Vztahy mezi Ankarou a Aténami se v posledních dnech pohybují na bodu mrazu. Turecko naštvalo rozhodnutí řeckého soudu, který odmítl vydat do sousední země osm tureckých vojáků. Zároveň po 21 letech znovu oživl spor o neobydlené ostrovy v Egejském moři. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu Řecku pohrozil, že už nemusí být "cesty zpět".
Turecký prezident Recep Erdogan se loni usmířil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a tiše přebírá styl jeho režimu. V zemi se dostávají lidé do vazby i za to, co sdílejí na sociálních sítích. Tamní parlament nově Erdoganovi schválil uspořádání referenda o výrazném rozšíření prezidentských pravomocí. Kladný výsledek lidového hlasování je přitom téměř jistý. Turecký prezident tak může díky změnám vládnout až do roku 2029 a systém jeho kontroly je čím dál slabší.
Turecký parlament v noci na čtvrtek odhlasoval sedm z 18 článků nového ústavního zákona, který posílí prezidentovy pravomoci. Jde o hlasování ve druhém čtení, které je rozděleno na etapy. Definitivně o ústavní změně rozhodne třetí kolo hlasování a pak se k výsledku bude konat referendum. Prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi dává změna podle agentury Reuters šanci zůstat v úřadu do roku 2029. Pro sedm článků, o nichž se hlasovalo, zvedlo ruku více než 330 poslanců, což je požadovaná většina pro schválení ústavních změn. O zbylých 11 článcích a pak o celém balíčku se bude hlasovat podle tureckého tisku do konce týdne. Referendum by se mělo konat na jaře.
Turecký parlament v prvním čtení schválil návrh ústavní změny zákona, která by stávajícímu prezidentovi Erdoganovi posílila jeho pravomoci a umožnila by mu zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034. Kromě toho by směl zůstat členem politické strany a vydávat vlastní dekrety. Pokud poslanci zákon odhlasují, musí reformu ústavy ještě v referendu schválit voliči.
Turecký ministr spravedlnosti podle listu Hürriyet oznámil, že policie v souvislosti se čtvrtečním útokem ve městě Izmir zadržela 18 lidí. Jestli je mezi nimi i poslední z trojice útočníků, po kterém policie pátrala, ale neuvedl. Ostatní dva útočníky policie zastřelila během přestřelky hned po útoku. Turecké úřady se domnívají, že za atentátem stojí Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Nikdo se ale k útoku zatím nepřihlásil.
U budovy soudu v západotureckém Izmiru vybuchl vůz naložený trhavinami. Exploze má podle agentury Reuters nejméně dvě oběti, jednou z nich byl policista a druhou zaměstnanec v budově. Podle guvernéra izmirské provincie je dalších pět lidí zraněných, někteří jsou v kritickém stavu. Policie dva z útočníků zastřelila, podle agentury Anadolu je třetí z nich na útěku. Izmir je po Istanbulu a Ankaře třetím největším tureckým městem.
Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.
K útoku v Istanbulu v noci ze Silvestra na Nový rok se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Podle tureckých bezpečnostních zdrojů by útočníkem mohl být Uzbek nebo Kyrgyz. Zatím neznámý střelec půldruhé hodiny po půlnoci na Nový rok místního času zabil v klubu Reina 39 účastníků novoročních oslav a sedm desítek dalších zranil. O život přišlo 27 cizinců. Mezi oběťmi není žádný Čech. Zpravodajský server listu Hürriyet oznámil, že turecké úřady v souvislosti s atentátem zadržely už osm osob. Z čeho je policie podezřívá, zatím není jasné.
U Istanbulu začal první velký proces, kdy před soudem stojí údajní červencoví pučisté. Obžaloba viní více než dvacet policistů z toho, že neposlechli rozkazy, aby během převratu hlídali palác tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Některým policistům hrozí až doživotí. Turecko kvůli puči pozatýkalo na 40 tisíc lidí a další desítky tisíc lidí přišly v práci o místo. Duchovní Fethullah Gülen, kterého Erdogan označil za strůjce pokusu o puč, obvinění odmítl.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana stojí za vraždou ruského velvyslance hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena. Turecká vláda hnutí dlouhodobě viní z pokusu ji svrhnout. Velvyslancův vrah v posledním půlroce pracoval jako ochranka na několika akcích s účastí Erdogana. K vraždě velvyslance Karlova se přitom už přihlásila teroristická organizace Armáda dobytí.
Syrská armáda oznámila, že v úterý vstoupí do poslední povstalecké enklávy ve východním Aleppu. Vyzvala rebely, kteří tam ještě jsou, aby rychle odjeli. Na východě města má pokračovat evakuace, která začala ve čtvrtek. Čekají na ni ještě poslední civilisté i bojovníci opozice, uvedla agentura AP. Mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Ingy Sedkyová oznámila, že se z východního Halabu zatím dostalo 25 000 lidí. Turecko, které pomáhalo dojednat příměří, v pondělí sdělilo, že evakuováno bylo na 37 500 lidí. V Moskvě v úterý mají o Aleppu mluvit ministři zahraničí Turecka, Ruska a Íránu.
