Volba durynského ministerského předsedy, pro něhož ve středu hlasovali křesťanští i svobodní demokraté spolu s politiky Alternativy pro Německo (AfD), je podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) neodpustitelná. CDU se na takové vládě podílet nesmí, zdůraznila šéfka německé vlády.
V Braniborsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku by se uhlí mělo přestat spalovat do roku 2038. Premiéři jednotlivých spolkových zemí tak odsouhlasili časový plán, který takzvaná uhelná komise německé vlády připravila už vloni. .
V boji proti změnám klimatu je třeba nasadit veškeré síly, změnit myšlení, a zabránit tak katastrofálním důsledkům, které by nečinnost ohledně snižování emisí mohla mít pro následující generace. Ve svém novoročním projevu to zmíní večer na silvestra německá kancléřka Angela Merkelová.
Pondělní summit v Paříži se sice konal kvůli Ukrajině a první schůzce jejího prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Válku na Donbasu a řešení sporů o dodávky ruského plynu přes Ukrajinu ale zastínilo jiné téma. Diplomatický konflikt mezi Moskvou a Berlínem.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Vladimir Zelenskyj se v pondělí poprvé setkali k bilaterálnímu jednání. Svou schůzku na okraj summitu Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie o řešení konfliktu na východě Ukrajiny označili za pozitivní.
"Cítím hlubokou hanbu. Žádná slova nejsou hodná utrpení, které se tu odehrálo. Ale mlčení nesmí být naší jedinou odpovědí," řekla v polské Osvětimi Angela Merkelová. Do bývalého nacistického vyhlazovacího tábora se vypravila 24 let od poslední návštěvy šéfa německé vlády. Kancléřka nejprve položila věnec na místě někdejšího popraviště, poté přednesla řeč v prostorách, kde byli přijímáni vězni.
"Stali jste se novináři, protože vám na srdci ležela pravda? Zaznamenávejte s námi ty nejhorší lži a manipulace redakcí a pošlete nám je anonymně a důvěrně na e-mail," vyzývá nová webová stránka v Německu. Patří tamnímu politikovi českého původu Petru Bystroňovi, který je bavorským poslancem za krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD).
NATO si na dvoudenním summitu v Londýně připomene 70 let své existence. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je ale Severoatlantická aliance, jak řekl pro časopis The Economist, "ve stavu mozkové smrti". "Šlo o budíček, který upozorňuje na velké politické a strategické spory uvnitř aliance," komentuje to Thomas Kleine-Brockhoff, viceprezident think-tanku German Marshall Fund v Berlíně.
Německou sociální demokracii (SPD) nově povedou poslankyně Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Rozhodli o tom sociální demokraté ve vnitrostranickém hlasování, jehož výsledky strana zveřejnila. Eskenová a Walter-Borjans jsou kritičtí k nynější vládě s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a požadují změny v koaliční smlouvě.
Annegret Kramp-Karrenbauerová, německá ministryně obrany a šéfka vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), jela na sjezd strany do Lipska s obavami. Patrné to bylo i z jejího úvodního projevu. Na pódium vystoupala s viditelným napětím v obličeji a tichým hlasem opatrně formulovala první věty. Postupně ale nabývala stále větší sebejistoty a po bezmála hodině a půl řečnění ji dojal dlouhý potlesk.
Křesťanští demokraté i celé Německo musí ve své zahraniční politice dobře vyvažovat hodnoty a zájmy, je přesvědčena kancléřka Angela Merkelová. Týká se to podle ní i vztahu k zemím jako je Čína a Rusko, s nímž by si přála dobré sousedské vztahy. Merkelová to řekla na sjezdu Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Lipsku.
"Měšťáci jdou večer spát s dobrým pocitem, že se někde postavila větrná turbína," hřímal Matthias Wilkes letos v květnu do mikrofonu před Braniborskou bránou v centru Berlína. Společně s ním dorazil na místo dav odpůrců větrných elektráren z celého Německa. Podle organizátorů z Akčního svazu Pro Natur víc než 1500 lidí.
Ruský prezident Vladimir Putin pojede do Paříže a podá ruku ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Historická schůzka, při které se oba politici poprvé uvidí tváří v tvář, se uskuteční 9. prosince, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Kdyby před 30 lety nepadla Berlínská zeď a nezhroutil se komunistický režim Německé demokratické republiky, byla by dnes Angela Merkelová v důchodu a cestovala po Spojených státech. Šéfka německé vlády to řekla v rozhovoru s magazínem Spiegel. Události z 9. listopadu 1989 má za šťastný okamžik německých dějin.
Německo stojí na rozcestí. Poté co kancléřka Angela Merkelová po více než čtrnácti letech u moci loni v říjnu oznámila, že se už nebude po dalších volbách ucházet o post šéfky vlády, hovořilo se o ministryni obrany Annegret Kramp-Karrenbauerové jako o její možné nástupkyni. Podpořila ji i sama Merkelová. Její plán ale naráží na problémy.
Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála krajně levicová strana Levice s 31 procenty hlasů. Je tak vůbec poprvé nejsilnějším politickým subjektem v některé z německých spolkových zemí. Na druhém místě je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,4 procenta a třetí jsou křesťanští demokraté s 21,8 procenta.
Německo navrhlo vytvoření mezinárodní bezpečnostní zóny v severní Sýrii, která by zajistila ochranu civilistů i pokračování boje proti Islámskému státu. Německé stanici Deutsche Welle to dnes v rozhovoru sdělila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová s tím, že na kroku by se podílelo i Turecko a Rusko.
Pražský hrad jako symbol kolaborace, pražský magistrát jako symbol hrdinného odporu. Nic z toho bohužel nepřipomíná smysluplnou politiku vůči komunistické Číně.
