Od objevení Relikviáře svatého Maura v Bečově nad Teplou uplynulo 38 let. Památka nevyčíslitelné hodnoty, kterou odborníci řadí hned za korunovační klenoty, prošla podrobnou kontrolou a digitalizací. Díky tomu se můžete podívat na detaily mistrné práce, které byly očím běžných návštěvníků a věřících dosud skryty.
Vědci, kteří se v uplynulých týdnech podíleli na zkoumání genů Gregora Johanna Mendela, potvrdili, že vyzvednuté ostatky patří skutečně jemu. Od narození vědce příští rok uplyne 200 let.
Potápěč Šlomi Kacim ve vodách u izraelského pobřeží o víkendu objevil meč starý 900 let. Podle izraelské agentury pro staré památky zřejmě patřil nějakému křižáckému rytíři. Navzdory vrstvě nánosu se dochoval ve výborném stavu a až ho vědci očistí a prozkoumají, bude si ho moci prohlédnout i veřejnost.
Na Pardubicku archeologové nalezli pozůstatky možná nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Před čtyřmi lety byla v obci Kladina nedaleko Pardubic objevena tisíce let stará bronzová nádoba. Od té doby ji vědci zkoumají. Přírodovědné analýzy nyní uvnitř nádoby identifikovaly pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. Archeologové se domnívají, že naši předkové v nádobě uchovávali bylinné pivo.
Zemřel před více než pěti tisíci roky, zájem veřejnosti i vědců ale budí dodnes. Před 32 lety našli němečtí manželé na túře v Alpách na italsko-rakouském pomezí mrtvolu muže, který později dostal jméno Ötzi. Nejstarší přírodní mumie od té doby odhalila velkou část ze své záhadné minulosti.
Na nesčetných vyobrazeních je svatá Ludmila znázorněna jako drobná, křehká žena. Ve skutečnosti byla robustní postavy, trpěla kolísáním hmotnosti a na svou dobu měřila úctyhodných 168 centimetrů. Experti jí po 1100 letech vrátili tvář a stanovili její anamnézu. Našli také výrazný společný rys, který ji spojuje s nejstaršími Přemyslovci z Pražského hradu. Stejně jako oni měla předkus horní čelisti.
Archeologové objevili u Smiřic na Královéhradecku dvě pravěká sídliště z mladší doby kamenné a z pozdní doby bronzové. Stalo se tak při záchranném archeologickém výzkumu před stavbou haly nedaleko smiřického nádraží. Práce na výzkumu archeologové nyní dokončují. Tisíce nalezených artefaktů podrobí laboratornímu zpracování, dokumentaci a analýzám.
Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovala Akademie věd ČR. Studie poodhalila i další aspekty života tehdejších populací. Článek o výzkumu publikoval prestižní časopis Science Advances.
Významné archeologické naleziště Býčí skála na Blanensku naposledy vědci zkoumali před bezmála 150 lety. Nyní dokončený výzkum odhalil mimo jiné unikátní způsob pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575–450 před naším letopočtem. Mrtvé tam ukládali do povodňového koryta.
Archeologové na východě Nizozemska minulý týden odkryli dvě cesty z dob starověkých Římanů, deset metrů široký kanál a silnici. Objev učinili v obci Oosterhout poblíž města Nijmegen, jež bylo významným střediskem a sídlem vojenských táborů v dobách Římanů. O nálezu informovala archeologická služba RAAP.
Tým egyptsko-francouzských archeologů zkoumající zaplavené trosky dávného města Hérakleión objevil vzácné trosky vojenského plavidla a pohřební komplex dokládající přítomnost řeckých obchodníků. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
Dva čeští archeologové se v létě vydali na Sibiř za pozůstatky opuštěných sovětských táborů gulag. Z výpravy vznikl krátký dokumentární film, který ukazuje členy expedice na téměř týdenním pochodu tajgou do odlehlých míst sibiřského pohoří Kodar, kde vězňové, sovětští otroci, těžili materiál pro výrobu první sovětské atomové bomby.
Italští egyptologové se rozhodli nečekaným způsobem odhalovat tajemství tisíce let starých mumií. K prozkoumání jejich útrob využívají v milánské nemocnici CT vyšetření, které se standardně používá pro pacienty. Díky moderním technologiím mohou badatelé přesněji určit stáří mumie nebo výšku mumifikovaného člověka.
Národní muzeum vystavilo lebku ženy, která žila před více než 45 000 lety. Jde o jeden z nejstarších rekonstruovaných genomů tzv. anatomicky moderních lidí na území Eurasie. Stáří fragmentů lebky, nalezených v 50. letech v Proškově dómu v Koněpruských jeskyních, prokázal výzkum, jehož výsledky vědci zveřejnili letos v dubnu. Původně se předpokládalo, že jsou pozůstatky mnohem mladší.
Vědci poprvé od roku 2002 otevřeli relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Experti digitalizují jak jeho vnější plášť, tak i ukryté relikvie. Díky vysokému rozlišení vznikajícího 3D modelu budou moci návštěvníci poprvé na vlastní oči spatřit například i dosud utajené výjevy vyryté na miniaturních pečetidlech z drahých kamenů.
Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž některých nejznámějších egyptských památek ve městě Luxoru. Město bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III, uvedl egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.
I přes koronavirovou krizi si tento týden zajistili velkou světovou pozornost izraelští archeologové. Zveřejnili největší objevy z jeskyní v Judské poušti za posledních šedesát let. Jedná se o fragmenty biblických textů, dokumenty z období židovského povstání proti Římu ve druhém století, různé mince, tkaniny, železná kopí nebo hřeben.
Archeologové v Izraeli představili první velký objev svitků od Mrtvého moře za posledních šedesát let. Dali tak odpověď na otázku, zda je ještě možné a reálné objevit v jeskyních v Judské poušti převratné objevy, jako byl nález prvních svitků v roce 1947. Tým expertů artefakty předvedl v Jeruzalémě novinářům.
V jeskyni v Judské poušti jižně od Jeruzaléma byly objeveny nové fragmenty svitků od Mrtvého moře. Oznámili to v úterý izraelští archeologové. Ukryty tam podle nich patrně byly během židovského povstání proti Římu před 1900 lety. Jak píše izraelský list Haarec, jde o první objev svitků od Mrtvého moře za šedesát let.
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
