Před 56 lety vtrhli do Československa vojáci pěti armád zemí Varšavské smlouvy. Připomeňte si tehdejší události očima pamětníků, unikátními fotografiemi a videi ve speciálu Aktuálně.cz, který jsme připravili před šesti lety k 50. výročí invaze.
Osudy 1968: Exkluzivní série rozhovorů s pamětníky událostí srpnové okupace. Sledujte už od soboty denně na DVTV.
Průběh okupace v roce 1968 zachycují dobové fotografie na 12 panelech, které byly instalovány na Horním náměstí v centru Olomouce. Výstava nazvaná Sedm olomouckých dnů roku 1968 čítá šest desítek autentických fotografií, které uspořádal historik Miloslav Čermák. Na Horním náměstí bude k vidění do 21. srpna.
Nad těmi snímky místy až mrazí. Výkladní skříň obchodu s elektronikou, proděravěná kulkami. Lidé s transparentem "Zde sovětští vojáci zabili člověka, člena KSČ." Dům, do kterého najel tank. Vojáci v ulicích, oheň, kouř a výzvy k pasivní rezistenci proti okupantům. Čtenáři Aktuálně.cz zareagovali na výzvu a poslali úžasné dokumentární záběry, ukazující, jak oni sami viděli srpnové události.
Bylo jich pět. Vojáků Polské lidové armády, kteří večer v sobotu 7. září 1968 opustili svůj tábor, opili se vodkou a vyrazili do centra Jičína. Se samopaly a ostrou municí. Ten večer uplynulo osmnáct dní od chvíle, kdy hranice Československa překročilo třicet tisíc polských vojáků. Součásti okupačních sil Varšavské smlouvy, které přišly v noci na 21. srpna zničit pražské jaro.
Každá z těch fotek vypráví vlastní silný příběh. Vznikly v pohnutých dnech srpna 1968, kdy se do Československa valily tanky Varšavské smlouvy. Díky Josefu Koudelkovi a jeho snímkům nikdo nezapomene, jak to tehdy vypadalo. A my bychom chtěli přispět k tomu, aby se nezapomnělo ani na zatím bezejmenné hrdiny těchto záběrů. Věříme, že s vaší pomocí se nám je podaří najít a zaznamenat jejich příběhy. Poznáte se na některé z fotek z 21. srpna a několika následujících dnů? Je tam někdo z vašich blízkých či známých? Byli jste na místě, když se situace odehrávala? Napište nám, prosím, na e-mail [email protected].
Fotograf Aktuálně.cz před časem navštívil místa v Brně, Ostravě, Plzni či Ústí nad Labem, zachycená na archivních snímcích z léta 1968, kdy do země vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu. Připomeňte si tehdejší atmosféru a podívejte se, jak vypadala stejná místa po více než 50 letech.
Československá reforma měla nadčasový smysl jako příklad toho, jak se společnost dokáže obnovit po těžké krizi.
Před padesáti lety vrcholilo v socialistickém Československu období uvolnění politických poměrů. Sice dál vládla komunistická strana a na hranicích stála železná opona - ale společnost v rámci možností začala svobodně dýchat. Československý "socialismus s lidskou tváří" ukončila vojenská invaze z 21. srpna 1968.
Nenápadná červená krabička od fotografických papírů dlouho ležela v šuplíku a věděla o ní v podstatě jen nejbližší rodina nadšené fotografky Věry Petrákové. Ukrývá přitom fascinující svědectví o srpnu 1968 v pražských ulicích. Barikády, dým valící se ulicemi, protesty i mrtví. To vše zachycují snímky odvážné ženy, které bylo v době srpnových událostí zhruba třicet let.
Při příležitosti padesátého výročí "pražského jara" je veřejnosti otevřena výstava Praga 1968, která představuje události onoho roku na více než 100 snímcích, které pořídil český fotograf Pavel Šticha, Švéd Sune Jonsson a italští fotografové Carlo Leidi a Alfonso Modonesi. Výstava je zdarma přístupná až do 8. června 2018 v barokní kapli Italského kulturního institutu v Praze. Odtud následně poputuje do Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Výstava se koná pod záštitou Ministerstva kultury České republiky.
Jestliže zmizely sochy generalissima Stalina, je tu důvod, aby zůstal na místě jeho podřízený generál?
Jak se anglicky řekne 'novinářský šílenec'? Dz džernalistik lunatik!
Web ruského armádního televizního kanálu Zvezda, který vyvolal pobouření svým článkem oslavujícím srpnovou okupaci ČSSR v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy, prudce otočil. Svůj původní text, který kritizoval prezident Zeman a ve středu se od něj distancoval i ruský premiér Dmitrij Medveděv, ze svého webu stáhl. A nahradil ho novou publikací, která invazi do Československa odsuzuje jako "nesmyslnou". Českého prezidenta Miloše Zemana naopak oslavuje jako "odvážného" a "principiálního" člověka, který se už tehdy dokázal sovětské okupaci postavit.
Až po několika desetiletích se někteří lidé odhodlali mluvit o utrpení, které zažili v roce 1968 ve svých rodinách, a o konkrétním průběhu tragických událostí, při nichž zahynuli jejich blízcí. Nyní příběhy obětí zpracovali autoři z Vojenského historického ústavu v publikaci Okupace 1968 a její oběti. Přinášíme výběr z obrazového materiálu a připomínku několika tragických osudů ze dnů po obsazení Československa našimi "spojenci".
Zrada nás doprovází od bájného Svatopluka po rok 1968 a Antichartu. Odkud přijde příště? Komentář Luďka Navary pro Aktuálně.cz.
Ve věku 81 let zemřel v noci na sobotu dlouholetý hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer. Byl tím, kdo 21. srpna 1968 přečetl do éteru první zprávu o invazi vojsk Varšavské smlouvy a výzvu k zachování klidu. Fišer pracoval i v dabingu, známou se mimo jiné stala jeho role arogantního hlasatele Kenta Brockmana v seriálu Simpsonovi. Často také předčítal titulky. Fišer působil v Československém rozhlase v Praze. Byl hlasatelem zpravodajských a publicistických pořadů (1953 až 1984), poté moderoval pořad Dobré jitro. V období 1987 až 1993 Fišer pracoval jako redaktor programové propagace. Spolupracoval také s Československou televizí a Krátkým filmem.
Týká se nás všech, ruský režisér nás obsadil. Nepočítejme s tím, že by nás z cestování v moskevském čase zamýšlel vystřihnout.
Český prezident byl jedním z exkluzivních hostí na moskevských oslavách. Je to znepokojující tím spíš, že si s tamními vykladači dějin evidentně rozumí. Poučení z 20. století jako by se vypařilo.
Kriegel byl přesvědčeným komunistou, ale to není důvod ho nevyznamenat, říká radní Uhl. Podle komentátora Šídla je nutné chápat i postoj politických vězňů kvůli Kriegelově účasti na puči v roce 1948.
