U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Pokud se zlobíme, můžeme jen sami na sebe, že jsme jako národ nevymýtili udavačství, závist a věčnou nespokojenost," tvrdí ředitelka hudebního festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová (* 1958).
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. První zkoumá životní prostředí.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Mohli jsme být mnohem méně zahledění do sebe," říká novinářka Saša Uhlová (*1977).
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Jestli demokracii něco opravdu ohrožuje, pak to, jak se prohlubuje rozdělení společnosti," tvrdí Zuzana Kleknerová (* 1976), novinářka a ředitelka redakcí mediálního domu Economia, který vydává i on-line deník Aktuálně.cz.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "O krizích Češi umí pořád spíše skvěle rozumovat, než je řešit," tvrdí analytik a komentátor Aktuálně.cz David Klimeš (*1982).
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Jsme krmelcem cizího kapitálu," tvrdí komunista Josef Skála (*1952).
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Od politiků nechtějme jen sliby, ale skutečné změny, které vždy někoho budou bolet," říká český primas, kardinál Dominik Duka (*1943).
Za komunismu se žilo lépe, všechno bylo levnější - to je asi nejčastější argument zastánců doby před rokem 1989. Zda to tak skutečně bylo, zjistíte v rozsáhlém přehledu Aktuálně.cz. Podle dat českých statistiků jsme porovnali nejen platy, ale také ceny zboží. Spočítali jsme, jak dlouho bylo a je potřeba šetřit na pračku nebo auto i jak se za poslední tři desetiletí změnila spotřeba domácností.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Nějaký typ totality se klidně může vrátit," tvrdí bývalý disident a komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych (*1957).
Heleně Vodenkové bylo 18 let, když se 17. listopadu 1989 ocitla uprostřed vřavy na Národní třídě. K účasti na protestním studentském pochodu z Albertova ji tehdy přemluvila sestra. Letos se stala tváří fotografické knihy Jana Šibíka s názvem 1989, aniž o tom dopředu věděla. Tajuplná madona se svíčkou chodí ukazovat svůj nesouhlas s vládou dodnes, bojí se totiž, že se nesvoboda do Česka vrátí.
"V listopadu 1989 jsem věřil, že komunismus se zhroutí v Polsku a Maďarsku, ale že zůstane v NDR a Československu. Sametovou revoluci jsem nepředvídal, protože jsem netušil, jak rychle zdegenerovaly mocenské struktury v Sovětském svazu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Igor Lukeš z Bostonské univerzity. Na současnosti mu vadí fungování justice a nedořešené kauzy nebo šíření dezinformací.
Do čela země se dostává čím dál víc lidí s jinou životní zkušeností, kteří už nemají mnoho společného s protikomunistickou minulostí. Právě to je podle historika Petra Blažka důvod, proč se objevuje nostalgie lidí po časech před rokem 1989. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří také o tom, jak se StB připravovala před třiceti lety na pád komunismu a proč Sověti hodili vedení KSČ i s StB přes palubu.
Za svobodu bojovali desetiletí a vyhráli. Přesto si myslí, že úplně vyhráno nebude nikdy. "Nejvíce je svoboda ohrožena, když si myslíme, že už ji máme zajištěnu," varuje Petr Pithart. "Před první světovou válkou či na konci 20. let v Německu byla většina lidí zaskočena – ale už bylo na všechno pozdě," dodává. Aktuálně.cz přináší v seriálu Tváře vzdoru '89 vzpomínky těch, kteří vzdorovali totalitě.
Názorů, co je hlavním úkolem Evropy, je mnoho. Disident, filosof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa předkládá tento: "Uhájit tu největší hodnotu, kterou evropská civilizace utvořila. A to je důstojnost člověka jako jedinečné bytosti.
Petr Pithart pocházel z komunistické rodiny, dospíval v 60tých letech minulého století. Po srpnové okupaci v roce 1968 se stal čelným představitelem disentu, blízkým spolupracovníkem Václava Havla a po listopadu 1989 taky významným českým politikem.
Češi i Slováci se shodnou, že sametová revoluce měla smysl. Mezi národy se ale najdou odlišnosti. Téměř dvakrát tolik Slováků než Čechů si myslí, že se za komunismu žilo lépe. Na rozdíl od Čechů si také Slováci stěžují třeba na polistopadové zdravotnictví a nedostatek pracovních příležitostí. Plyne to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění a sociologických ústavů obou zemí.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Je třeba přemýšlet o hodnověrnosti jednotlivých informací, jimiž jsme zavaleni," říká katolický biskup a bývalý disident Václav Malý (*1950).
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Hlavně by si dnešní mladá generace měla připomínat osobnosti z historie," říká slavný slovenský hokejista Jožo Golonka (*1938).
"Jako že se po třiceti letech vracíme zpátky? Já to tak necítím. Potenciál v lidech je totiž obrovský," věří jedna z klíčových postav Charty 77 Jan Ruml. A připomíná, že svoboda je odpovědnost, ale také určitý druh oběti. V diskusích s mladými lidmi jim proto připomíná, ať nejsou lhostejní. Aby si prý uvědomili, kde naráží jejich život na hranice svobody.
"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.
