Do bojů se zapojí desítky tisíc iráckých vojáků a příslušníků kurdských milicí. Pokud bude Irák potřebovat pomoc, Turecko a další země z regionu o ni požádá. Ankara tvrdí, že její účast na bojích by zamezila hrozícímu prolévání krve mezi sunnity a šíity.
Irák se dohodl s Tureckem na jeho účasti při osvobozování Mosulu od islamistických radikálů, uvedl americký ministr obrany Ashton Carter. Podle Erdogana Ankara do bojů o Mosul určitě vstoupí, kromě toho pošle také humanitární pomoc pro 10 000 uprchlíků, přijímat Iráčany ve velkém si však nemůže dovolit.
Kvůli nezdařenému puči v Turecko úřady postavily mimo službu bezmála 13 tisíc vojáků. Odvolali je kvůli podezření z napojení na hnutí, které podle úřadů za nezdařeným pučem stojí. Kvůli pokusu o puč byl v Turecko propuštěno či odvoláno na 100 tisíc státních zaměstnanců včetně policistů, vojáků, soudců nebo učitelů.
V Turecku pokračují rozsáhlé čistky po červencovém pokusu o státní převrat. Policie provedla razii v istanbulském justičním paláci, kde zatkla několik lidí. Učinila tak poté, co prokuratura vydala zatykače na stovku zaměstnanců justice. Turecké ministerstvo práce zase propustilo na 785 svých zaměstnanců.
Muž s nožem se pokusil dostat násilím do budovy izraelského velvyslanectví v turecké metropoli Ankaře. Útočník křičel Alláhu Akbar (Bůh je velký). Ostraha ho zastavila a postřelila do nohy. Nikdo z velvyslanectví neutrpěl zranění. Ankarský guvernér oznámil, že útočník nebyl napojen na teroristickou organizaci, ale zřejmě šlo o duševně chorého člověka. Policie také prověřuje "podezřelý balíček", nejspíš útočníkovu tašku. Turecká televize Habertürk uvedla, že ozbrojenci byli dokonce dva, o možném druhém útočníkovi ale nejsou dostupné žádné informace.
Turecký duchovní Fethullah Gülen má mnoho stoupenců po celém světě. V Africe je po něm pojmenována stovka škol, které chce nyní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uzavřít. Většina afrických států tyto vzdělávací instituce brání. Jen v Nigérii na nich studuje více než 4000 mladých lidí. Jde o drahé školy navštěvované hlavně potomky elit, jejichž výuka se zaměřuje na přírodní vědy, ekonomii, mezinárodní vztahy, nikoli náboženství.
Výbuch bomby na jihovýchodě Turecka zabil nejméně 11 lidí a přes 70 dalších při něm bylo zraněno. Nálož vybuchla v autě, které bylo zaparkované asi 50 metrů od policejní stanice ve městě Cizre. Na jihovýchodě Turecka se v uplynulých dnech stalo několik policejních stanic terčem pumových útoků. Podle bezpečnostních sil stojí za atentáty obvykle radikálové ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).
Turecká armáda naplnila pondělní varování vlády v Ankaře a za pomoci letectva USA zaútočila na město Džarabulus na severu Sýrie, dosud v držení Islámského státu. Prezident Erdogan ale naznačuje, že operace je namířena také proti syrským Kurdům.
Nevšední nápis si mohou přečíst cestovatelé na infomačních poutačích na letišti v tureckém Istanbulu. Stojí na něj v turečtině a angličtině "Švédsko, země znásilňování." Cedule je doplněná ještě větou: "Upozornění cestujícím: Věděli jste, že Švédsko má nejvyšší míru znásilnění na světě?". Turecko v poslední době čelí kritice evropských států, včetně Švédska, za předpisy týkající se sexuálního zneužívání. Turecký ústavní soud totiž doporučil ze zákona vyškrtnout pasáž, která označuje za sexuální zneužití jakýkoli sexuální akt s dítětem mladším 15 let.
Turecko ve středu v souvislosti s vyšetřováním červencového pokusu o puč vydalo dva dekrety, na základě kterých se propouští více než 2000 policistů a stovky příslušníků armády a telekomunikačního úřadu BTK. Uvedla to agentura Reuters. Po nezdařeném pokusu o převrat policie zadržela už více než 36 tisíc lidí; 17 tisíc z nich bylo zatčeno. V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 tisíc zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků či učitelů. Pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí. Během pokusu o převrat zemřelo v Turecku na 240 lidí. Ankara za hlavní hybnou sílu událostí považuje duchovního Gülena, který žije v exilu v USA.
Možnost, že by Turecko mohlo vstoupit do Evropské unie, je podle rakouského kancléře Christiana Kerna "už jen diplomatickou fikcí". Jako důvod označil turecké čistky v zemi, které nastaly po červencovém zmařeném pokusu o státní převrat.
