průzkumu tým britských a belgických vědců překvapily: mimo jiné se ukázalo, že výstavba města Falerii Novi byla předem podrobně naplánována, a to včetně rozsáhlého vodovodního systému.
Archeologové odkryli pomocí půdního radaru pozůstatky celého města z dob antického Říma, aniž přitom byť jedinkrát kopli do země. Výsledky průzkumu tým britských a belgických vědců překvapily: mimo jiné se ukázalo, že výstavba města Falerii Novi byla předem podrobně naplánována, a to včetně rozsáhlého vodovodního systému. Informovali o tom v nejnovějším čísle odborného magazínu Antiquity.
Vědci tento týden posunuli dataci nejstarší kresby v Česku, která se nachází v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Černé čáry na mohutném kameni jsou podle nich staré 7000 let. Za posledních dvacet let je to pouze jeden z mnoha převratných objevů, které se tuzemským archeologům povedly. Podívejte se na přehled nejvýznamnějších nálezů.
Archeologové u Domašína na Rychnovsku narazili na část žárového pohřebiště z doby železné. Pravděpodobně souvisí s rozsáhlým sídlištěm kultury popelnicových polí v nedalekých Černíkovicích. Jedná se o další pozoruhodný objev při vykopávkách v trase budoucího silničního obchvatu Domašína.
Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v Česku na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda.
Středozemní moře brázdí neobvyklé plavidlo - replika lodě z 6. století před naším letopočtem, na které rybařili původní obyvatelé nejstaršího francouzského města Marseille. Postavil ji tým vědců z centra podmořské archeologie při univerzitě Aix-Marseille na základě vykopávek dvou řeckých lodí v roce 1993. Pojmenovali ji Gyptis a sklízejí s ní úspěchy na historických přehlídkách.
Stačilo doslova jen zvednout hlavu. Vchod do tajné chodby se v milevském klášteře "skrýval" více než 500 let. Uvozovky jsou zcela namístě, protože ve skutečnosti byl zhruba šedesáticentimetrový čtvercový otvor dobře viditelný na první pohled. Jen dosud nikoho nenapadlo ho podrobněji zkoumat. Vědci chodbu odhalili počátkem letošního roku při podrobné 3D dokumentaci areálu kláštera.
Když před devíti lety v Norsku zčásti odtály ledovce, odkryly i dosud neznámý, tisíc let starý horský průsmyk, který podle archeologů tehdejší obyvatelé pravidelně využívali. Našli zde předměty, které pocházejí z období Vikingů i z doby železné. Archeologové si nyní slibují, že díky nim lépe pochopí, jak zde lidé kdysi žili.
Zapomenuté místo odpočinku jednoho z nejvýznamnějších šlechticů českých dějin, Jana Jiřího ze Švamberka, objevili vědci v roce 2017, po celých 400 letech od jeho smrti. Následný průzkum kamerou však přinesl nové otázky. Letos se proto odborníci vydali místo podrobněji prozkoumat.
Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
Uvnitř leží ostatky zpovědníka krále Přemysla Otakara II., domnívali se archeologové o zazděné a donedávna utajené kapli v Českých Budějovicích. Naznačovala tomu alespoň fakta. Antropologický výzkum však nyní tuto teorii vyloučil. Ostatky, které loni v létě z hrobky obřadně vyjmul kardinál Dominik Duka, totiž pochází hned ze tří lidí z různých století. A teorii nabourávají i kosti krocana.
Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti, které mohou patřit husitským bojovníkům a účastníkům bitvy u Lipan. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.
Archeologové objevili na východě Mexika pozůstatky více než 1000 let starého mayského paláce. Na 55 metrů dlouhou a 15 metrů širokou stavbu narazili badatelé na nalezišti Kulubá, jež leží asi 100 kilometrů západně od známého letoviska Cancún na poloostrově Yucatán, informovala agentura Reuters.
Na indonéském ostrově Sulawesi (Celebes) objevili jeskynní malbu, na které neznámý umělec před 44 tisíci lety patrně zobrazil loveckou scénu. Podle některých vědců by se mohlo jednat o nejstarší umělecké dílo, které vypráví nějaký příběh, napsal server BBC News.
Náhodný nálezce objevil kdesi na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva, informovala archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Nález označila za mimořádný. Pravěký meč byl na Rychnovsku naposledy objeven před 130 lety.
Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové na základě stop zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat a to pak mohlo přispět k nárůstu populace.
Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Výzkum v úterý skončil.
Vědecký tým v Etiopii našel téměř kompletní lebku předchůdce člověka, která je stará 3,8 milionu let. Nalezená lebka podle všeho patřila samci, jehož pozůstatky po smrti odnesla řeka a pohřbila je pod nánosem sedimentů, uvedl server CNN s odkazem na jednu z vědkyň, která se na nálezu spolupodílela. Australopiték žil poblíž velkého jezera v jinak suché oblasti. Měl výrazné lícní kosti a velký vystupující obličej, jako většina zástupců tohoto rodu. Mozkovna byla dlouhá a úzká. Zachovalá lebka pomohla vědcům lépe určit ostatní nalezené fosílie a díky tomu ukázat, že evoluční cesta člověka byla podstatně složitější, než jsme si původně mysleli, píše odborný časopis Nature.
"Myslím, že tady máme mimozemšťana," vyslechl si v roce 2013 v telefonu chorvatský archeolog Mario Novak. Volal mu tehdy jeho známý, majitel firmy, která připravovala oblast poblíž města Osijek na východě Chorvatska pro stavbu dálnice. Jeho zaměstnanci našli při výkopech 1500 let starý hrob s těly tří dospívajících chlapců - dva z nich měli podivně tvarované lebky.
