Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se před 35 lety stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.
Akce, která se konala v srpnu 1989 na hranicích mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem, sice nesla název piknik, o jídlo ale nešlo. Grilování mařil déšť a stovky východních Němců, kteří se zde shromáždili, navíc mnohem víc zajímalo plánované tříhodinové otevření hranice mezi komunistickým blokem a Západem. Událost nakonec přispěla k pádu železné opony a v pondělí si ji připomněla německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán.
Třicet let je dlouhá doba. Mnozí Češi poslední komunistické léto ani nezažili, u jiných už vzpomínky na tehdejší dobu překryly tři dekády nových zážitků. “Úžas z plynutí času se ale nemá plést s nostalgií za hnusným režimem. Zkřivil všechny, komunisty i nekomunisty. Někoho víc, někoho míň, ale všechny,” říká publicista a popularizátor české historie Pavel Kosatík, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na léto roku 1989. Na vzestup Václava Havla i Miloše Zemana, na opuštěné německé trabanty na Malé Straně i na kamarády, ze kterých se po převratu vyklubali spolupracovníci StB.
Čtyři desítky osobností sepsaly text, v němž protestují proti údajnému manipulování dění roku 1989. Ohradily se proti dvěma rozhovorům k blížícímu se výročí listopadu 1989 v deníku MfDnes, který vlastní svěřenský fond premiéra Andreje Babiše. V rozhovorech se podle nich objevila tvrzení, která mají asi znevážit stávkující studenty u veřejnosti. Protest, jehož text má ČTK k dispozici, podepsali někteří studentští vůdci z listopadu 1989 a signatáři Charty 77. Vedení deníku kritiku odmítá.
Letenská pláň zažila masové protesty již v listopadu 1989. Tehdy ji demonstranti zaplnili hned dvakrát za sebou - v sobotu 25. listopadu i o den později. Obě akce významně přispěly k pádu režimu, byla to doba, kdy se politika odehrávala na náměstích či pláních. Díky tomu, že protesty na Letné přenášela televize, se o sametové revoluci, Občanském fóru či Václavu Havlovi dozvěděli občané po celé republice. Svou kariéru tu nastartoval i Miloš Zeman - na ulici, jako demonstrant a jeden z řečníků. Dnes ovšem říká, že demonstrace nemají smysl, tlaku ulice se neustupuje a demonstranty nazývá chudáčky, co se potřebují vyřádit.
Jde ještě vůbec udělat výstava fotografií ze sametové revoluce 1989, kde by se neopakovaly jen notoricky známé a stokrát zveřejněné snímky? Kurátoři expozice 1989: Pád železné opony Jaroslav Kučera, Dušan Veselý a Daniela Mrázková ukázali, že to možné je. V královském letohrádku (Belvederu) je k vidění výborná výstava, která představuje záběry více než sedmdesáti fotografů z celé republiky.
