Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou rozhovory o britských požadavcích na reformu Evropské unie v kritické fázi a riziko, že Británie osmadvacítku opustí, je skutečné. Jak Tusk dodal po setkání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, čtvrteční summit v Bruselu bude klíčový pro budoucnost Evropské unie.
V Praze se schází summit visegrádské skupiny. Jednat má o přílivu uprchlíků i takzvaném Brexitu. Setkání bude prověrkou vyjednávacích schopností českého premiéra Bohuslava Sobotky. Poláci a Češi se nejspíš budou snažit zmírnit ostrá slovenská a maďarská stanoviska. Bojovná vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica ovlivňuje hlavně to, že je krátce před volbami. A Slováci na argumenty o ochraně země před běženci tradičně slyší.
ČSSD se podle prezidenta Miloše Zemana odtrhla od přirozených voličů, a to hlavně v otázce migrační krize. Předsedovi vlády a ČSSD Bohuslavu Sobotkovi prý hrozí, že skončí v EU osamocen, maximálně po boku německé kancléřky Angely Merkelové, uvedl Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1. Český prezident se vyjádřil i k demonstraci odpůrců a zastánců z minulého víkendu. Neodpustil si přitom sprostá slova, když citoval údajného organizátora demonstrace na podporu premiéra Sobotky: „Prezident je zasr... fašistické hova..., a až chcípne, tak se ožeru,“ řekl Zeman na rádiu. Ostrá slova potom na Twitteru vysvětloval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Slovenský premiér řekl, že Německo si stěžovalo kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze. Na něm budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Podle německého týdeníku Der Spiegel státy V4 zřejmě půjdou příští týden do otevřené konfrontace s Merkelovou kvůli sporu o řešení uprchlické krize.
Britský premiér David Cameron si v pátek na tradiční matějské hostině v Hamburku vyslechl apel na setrvání své země v Evropské unii. "Přeji si, aby Spojené království i v budoucnu bylo a zůstalo aktivním členem úspěšné Evropské unie," apelovala kancléřka. Cameron v pátek znovu obhajoval přání Británie hájit svou suverenitu: "Máme charakter ostrovního národa - jsme nezávislí, otevření, vášniví v obraně své suverenity - a institucí, které nám sloužily mnoho stovek let."
"Jsme přestupní stanicí," přiznává starosta Izmiru, hlavního města regionu, Aziz Kocaoglu. Ve městě se střídá jedna evropská delegace za druhou, které se snaží zjistit, co Turci potřebují, aby razantně zasáhli proti migraci a hlavně pašerákům. Ministru zahraničí Lubomírovi Zaorálkovi se líbí nápad německé kancléřky Angely Merkelové, aby se zátahy na pašeráky pomáhaly turecké policii také jednotky NATO. Ministři obrany členských zemí Aliance by se o tomto návrhu měli bavit už ve čtvrtek na schůzce v Bruselu.
V Německu vládne podle bavorského premiéra Horsta Seehofera stav bezpráví. Právo a pořádek přestaly panovat v okamžiku, kdy kancléřka Angela Merkelové loni v září nechala otevřít hranice pro uprchlíky. Ústřední vláda je podle Seehofera totiž povinna chránit německou hranici. Podle nedávného posudku vypracovaného někdejším ústavním soudcem Udem di Fabiem pro bavorskou vládu Berlín zářijovým otevřením hranic německou ústavu porušil.
Rozmístit své lodě k tureckým břehům a přispět tak k řešení uprchlické krize zvažuje i Severoatlantická aliance. V Bruselu to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Krize s uprchlíky je předmětem vážného znepokojení pro nás všechny. Myslím si tedy, že se velmi vážně zamyslíme nad žádostí Turecka a dalších spojenců o pomoc s řešením této krize," řekl šéf NATO v bruselském sídle. O možnosti námořní mise NATO k lepší kontrole tureckých břehů, odkud denně míří stovky běženců do Řecka, hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová. Znepokojen je řecký premiér Alexis Tsipras, který upozornil, že případná mise nesmí nijak ohrozit svrchovanost Řecka.
