Bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová skončí ve školských radách čtyř škol, které zřizuje hlavní město. Rozhodli o tom radní. Důvodem jsou podle radního Víta Šimrala (piráti) dřívější výroky Semelové ohledně justiční vraždy Milady Horákové. Kromě toho radní jmenovali zástupce města v radách 45 škol.
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
Večer prošel pochod Milionu chvilek demokracie z Václavského náměstí na Hradčany. Připomněl oběti ze srpna 1968 a 1969 i současnou informační válku Ruska. Na dopoledním pietním aktu u Českého rozhlasu chyběl prezident i premiér, nebyl tu ani jediný ministr. S projevy vystoupili předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). U Památníku komunismu na Újezdu lidé kladli svíčky. Na Václavském náměstí byla rudá klec se jmény zemřelých z roku 1968. Na Praze 1 odhalili památník obětem prvního výročí okupace, které zastřelili sami Češi.
Na srpen 1968 můžeme být svým způsobem hrdí: proti mocnému nepříteli Češi a Slováci nesklonili hlavy. Sice beze zbraní, zdánlivě bez šancí, ale vzdorovali. A víme, že okupanti museli přehodnotit původní plány, když pochopili, že nebude snadné zemi ovládnout. Je dobře, že si tehdejší léto tolik připomínáme. Pozornost si ovšem zaslouží i to, které přišlo o rok později. I v srpnu roku 1969 zůstali na ulicích ležet mrtví, tentokrát ale mluvili stejným jazykem jako jejich (stále nepotrestaní!) vrazi. Přemýšlejme tedy přesně po půl století o tomto smutném datu.
Život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi, uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k výročí zahájení vojenské okupace Československa v roce 1968. Vpád vojsk Varšavské smlouvy do někdejšího společného státu Čechů a Slováků odsoudil v prohlášení také předseda parlamentu Andrej Danko. Podle premiéra Petera Pellegriniho je zmíněné výročí připomínkou hrdinství i selhání.
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin. Na pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze to řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.
Ve středu se po celém Česku konají desítky akcí, kterými si lidé připomínají okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii na večer přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy. Čelní představitelé státu a pamětníci se zúčastnili pietního aktu u budovy Českého rozhlasu.
S fotografem Josefem Koudelkou jsme se sešli u něj doma ve francouzském Ivry. Bylo vedro, tak udělal průvan, otevřel okna i dveře. Do bytu, který slouží také jako ateliér, se nesl křik dětí ze sousedství. „Nic tady nemám, co bych vám nabídnul. Jenom gaspacho. V tom vedru se taky nic jiného jíst nedá,“ omlouvá se krátce předtím, než vyrazí na cestu do Prahy.
Komunisté potlačili velké množství hodnot, jako je lidství, solidarita nebo pravdomluvnost. Bylo by skvělé, kdyby každý mohl říct, kdy se bál, kdy mlčel nebo kdy selhal. Ale v rodinách se o tom nemluví a projevuje se to ve výchově dalších generací, míní Věra Roubalová-Kostlánová, někdejší disidentka a jedna z posledních mluvčích Charty 77. Podepsat dokument, který se snaží o dodržování lidských práv, mi přišlo jako samozřejmost, represe pak ale byly velmi silné, režim si nepřál žádný vzdor, líčí žena, která se od 90. let věnuje psychoterapii.
Komunistická strana i celá společnost se v létě 1969 začíná dělit na vyloučené a ohnuté. KSČ nově vede Gustáv Husák, zatímco Alexander Dubček a další reformátoři postupně a potupně odcházejí.
Ať je připomínka srpnové okupace významným dnem, souhlasí vláda. Dobrý počin, ale co dál?
Před 45 lety zemřel bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa František Kriegel. Muž, který byl v srpnu 1968 unesen spolu s dalšími vedoucími československými politiky do Moskvy. Jako jediný ale odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly, které uznávaly srpnovou okupaci jako bratrskou pomoc.
Roku 1990 zvítězilo v soutěži hudebního časopisu Rock & Pop o "československou desku desek". Památné album písničkáře Karla Kryla Bratříčku zavírej vrátka, vydané na značce Panton přesně 24. března 1969, patří i po 50 letech k nejlepší sbírce protestsongů, které se v moderní české hudbě zrodily.
Dnes jsme v komfortní situaci, kdy můžeme dělat spoustu věcí (minimálně svobodně informovat a pamatovat si to do voleb). Jan Palach byl v situaci, kdy nemohl dělat absolutně nic.
Před rokem jsme v rubrice Foto na Aktuálně.cz poprvé vyhlásili fotografa roku. Stal se jím Vojta Hurych, jehož snímky naše čtenáře naprosto uchvátily. Letos byla volba zcela jasná. Fotografem roku je zcela jednoznačně legenda české fotografie - Josef Koudelka. A to nejen díky úžasným výstavám, které letos předvedly jeho práci, ale i v souvislosti s tím, že jsme si připomněli jeho skvělé fotky dokumentující události roku 1968.
Poprvé se potkali 21. srpna 1968, když do Československa vtrhly tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vzájemně si vyfotili své ruce s hodinkami a pak se přes 20 let neviděli. Josef Koudelka cestoval po svobodném světě, zatímco Milan Jílek zůstával za ostnatým drátem. S rukou ze svého slavného snímku si fotograf Koudelka znovu potřásl, až když padla železná opona, která oba muže od sebe dělila.
Jeho ikonické fotografie ze srpna 1968 obletěly svět. Slavný český fotograf Josef Koudelka na nich zachytil tváře Čechoslováků, kteří v pražských ulicích protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. S většinou hrdinů svých fotek se Koudelka už znovu neviděl.
Tři ruští aktivisté, kteří se letos 25. srpna účastnili tiché připomínky disidentské demonstrace proti okupaci ČSSR v roce 1968 na moskevském Rudém náměstí, dostali u soudu pokutu v souhrnné výši 55 tisíc rublů (cca 19 tisíc českých korun).
Nezisková organizace Post bellum rozběhla v pondělí veřejnou sbírku pro tři ruské aktivisty, které letos 25. srpna zadržela ruská policie na Rudém náměstí v Moskvě. Spolu s ostatními desítkami lidí si tam připomínali 50. výročí demonstrace osmi sovětských disidentů, kteří v centru ruské metropole v srpnu 1968 protestovali proti tehdejší okupaci Československa.
Před několika dny poprosil fotograf Antonín Chloupek redakci Aktuálně.cz, zda by mu nepomohla najít zraněnou dívku, kterou zachytil na jednom ze snímků z roku 1968. A zázraky se dějí. "Tehdy mě před budovou rozhlasu zasáhla do nohy tříštivá střela," říká paní Hedvika Pavelková - dívka z fotografie, které tehdy bylo dvacet let.
