Do USA se dříve pokoušeli dostat hlavně ekonomičtí migranti. Nyní jsou to lidé, kteří prchají před násilím. Honduras, Guatemala a Salvador patří mezi nejnásilnější země na světě. Odhodlání odejít z vlasti pak u mnohých lidí umocňuje také přetrvávající chudoba a nerovnost.
Manželka odsouzeného ruského opozičního aktivisty Ildara Dadina zahájila kampaň na sociálních sítích na jeho podporu. Odvolala se i k ruské ombudsmance. Dadin sedí v ruském vězení za účast na nenásilných a legálních opozičních demonstracích. Podle jeho manželky Anastasije Zotovové se k němu ale chovají nelidským způsobem.
Zaměstnanci se nemohou dostat dovnitř, sdělil agentuře Reuters jeden z nich, Alexandr Arťomjev. AI podle něj dopředu nedostala žádné varování. Organizace jako Amnesty International, které dostávají peníze ze zahraničí a jsou kritické vůči Kremlu, jsou v posledních letech pod velkým tlakem. Některé byly označeny za "cizí agenty" a ocitly se tak pod drobnohledem úřadů.
Mezinárodní koalice vedená Spojenými státy má podle organizace Amnesty International v Sýrii na svědomí smrt více než 300 civilistů. Podle AI je proto nezbytné, aby se koalice do budoucna z chyb poučila a předcházela jim. Obavy panují především v souvislosti s probíhající ofenzivou proti iráckému Mosulu, kde v područí džihádistů zůstávají uvězněny statisíce lidí.
TEDx Prague již posedmé přestaví tucet zajímavých řečníků z Česka i ze zahraničí. Na hlavní téma letošní konference, co je naše a co cizí, se ve svých přednáškách zaměří například filosof Erazim Kohák, biolog Jaroslav Flégr nebo nizozemský ekonom Dirk Jan de Bruin.
Boje v Sýrii, Afghánistánu, Burundi a Jižním Súdánu zvýšily podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos počet uprchlíků na světě na rekordních 21,3 milionů. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni UNHCR, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa. Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika. Organizace Amnesty International to považuje za neudržitelné a vyzvala vyspělé země, aby přijaly více uprchlíků a to na základě své schopnosti se o ně postarat.
Zákon přijatý bulharským parlamentem zakazuje ženám nosit na veřejnosti závoje, šátky nebo jiné oděvy, které zahalují obličej. Zákaz se týká vládních úřadů, škol, kulturních institucí a veřejných místech určených k rekreaci. Výjimky mohou být povoleny ze zdravotních či profesních důvodů.Zákon prosadila nacionalistická Vlastenecká fronta.
Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International súdánská armáda použila chemické zbraně nejméně ve třech desítkách případů. Na následky užití bojového plynu yperit zemřelo až 250 lidí. Používání chemických zbraní je válečný zločin. Súdánská vláda obvinění Amnesty International odmítla s tím, že tvrzení jsou nepodložená.
Při leteckém náletu na nemocnici ve městě Abs v severním Jemenu byla použita bomba Paveway vyrobená ve Spojených státech. Oznámila to mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International (AI) s odkazem na nezávislé experty. AI proto znovu vyzvala Washington a Londýn, aby arabské koalici vedené Saúdskou Arábií přestaly dodávat zbraně, informovala agentura AFP. Bombardování nemocnice v Absu, kterou provozují Lékaři bez hranic (MSF), si v polovině srpna vyžádalo 19 obětí a přes deset zraněných. Od roku 2014 proti sobě v Jemenu stojí šíitští povstalci a jednotky prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, na jehož straně bojuje i Saúdská Arábie.
Zpráva organizace Amnesty International postavená na vzpomínkách 65 přeživších vězňů Asadova režimu odhaluje mučící metody a nelidské podmínky v syrských věznicích. Podle organizace v nich od počátku občanské války, která vypukla v březnu roku 2011, zemřelo 17 723 zadržených lidí. Mučení bylo podle ní uplatňováno rozšířeným a systematickým způsobem na všech civilistech, u kterých existovalo podezření z protirežimního postoje.