Pegida v Praze: najednou žijeme v jiné zemi. Realita je vedlejší, nedůležitá. Slušní občané se spojují s hnědou ligou. Taky díky prezidentovi.
Na mezinárodní konferenci nazvané "Podpora Sýrie a regionu v roce 2016" se světoví političtí lídři snaží vybrat miliardy dolarů na pomoc pro Sýrii a okolní státy. Zatím největší příspěvek - v přepočtu 80 miliard korun - slíbil jménem Evropské unie předseda Evropské komise Donald Tusk. Vysoké dary avizovaly i Německo, Spojené státy, Velká Británie nebo třeba Norsko.
Šéf ruské diplomacie obviňoval Německo, že se snaží zamést pod koberec případ třináctileté dívky ruského původu, znásilněné migranty z Blízkého východu. Dívka ale přiznala, že si znásilnění vymyslela. Do Moskvy zamíří ve čtvrtek bavorský premiér Horst Seehofer, který kvůli uprchlíkům koaliční vládu Angely Merkelové kritizuje. Koaličním, ale ani opozičním politikům se jeho cesta do Moskvy nelíbí.
Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý telefonicky vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby využil svého vlivu na proruské separatisty a pokusil se dosáhnout zlepšení bezpečnostní situace na východní Ukrajině. Kancléřka v rozhovoru připomněla, že k celkovému řešení konfliktu je nutné na Donbasu zajistit neomezený pohyb inspektorů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to včetně pohraničních oblastí. V pondělí se Merkelová v Berlíně také setkala s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.
Ochrana, která je uprchlíkům z občanskou válkou sužované Sýrie poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence, je časově omezená na tři roky, uvedla dnes kancléřka Merkelová na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU) v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Očekává tedy, že po skončení konfliktu se běženci vrátí domů.
Uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože německá vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí. Ve čtvrtek večer se na tom podle televize n-tv dohodli šéfové německých vládních stran. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.
Cenit si víc Putina než Merkelové? To je postoj, který svědčí o naprosté lhostejnosti k demokracii a svobodě. Nebezpečné.
Agentura STEM zveřejnila výsledky svého prosincového průzkumu, ve kterém zjišťovala, jak jsou mezi Čechy populární některé světové osobnosti. Zvítězil jediný nepolitik mezi nimi - papež František. Na konci žebříčku skončil ruský prezident Vladimir Putin nebo německá kancléřka Angela Merkelová.
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
Rakousko výrazně omezí příjem žadatelů o azyl. Letos jich má být 37 500 a do poloviny roku 2019 celkem nejvýše 127 500. Rozhodnutí padlo na dnešním jednání vlády s hejtmany spolkových zemí, informovala agentura APA. Loni Rakousko přijalo 90 000 žadatelů o azyl.
"Uprchlíci - alespoň někteří - přijíždějí do Evropy v pomýlené víře, že jsme místem, kde stačí jen natáhnout ruku a dostanete měsíčně kapesné ve výši několika set eur, ubytování a časem snad i práci," tvrdí profesor egyptologie a vedoucí Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Když tu podle něj navíc spatří "méně oblečené ženy, než je v jejich vlasti zvykem, a k tomu na ně ženské tváře či vnady trčí z kdejaké reklamy," mohou se absurdně domýšlet, že v Evropě jsou ženy lehce k mání. V Súdánu, Egyptě či Etiopii strávil Bárta 25 let. Je členem správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku hnutí ANO Andreje Babiše.
Německá kancléřka Angela Merkelová by na jaře mohla navštívit Českou republiku. Termín zatím není jistý. Uvažuje se o tom, že kancléřka by se zúčastnila slavnostního setkání k 25. výročí od založení visegrádské skupiny (V4), druhou variantou je bilaterální návštěva. Merkelová by podle neoficiálních informací mohla do Česka přijet na přelomu března a dubna, kde se v Praze sejdou zástupci Visegrádu. Česká republika V4 do půlky letošního roku předsedá. O návštěvě kancléřky v Praze mluvil již loni v prosinci premiér Bohuslav Sobotka. Rád by s Merkelovou mluvil o migrační krizi, ale také o obchodní výměně, modernizaci průmyslu, posílení sousedských vztahů či udržení schengenského prostoru.
