Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Příměří, které je podmínkou pro pokračování ženevských jednání, se v Sýrii stále porušuje. Za dva dny podle Ruska teroristé útočili 41krát. Syrská organizace ochránců lidských práv uvedla, že vládní letectvo v pátek útočilo na opozicí ovládané oblasti severně od Damašku. V dubnu se mají v Sýrii konat volby. Situaci v pátek projednávali představitelé Německa, Francie, Británie a Ruska. Francouzský prezident François Hollande míní, že uspořádat volby je nerealistické, naopak ruský prezident Vladimir Putin v nich nevidí problém.
Slováci jdou k urnám. Volit budou nejen mezi Ficem (Smer) a opozicí, ale taky mezi evropanstvím a příklonem k Rusku.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
V rakouské společnosti je silná touha po tom, mít národní stát, země se výrazně posunuje a distancuje od německého tlaku, začne se uzavírat, říká bývalý velvyslanec v Rakousku Jan Koukal. Vztahy mezi zeměmi EU se teď podle něj hodně vyostří. Koukal tvrdí, že Německo se prostřednictvím migrační vlny snaží rozbít národní státy a národní povědomí. Je to prý vize Merkelové, která Evropu ohrožuje. Podle Koukala by se okolo visegrádské čtyřky mohla vytvořit větší skupina států, třeba právě s Rakouskem nebo Slovinskem, která bude opozicí EU.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
Evropské řešení migrační krize podle německé kancléřky Angely Merkelové trvá a stále sází na jednání s Tureckem. Potvrdila to v nedělní televizní talkshow. K uzavírání makedonsko-řecké hranice poznamenala, že německou odpovědností je neponechat situaci na bedrech jedné země, ale řešit ji společně s partnery v EU, a přislíbila další podporu Řecku.
Exprezident Václav Klaus pokračuje ve svých cestách po Česku, na kterých propaguje nejnovější knihu Stěhování národů s.r.o. a zároveň mluví o migrační krizi. Při návštěvě Jihomoravského kraje našel velkého spojence v sociálnědemokratickém hejtmanovi Michalu Haškovi. Ten mu - Klausovými slovy - mluvil z duše. Odpoledne Klaus přednášel o uprchlících zaměstnancům přepravní firmy, v podvečer besedoval v knihkupectví.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ve středu vyzval k dramatickému snížení počtu migrantů přicházejících na evropský kontinent. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj, že Evropa jejich nápor nezvládne. Plán výrazně omezit počet migrantů před časem ohlásila i kancléřka Angela Merkelová.
Podle tajného protokolu, který zveřejnil server WikiLeaks, odposlouchávala americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) německou kancléřku Angelu Merkelovou víc, než se dosud myslelo. Na serveru se objevil například záznam o hovoru Merkelové s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem nebo s italským premiérem Silviem Berlusconim.
Rozhodnutí by mělo dopad i na české občany. Cesta ke snižování sociálních dávek se otevřela minulý týden na základě dohody mezi Evropskou unií a Londýnem. "Ve vládě se poradíme o tom, jak bude Německo v této věci dál postupovat," uvedla mluvčí německého ministerstva pro rodinu. Rakouská vláda zatím nehodlá zákony upravovat, čeká na výsledky britského referenda o členství v Unii.
Někteří převaděči a pašeráci uvádějí, že turecká policie nyní proti nim zasahuje častěji. Nasazuje i "tajné." Přesto plavba na člunech přes Egejské moře pokračuje. Angela Merkelová vidí v posledních měsících častěji turecké ministry než německé, koluje vtip mezi diplomaty a novináři.
Syrská vláda odmítla požadavek na zřízení bezletové zóny na severu země, jak to prosazuje Turecko mimo jiné i za podpory Německa. Podle Damašku by ustavení bezletové zóny bylo porušením suverenity Sýrie a vedlo by k prodloužení současného konfliktu. S odvoláním na syrskou agenturu Sana to dnes uvedla agentura DPA. Na vznik bezletové zóny, která by sahala nejméně deset kilometrů do syrského vnitrozemí, nejvíce naléhá Turecko. To v posledních dnech intenzivně bombarduje pozice syrských Kurdů u tureckých hranic. Turky podpořila i německá kancléřka Angela Merkelová, odmítlo je naopak Rusko, podle nějž by zónu musela podpořit syrská vláda i OSN.
Bavorský premiér i český prezident používají běžence jako politickou zbraň. Na své protivníky útočí osobně.
Německá kancléřka Angela Merkelová považuje za krok k řešení uprchlické krize zajištění turecko-řecké hranice a bude to prosazovat ve čtvrtek a v pátek na summitu Evropské unie. Postavit plot na pevnině a skrýt se za ním není evropská odpověď na situaci, řekla ve Spolkovém sněmu. "Jako Evropská unie se musíme naučit chránit naši námořní hranici, je to těžší než u pozemní hranice. Pokud se to nenaučíme, čekají nás brzy stejné problémy i u italských břehů," upozornila s tím, že všechny evropské země podle ní mají společný cíl, a to snížit počet přicházejících běženců. Nejlepším nástrojem podle ní je dohoda mezi EU a Tureckem.
Visegrádská čtyřka je všecko jen ne sourodá. Od zápaďáků až po putinovce. Kdyby chtěla rozbít EU, páchala by sebevraždu.
Rusko popřelo, že by útočilo na nemocnici v syrské provincii Idlib. "Ti, co činí taková prohlášení, je nemohou podložit důkazy," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Během jediného dne podle OSN čelila útoku nejméně čtyři zdravotnická zařízení v provinciích Idlib a Aleppo a k tomu i dvě místní školy. Zemřelo nejméně padesát lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k vytvoření bezletových zón nad některými oblastmi v Sýrii.
