Židé prožili většinu své historie jako psanci. Pak se cosi přihodilo a z Židů se stala nejúspěšnější skupina moderního světa. A jak tvrdí americko-ruský historik Yuri Slezkine, i ze všech ostatních se tak trochu stali Židé.
Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.
Právě dnes uplynulo 78 let od hrdinné smrti sedmi československých výsadkářů. V kostele a jeho kryptě padli po několikahodinové bitvě s německou přesilou. Boji předcházel útok Josefa Gabčíka a Jana Kubiše ze skupiny Anthropoid na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památku výsadkářů uctila i česká armáda klipem, ve kterém účinkují výsadkáři ve věku Gabčíka a Kubiše.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
Takzvaná operace Zámky a jméno Přemysla Pittra upadly v zapomnění. Křesťanského humanistu donutili komunisté v roce 1950 k emigraci, protože mu hrozilo zatčení a práce v uranových dolech v Jáchymově. Kdo však nezapomněl, bylo 810 židovských dětí zachráněných z nacistických táborů, o které se po druhé světové válce postaral právě Pittrův tým.
Ve čtyřech českých zámcích Štiřín, Kamenice, Olešovice a Lojovice vznikly krátce po druhé světové válce zotavovny pro židovské děti. Staral se tu o ně Přemysl Pitter a jeho tým, který dětem pomáhal zapomenout na válku a koncentrační tábory. Později Pitter emigroval do západního Německa a na záchranu 810 dětí se téměř zapomnělo.
"Byli jsme už tak unaveni smrtí a ničením, že jsme chtěli udělat taky něco krásného," vzpomínal velitel 2. jezdecké skupiny americké armády plukovník Charles Hancock Reed. Jeho vojáci před 75 lety, na konci druhé světové války, zachránili 650 vzácných koní. Pomohli jim sami Němci, protože se obávali, co by se s koňmi stalo v rukách Rudé armády.
Před 75 lety, na konci druhé světové války, američtí vojáci dostali za úkol osvobodit z území okupovaných Čech 200 válečných zajatců. Pak však zjistili, že v nedalekém hostouňském hřebčíně jsou i stovky vzácných koní. Tak vznikla operace Cowboy, během níž američtí kavaleristé zachránili na západě Čech celkem 650 koní. Od roku 2006 se zde američtí vojáci pravidelně účastní pamětních akcí.
Když Němka Auguste Heiderová viděla, co se děje pod jejími okny na náměstí v Lanškrouně, rozhodla se pro zoufalý čin. 18. května 1945 okolo 17. hodiny zapálila vlastní dům a v jeho troskách se oběsila. Následná panika podle německých pamětníků ukončila nejkrvavější události v moderní historii nyní desetitisícového města na Orlickoústecku.
Před 76 lety se Československem prohnala vlna násilností. Města v někdejších Sudetech od Němců "čistili" partyzáni, kteří zřizovali samozvané lidové soudy. Kolaboranti nebo často jen domnělí nacisté byli biti, mučeni nebo dokonce popravováni. Jeden z nejbrutálnějších tribunálů v zemi zasedl v Lanškrouně na Orlickoústecku.
I letos si Česko 8. května připomínalo konec druhé světové války. Na některých místech Československa ale v roce 1945 boje v tento den neskončily. V okolí Uherského Brodu například kladly jednotky wehrmachtu i SS nečekaně tvrdý odpor partyzánům i Rudé armádě, někde dokonce vítězily. Krutosti posledních dnů války v tomto regionu připomíná studie historičky Miroslavy Polákové "Měli odvahu žít".
Zatímco britský premiér Winston Churchill roku 1940 hřímal o „krvi, potu, dřině a slzách“, které Brity čekají v boji proti nacistickému Německu, v přísně utajovaném sídle britské tajné služby kdesi pod obchodem se starožitnostmi se na sto agentů „mořilo“ s neviditelným inkoustem. Sepisovali tajné zprávy, jež měly změnit chod války.
Většina víceméně radostných válečných či poválečných fotografií volyňských Čechů nesvědčí o jejich strastiplných osudech. Mnozí z nich si mysleli, že nic horšího než válka je už nemůže potkat. Mýlili se. Bojovali proti nacismu, a přesto za nimi slídila po válce StB. Další pak skončili v uranových dolech. O poměrech v Sovětském svazu toho totiž věděli až příliš a nenechávali si to pro sebe.
Za Rudou armádou postupovaly v květnu 1945 na Prahu oddíly sovětské kontrarozvědky SMERŠ. Do gulagů odvlékaly stovky ruských emigrantů, nezachránilo je ani československé občanství. Nabízíme příběhy některých z nich.
Den po Rudé armádě vstoupili do Prahy 10. května 1945 agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špionům) s jasným úkolem - využít poválečného chaosu a pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.
Otec Evy Jourové se na začátku druhé světové války zapojil do odboje. Nacisté ho odsoudili nejprve k trestu smrti, poté trest změnili na doživotí. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Kvůli pandemii způsobené koronavirem jsou oslavy 75. výročí konce druhé světové války v mnoha zemích skromné. Komorně si porážku nacistického Německa připomínají i Rusové, plánovanou vojenskou přehlídku úřady odložily na pozdější, dosud neurčené datum. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko si ale vojenskou přehlídku neodpustil, pandemii označil za "psychózu".
Stanislav Hlava byl v Havlíčkově – tehdy Německém – Brodě povolán na stavbu tunelu, kde nacisté plánovali zřídit továrnu na syntetický benzin. K tomu nakonec nedošlo, válka skončila. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.
