Ruka v pleteném svetru nabízející dva karafiáty policistům za plastovými štíty a desítky dalších slavných fotografií, které patří k nejčastějším obrazům dnes jubilejně připomínané sametové revoluce, nechybí na výstavě nazvané 1989 v pražském Veletržním paláci.
První signatáři začali podepisovat Občanské provolání k 17. listopadu. Autoři, kterými jsou lidé z Kruhu přátel Knihovny Václava Havla, v dokumentu kritizují zpochybňování hodnot demokracie a lidských práv, pokusy o obrat k autoritářským režimům, korupci, útoky proti právnímu státu nebo nátlak na média.
Monika Pajerová byla jednou ze studentských vůdkyň sametové revoluce a spoluorganizátorkou demonstrace 17. listopadu 1989. "Tísnily se nás tam desítky. Třásli jsme se strachy, poslouchali hrozné zvuky z ulice a já trhala svůj projev z Albertova a cpala jsem ty papírky do skulin v podlaze. Čekali, kdy tam na nás vlítnou," vzpomíná pro Aktuálně.cz, co následovalo krátce po zásahu na Národní třídě.
„17. listopadu 1989 jsme se báli o místo,“ vzpomínají Martinové Linhart a Hejral. V roce 1989 působili jako novináři ve slavném Světě motorů, dnes jsou tiskovými mluvčími automobilek Ford a Opel. Zavzpomínali jsme s nimi na to, jak se proměnila motoristická branže v souvislosti se změnou režimy a otevřením hranic.
Albertov a Národní třída v Praze jsou symboly 17. listopadu. A i letos se stanou klíčovými místy oslav třicátého výročí začátku sametové revoluce. Festival svobody, jak občanské iniciativy soubor akcí nazývají, vypukl 17. listopadu ráno na Albertově, naváže na něj řada dalších událostí. Podívejte se, co se kde děje. Vlastní program si přichystalo celkem 40 měst.
Čtyři mladí lidé, kteří toho roku ještě nebyli na světě, připravili jedinečnou knihu o událostech ze 17. listopadu 1989 nazvanou Ten den. Vyzpovídali více než dvě stovky účastníků dění na Národní třídě, v jehož důsledku se konečně také v Československu začala rozpadat totalitní komunistická moc.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Stáli jsme přímo proti sešikovaným ozbrojencům. Ten pocit je nepřenosný," odpovídá v anketě moderátorka DVTV Daniela Drtinová (*1970).
Jiří Hrdina chtěl v sobotu vyrazit na demonstraci na Letné, než mu jeho plány pozměnil hokej. Přesto bere bývalý útočník, mistr světa a vítěz tří Stanley Cupů oslavy 30 let od pádu komunismu se vší vážností. V rozhovoru Aktuálně.cz vzpomíná na listopad 1989 a komentuje také současné dění, nejen to hokejové.
Hana Rysová byla před třiceti lety v revolučních dnech uklízečkou v kině. Měla však velkou zálibu ve focení a fotoaparát nosila neustále v kapse. Nafotila tak řadu snímků, které po letech zveřejnila poprvé až na Aktuálně.cz. Lidi, kteří vzpomínají na tehdejší režim s nostalgií, by na pár dní poslala do komunismu, aby svůj postoj přehodnotili.
Lidé zapomínají negativní zážitky z minulosti, to, v čem jsme skutečně žili. Revoluce byla nevyhnutelná. V americkém kongresu mi došlo, co se v Česku odehrálo, nic takového už nikdy nezažiju. První návštěva Havla v USA byla neuvěřitelná, byl to symbol, střídali se tady nejvyšší státníci světa, říká fotograf Herbert Slavík. Neumím fotit svatby a pracovat na objednávku, dodává.
Revoluce se nevyhrávají ani na Letné, ani na Václavském náměstí. Zvítězí, až když se prosadí i v odlehlých koutech země. Nezapomínejme na ně.
Senát podle svého předsedy Jaroslava Kubery (ODS) bude vždy hájit demokratické principy a bude pojistkou ústavnosti, snahy o jeho likvidaci je třeba odmítnout. Senát je součástí třicetileté obnovy demokracie v Česku, řekl Kubera při slavnostním shromáždění v Senátu k 30. výročí pádu komunistického režimu v roce 1989.
V sobotu 16. listopadu organizuje Milion chvilek Letnou II. Má to vůbec ještě smysl? Nečekaným zastavením Babišova stíhání důvod nepominul, spíš ještě posílil. Ale hlavně přece nechceme žít ve firmě Česko, v jakémsi čapím hnízdu, které ovládá miliardář spolu s komunisty a neonácky.
Lidé po revoluci očekávali, že jim nový systém přinese blahobyt a jistotu. Ale spoléhat se na to, že za vás někdo převezme život a vyřeší problémy, úplně nefunguje, míní zpěvačka Lenka Dusilová. Jednodušší je mlčet a nic neříkat, já mám ale tuhle zemi ráda a záleží mi na ní, říká v rozhovoru, který vznikl v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Nový špionážní seriál Bez vědomí, který se odehrává na podzim 1989 a všechny jeho epizody televize HBO zveřejnila v neděli 17. listopadu, je nesentimentální, chladný a chytrý. Možná až moc.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Kam nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, úterní ekonomickou transformaci. Dnešní se věnuje právu a justici.
Změny, které nastaly v listopadu 1989, jsou započaté, ale ne dokončené. Lidé musí cítit sociální jistoty a žít důstojné životy, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na pražské Národní třídě v úterý položila věnec u památníku událostí 17. listopadu. Varovala před tím, že když se lidé nebudou angažovat ve věcech veřejných, demokracie se může změnit na úplně jiný režim.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, dnešní se věnuje ekonomické transformaci.
Ničeho nelituji, jsem šťastný, že jsem se snažil udělat vše pro to, abychom se opět nadechli svobody. Po nehodě jsem byl tři měsíce v kómatu, když jsem otevřel oči, táta mi řekl, že Václav Havel už je prezident. Musíme se naučit zacházet s životem ve svobodě, říká Jan Potměšil, který v roce 1989 při návratu z Ostravy byl součástí autonehody. Od té doby je upoután na invalidní vozík.
Na začátku listopadu 1989 visely politické změny v Československu ve vzduchu. Všude kolem režimy ustupovaly: v Polsku, Maďarsku a východním Německu. V severních Čechách však bylo ve vzduchu především obrovské znečištění. Zamoření smogem, průmyslovými zplodinami dosáhlo právě v listopadu 1989 nejkritičtějších hodnot za více než pět let.