Dvanáctihodinové směny šestkrát týdně. I tak může vypadat život třináctiletého dítěte. Pro děti syrských uprchlíků, kterých žijí v Turecku téměř tři miliony, je to každodenní realita. Jejich rodiče mají jen malou šanci na získání pracovního povolení, a tak se o zajištění rodiny musejí postarat samy. Místo psaní, čtení a počítání ve školních lavicích sedí v továrnách na textil za šicím strojem.
Kurdští povstalci v pondělí na jihovýchodě Turecka zaútočili na policejní konvoj a tři policisty zabili. S odvoláním na turecké bezpečnostní představitele o tom informovala agentura Reuters. Za útokem podle nich stojí bojovníci ze Strany kurdských pracujících (PKK). Výbušniny byly umístěny na dálnici v provincii Mardin a odpáleny na dálku, když v místě policisté krátce po poledni projížděli v obrněných vozech. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Za teroristickou organizaci ji kromě Ankary považuje také Evropská unie a Spojené státy.
Jestliže si Spojené státy přejí zachovat současné vztahy s Ankarou, mají podle tureckého ministra zahraničí vydat Fethullaha Gülena. Ten je podezříván z organizace neúspěšného vojenského převratu. USA ho zatím odmítají vydat bez jasných důkazů.
Dramatická páteční noc změnila podobu Turecka. Nepovedený puč části armády proti Erdoganově vládě probíhal od večerních pátečních hodin do sobotního odpoledne. První výstřely se v ulicích Ankary rozezněly před desátou hodinou večerní. Druhý den před polednem byly už oficiálně vydané zprávy o počtu obětí, které během pokusu o převrat zemřely. Projděte si rekonstrukci pokusu o vojenský převrat v Turecku minutu po minutě.
Nejméně 161 mrtvých a 1440 zraněných si vyžádal pokus o převrat v Turecku, který v pátek pozdě večer zahájila část armády. Puč se podařilo zmařit, situace v zemi už je pod kontrolou, uvedl v sobotu premiér Binali Yildirim. Prezidentský úřad ale vyzval občany, aby zůstali v ulicích, a zabránili tak dalšímu možnému pokusu o puč. Pod kontrolou vlády není budova generálního štábu v Ankaře, vojáci v ní ale prý požádali o jednání o kapitulaci. Podle Yildimira v bilanci mrtvých nejsou zahrnuty oběti mezi pučisty. Prozatímní náčelník generálního štábu Ümit Dündar dopoledne hovořil o 104 mrtvých účastnících převratu a 90 obětech na straně civilistů, policistů a vojáků věrných vládě.
Část turecké armády v pátek večer zveřejnila prohlášení, že se ujímá moci v zemi a vyhlásila v celém Turecku zvláštní stav. Podle premiéra Binaliho Yildirima se jednalo o "ilegální akci mimo velení" ze strany armádní skupiny, prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval obyvatele, aby vyšli do ulic a protestovali proti převratu. Na mnoha místech v Ankaře, Istanbulu a jinde byla v noci na sobotu slyšet střelba a silné detonace, bojovalo se o strategické objekty, tanky operovaly také v blízkosti parlamentu. Situace je značně nepřehledná, byť premiér již ohlásil, že pokus o puč byl potlačen a situace je pod kontrolou. České ministerstvo zahraničí v současné době důrazně varuje před cestami do Turecka.
Německá kancléřka Angela Merkelová jednala v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kromě hlubokého znepokojení z připravovaných ústavních změn v Turecku vyjádřila neústupný postoj k podmínkám, které se země zavázala splnit, aby získala bezvízový styk s Evropskou unií. Turecko podle ní musí splnit i revizi protiteroristických zákonů, které ale Ankara měnit odmítá. Zdůraznila ale také svou podporu březnové dohodě EU s Tureckem o omezení migračního toku do Evropy.
Vášnivá debata tureckých poslanců týkající se kontroverzního vládního návrhu zrušit imunitu zákonodárců před trestním stíháním přerostla ve rvačku, během níž bylo zraněno pět lidí. Informovala o tom turecká televizní stanice NTV. Zrušení imunity navrhuje vládnoucí proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), zástupci prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) se ale domnívají, že norma je namířena proti nim. Rozbuškou rvačky v parlamentu byl projev poslance HDP Ferhata Encüa, který ve středu pozdě večer armádní ofenzivu proti PKK označil za "masakr". V následné strkanici padaly facky i rány pěstí, pět poslanců muselo vyhledat lékařské ošetření.
Ředitel veřejnoprávní televize ZDF slíbil německému komikovi Janu Böhmermannovi pomoc s možnými soudními spory, kterým může čelit. Zároveň ujistil, že zodpovědný redaktor, který se satirikem sporné scény probíral a který je umožnil odvysílat, se nemusí obávat žádných disciplinárních opatření. Televize nicméně záznam s básní ze svého internetového archivu vyřadila.
