Úřad britského premiéra se čím dál více připravuje na to, že jednání s Bruselem o brexitové dohodě zkrachují. V budoucnu bude Konzervativní strana, v jejímž čele stojí Boris Johnson, oficiálně podporovat odchod z unie bez dohody. Uvedl to nejmenovaný člen premiérova týmu pro deník The Spectator.
Americký prezident Donald Trump nežádal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o povolení zveřejnit obsah jejich telefonického rozhovoru. Zelenskyj to řekl novinářům v sídle OSN s tím, že očekával zveřejnění pouze Trumpových slov.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčena o tom, že její vláda v pátek schválením klimatického balíčku položila základy pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Řekla to na tiskové konferenci v Berlíně. Opozice i ekologičtí aktivisté ale opatření, která do roku 2023 vyjdou na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč), kritizují.
Když se v roce 2015 německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla neuzavřít hranice tisícům uprchlíků z válkou zmítané Sýrie, určila tím na dlouhou dobu směřování německé migrační politiky. O čtyři roky později se okolnosti tohoto kroku snaží přiblížit dokumentární drama Hodiny rozhodnutí (v originále Stunden der Entscheidung).
Ve východním Německu to vře. Nebouří se ale lid, jak by se mohlo zdát. Jen jedna elita proti druhé.
Británie chce brexit s dohodou, nemůže ale přijmout tu současnou, zdůraznil v Berlíně před jednáním s kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér Boris Johnson. Je podle něj třeba zrušit takzvanou irskou pojistku. Merkelová je ale přesvědčena, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasné, jaké budou další vztahy mezi Bruselem a Londýnem.
Britského premiéra Borise Johnsona čeká tento týden jeho první zahraniční cesta a v rámci ní hned několik perných schůzek. Ve středu se v Berlíně setká s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, o den později v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. A nakonec o víkendu se Johnson zúčastní summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí světa G7 ve francouzském Biarritzu.
Maďarský premiér Viktor Orbán se chová smířlivě. Od zvolení Ursuly von der Leyenové kolují spekulace o možných dohodách a příslibech mezi německou vládní Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a Maďarskem, píše německý deník General-Anzeiger.
Litevského prezidenta Gitanase Nausedu uvítali v Berlíně před budovou kancléřství nástupem čestné stráže. Zúčastnila se jí i německá kancléřka Angela Merkelová. Pro všechny případy byla pro ni připravena židle na sezení. Kancléřka měla v posledních týdnech několikrát při oficiálních akcích zdravotní problémy, které se projevily třesem. Podle lékařů je za tím stres a vyčerpání.
Největší sympatie si ze zahraničních osobností veřejného života získala u Čechů slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, pozitivně ji hodnotí 71 procent lidí. Následuje papež František s 63 procenty kladných hlasů. Naopak nejméně populární je čínský prezident Si Ťin-pching a za ním předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vyplynulo to z červnového průzkumu agentury STEM.
Obyvatele východoněmeckého Saska, Braniborska a Durynska čekají v září a říjnu volby do spolkových parlamentů. Tamní média předvídají překreslení politické mapy východu na “modro”. Ve všech třech zemích totiž průzkumy předvídají úspěch pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), kterou symbolizuje právě světlý odstín této barvy.
Nehledě na letní prázdniny se v Berlíně konala minulý týden v pátek další stávka studentského hnutí Fridays for Future. Středoškoláci na těchto akcích naléhají na politiky, aby začali řešit klimatickou krizi - a to nejen v Německu. "Hnutí ukazuje, že mládež se zajímá o politiku a budoucnost, kterou chce chránit. Myslím, že je při výkonu politické funkce důležité mít na paměti i děti a právě jejich budoucnost," říká pro server Aktuálně.cz poslankyně zemského sněmu v Severním Porýní-Vestfálsku Wibke Bremsová, která se v parlamentu věnuje právě otázce klimatických změn.
Německá kancléřka Angela Merkelová se cítí být plně zdravotně způsobilá k výkonu své funkce. Uvedla to na tiskové konferenci, kterou uspořádala krátce před svou letní dovolenou. Merkelovou v minulých týdnech při oficiálních příležitostech několikrát postihl nekontrolovatelný třes. To vyvolalo spekulace o jejím zdravotním stavu. "Můžu tuto funkci vykonávat," prohlásila Merkelová. Zájem veřejnosti o její zdraví ale podle svých slov plně chápe.
K rozhodnému odporu proti pravicovému extremismu vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová v souvislosti s blížícím se 75. výročím nezdařeného atentátu na Adolfa Hitlera. 20. červenec je vzpomínkou na všechny ty, kdo se postavili proti nadvládě nacionálního socialismu, řekla Merkelová v dnes zveřejněném videoposelství. "I my dnes jsme povinni postavit se proti všem tendencím, které chtějí zničit demokracii," prohlásila kancléřka.
Na berlínském Muzejním ostrově byla tento pátek slavnostně otevřena nová Galerie Jamese Simona.
Tradiční německý respekt k soukromí čelních politických představitelů země prochází v posledních týdnech náročnou zkouškou. Třikrát za poslední tři týdny mohla německá veřejnost i představitelé světových mocností sledovat, jak se kancléřka Angela Merkelová při oficiálních příležitostech nekontrolovatelně třese po celém těle.
Německou kancléřku Angelu Merkelovou na středečním setkání s finským premiérem Anttim Rinnem znovu postihl třes. Za poslední tři týdny je to potřetí, co se šéfka německé vlády s touto indispozicí na veřejnosti potýkala. Na následné tiskové konferenci se už usmívala a prohlásila, že je v pořádku a že není nutné si o ni dělat starosti. O tom, že Merkelová se cítí dobře, hovořil podle agentury Reuters také její mluvčí s tím, že kancléřčin program nebyl nijak změněn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi sejít se v běloruském Minsku, a to i za účasti nejvyšších představitelů USA, Británie, Německa a Francie. Učinil tak v předem natočeném vystoupení, zveřejněném na prezidentově stránce na Facebooku. Putinův mluvčí uvedl, že Moskva návrh zváží, ale odpověď ještě nemá.
Německé Zelené (Die Grünen) v poslední době zaměstnává takzvaná "K-Frage" neboli "otázka kancléře". Zemi nejpozději za dva roky čekají parlamentní volby a donedávna nejslabší opoziční strana si musí ujasnit, kdo z jejích řad by se mohl postavit do čela příští spolkové vlády.
"Zůstává pocit, že premiéři a prezidenti EU obešli všechny evropské voliče, kteří dali hlas některému z takzvaných spitzenkandidátů," píše rakouský Kurier.