Kvůli noční střelbě u budovy americké ambasády v Ankaře bude velvyslanectví uzavřeno, stejně jako další diplomatické mise Spojených států v Turecku. Střelec byl zadržen a nikdo nebyl zraněn, uvedlo velvyslanectví. Incident se stal několik hodin poté, co byl během vernisáže zastřelen ruský velvyslanec. Neznámý člověk začal střílet ve 3:50 místního času (1:50 SEČ), bližší podrobnosti zatím nejsou známy. Americká diplomacie se rozhodla uzavřít běžný provoz ambasády, stejně jako provoz konzulátů v Istanbulu a v Adaně. Bezpečnostní situace v Turecku je vyhrocená od pondělní vraždy ruského velvyslance Andreje Karlova, kterého zastřelil policista, jenž nebyl v době činu ve službě.
Agentura DPA v neděli informovala o tom, že německo-turecká střední škola v Istanbulu zrušila tradiční vánoční oslavy. Němečtí učitelé na nich tureckým žákům ukazují, jak probíhají Vánoce a jaké tradice se v Německu dodržují. Vedení školy, která spadá pod turecké úřady, tvrzení popřelo. Reakce na zprávu znovu ukázaly, jak moc jsou vztahy mezi Berlínem a Ankarou ve skutečnosti napjaté.
České tajné služby prověří seznam stoupenců tureckého exilového duchovního Fethullaha Gülena, který ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi předal jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoğlu. Podle něj jsou tito lidé nebezpeční i pro Česko. Ankara zároveň vítá, že byla po několika měsících uzavřena pražská kancelář kurdských milicí YPG.
Ministr zahraničí v tureckém parlamentu rozsvítil nové křišťálové lustry, které Česko letos Ankaře darovalo. Ty původní, vyrobené v roce 1958 v Kamenickém Šenově, totiž padly za oběť červencovému puči. Praha Turecku za 1,5 milionu korun věnovala 15 nových lustrů a zajistila rekonstrukci dalších deseti.
Obvinění dvou Čechů, kteří byli zadrženi na tureckých hranicích se Sýrií, jsou vážná. Řekl to v úterý v Ankaře turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu po jednání s šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem. "Existují důkazy a informace o jejich napojení na teroristické organizace PKK a YPG. Jedná se mimo jiné o uniformy," řekl turecký ministr a zdůraznil, že zmíněné "teroristické organizace mohou za nedávné útoky v Istanbulu". Dodal, že pokračuje vyšetřování, které má ukázat, jak významné napojení Čechů na kurdské skupiny bylo. Zaorálek pak podle svých slov ministra ujistil, že Češi měli v úmyslu především instalovat mobilní nemocnici.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v úterý jedná s tureckými špičkami nejen o vzájemných vztazích, ale především o osudu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase – dvou Čechů, které Turci zadrželi v půli listopadu na hranicích se Sýrií. Ti jsou kvůli vazbám na kurdské milice YPG obviněni z "členství v ozbrojené teroristické organizaci", za což jim hrozí vysoké tresty. Podle mluvčí Černínského paláce Michaely Lagronové bude Zaorálek usilovat o to, aby byli oba propuštěni a dostali se zpět do České republiky.
V Turecku policie po celé zemi pozatýkala na 235 lidí kvůli podezření z podpory terorismu a z vazeb na kurdské separatisty. Razie následovala po sobotním útoku v Istanbulu, který si vyžádal 44 obětí a k němuž se přihlásila radikální kurdská skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). Jedna z náloží vybuchla v sobotu večer v autě u stadionu v evropské části Istanbulu, necelou minutu po první explozi se nedaleko odpálil sebevražedný atentátník.
Turecká prokuratura v pátek nařídila zadržet 103 učitelů z istanbulské techniky, které podezřívá z napojení na duchovního Fethullaha Gülena viněného z vyvolání neúspěšného červencového puče. Informovala o tom agentura Reuters. Vyšetřování se podle prokuratury nyní zaměřilo na Yildizskou technickou univerzitu, která patří k nejvyhlášenějším v Istanbulu. Deník Hürriyet na svém webu napsal, že při několika raziích policie ve městě zadržela 70 vysokoškolských učitelů. Turecká vláda kvůli popřevratovému postupu proti svým odpůrcům čelí ostré kritice. Dosud bylo kvůli možnému napojení na Gülenovo hnutí uvězněno zhruba 37 tisíc lidí. Více než 110 tisíc osob bylo ze stejného důvodu propuštěno.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý prostřednictvím svého právníka podal trestní oznámení na opoziční Lidovou republikánskou stranu (CHP) a jejího předsedu Kemala Kiliçdaroglua. Důvodem je to, že o víkendu v prohlášení odsoudili nedávné zatčení poslanců opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Informovala o tom agentura Anadolu. V trestním oznámení Erdoganův právník viní šéfa CHP Kiliçdaroglua z "těžké urážky" prezidenta. Toho se měl mimo jiné dopustit tím, že zatčení opozičních poslanců označil za protiústavní.