Barack Obama přiblížil splnění svého prvního prezidentského slibu: uzavření věznice na Guantánamu. Podle agentury AP nechal jednorázově propustit dosud největší skupinu patnácti zajatců. Věznici, v níž USA zadržují osoby podezřelé z terorismu, opustilo 12 Jemenců a tři Afghánci. Odvezeni byli do Spojených arabských emirátů. Podle amerických úřadů má být většina vězňů v příštích týdnech a měsících odvezena, necelé tři desítky z nich do jiných zemí. Na základně nyní zůstává 61 zajatců.
Průvodem Prahou vrcholí šestý ročník festivalu Prague Pride. Podle organizátorů se do akce na podporu leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů zapojilo 40 tisíc lidí. Policie odhad počtu účastníků neuvedla. Lidé se často ozdobili duhovým líčením, vybavili se i parukami, havajskými věnci nebo balonky. V průvodu je deset alegorických vozů, nechyběly mezi nimi například vozy americké ambasády nebo organizace Amnesty International. Odpoledne vyrazil také v rámci opoziční akce Den pro rodinu pochod asi 500 lidí.
Rio de Janeiro bojuje s pouliční kriminalitou, která ohrožuje i sportovce a návštěvníky, kteří na olympijské hry přijeli fandit. Brazilská vláda vyslala do ulic 85 000 členů bezpečnostních složek, což je dvakrát více než počet policistů, kteří hlídali hladký průběh her v Londýně před čtyřmi roky. Bezpečnostní kontroly mají však za následek spíše dlouhé fronty před vstupy na sportoviště než snížení kriminality.
Od začátku loňského roku se v Egyptě pohřešuje 630 lidí. Podle Amnesty International se jedná o odpůrce režimu, kteří jseou bez možnosti obhajoby nebo zahájení procesu vězněni, nebo dokonce mučeni a sexuálně zneužíváni. Lidé jsou tak zadržováni až několik měsíců. Ve zprávě nazvané Oficiálně neexistuješ vyzvala lidskoprávní organizace mezinárodní společenství, aby pomohlo Egypt přinutit s touto praxí skoncovat. Káhira však podobné obvinění odmítá.
Lidskoprávní organizace Amnesty International dlouhodobě kritizuje brazilskou policii za násilí, jehož se dopouští na civilistech. Před blížící se olympiádou v Riu de Janeiro proto vyvinula speciální mobilní aplikaci, která bude online zobrazovat místa, kde k incidentům dochází. Jen od roku 2009, kdy byla olympiáda brazilské metropoli přidělena, policie zastřelila v ulicích 2500 lidí.
Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.
Brazílie povolá do akce rekordní počet policistů a vojáků. Kvůli zajištění bezpečnosti během letních olympijských her v Rio de Janeiru. To zneklidňuje především lidskoprávní organizace, které se obávají opakování situace z roku 2014. Během tehdejšího fotbalového šampionátu se totiž ukázalo, že vojáci nemají dostatečný výcvik na zajištění veřejné bezpečnosti. Zabito tehdy bylo téměř 600 lidí.
Humanitární organizace Amnesty International označila březnovou dohodu o vracení uprchlíků mezi Evropskou unií a Tureckem za nelegální. Podle šéfa AI pro Evropu Johna Dalhuisena uprchlíci v Turecku nezískají adekvátní ochranu. Turecký azylový systém má vážné nedostatky, ačkoli země je vůči uprchlíkům vesměs vstřícná. Myšlenka, že Turecko bude dodržovat lidská práva běženců a uspokojí potřeby třech milionů uprchlíků, je podle Dalhuisena "fikce". V Turecku nyní žije 2,75 milionu Syřanů a 400 tisíc uprchlíků z jiných zemí.
Amnesty International odehrála v Praze happening za obranu lidských práv v Rusku.
Průzkum organizace Amnesty International zjistil, že z pohledu vstřícnosti vůči uprchlíkům je Čína nejvstřícnější země, na druhém místě skončilo Německo a na třetím Velká Británie. Nejhůře skončilo Rusko. Česká republika do průzkumu zařazena nebyla.
