Vlajkonoši jdoucí v čele průvodu, jenž 17. listopadu 1989 vyrazil z Albertova na Vyšehrad, možná byli estébáci ze Správy sledování. Přišel s tím výzkum projektu Blaničtí rytíři, který analyzoval fotografie z demonstrace. Historik Petr Blažek v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že se příslušníci neúčastnili žádných provokací, ani průvod nevedli.
Vlajkonoši v čele studentského průvodu, který šel 17. listopadu 1989 z Albertova na Vyšehrad, možná byli podle zástupců projektu Blaničtí rytíři příslušníky Správy sledování Státní bezpečnosti. Jde o první výsledky analýzy dosud nezveřejněných fotografií průvodu. Jsou na nich lidé, které představitelé tehdejšího studentského hnutí nepoznávali.
Sametovou svobodu jsme nedokázali dost využít. Nechápeme vlastní moderní dějiny, justici jsme nezvládli dostatečně změnit, všecko jsme vsadili na ekonomiku, ale ani v ní nedosahujeme úspěchu. A žijeme v nebývalé míře svobody.
Index rovnosti žen a mužů (Gender Equality Index) ukazuje Česko jako zemi, kde se čas zastavil kdesi v tiše přetrvávajícím, zatuchlém, pečlivě pěstovaném patriarchátu.
Málokde je hudební kritik Jiří Černý, který minulý týden zemřel ve věku 87 let, tak šťastný jako na dvou záběrech. Ten první viděla většina národa: pochází z 24. listopadu 1989, kdy v pražské Laterně magice oznamuje rezignaci komunistického vedení, jinými slovy že sametová revoluce se vydařila. Václav Havel objímá Alexandra Dubčeka, Jiří Černý se přidává a vítězoslavně jásá.
Po roce 1989 jsme si představovali rovnou soutěž, rovné podmínky pro všechny. V roce 2023 najednou vidíme, že stát vysávají „kamarádské“ firmy, s politiky spřáhnutí podnikatelé.
Po krátké těžké nemoci tuto středu dopoledne zemřel amerikanista, profesor a někdejší senátor Josef Jařab známý jako první polistopadový rektor olomoucké Univerzity Palackého. Bylo mu 85 let. Znalec a překladatel americké prózy i poezie vedl zdejší univerzitu v letech 1990 až 1997.
Cesta Miloše Zemana vedla z rodiny poštovního úředníka přes prognostický ústav až do nejvyšších pater politiky. Život a kariéru bývalého premiéra a prezidenta přináší Aktuálně.cz na snímcích, které zachycují nejen důležité politické události, ale i momenty, které se vryly do paměti. Zeman nyní slaví 80. narozeniny.
Jsme západní stát, 33 let po pádu komunismu, ale nedokázali jsme vyřešit základní problém, jakým je sociální bydlení. Neustále je odsouván, odkládán, v době krize pak už je pozdě.
Je nejvyšší čas pochopit, že pokud nechceme trpět vražedným horkem a žízní, musíme přidat v brždění klimatických změn.
Základní demokratická vymoženost úzce souvisí s těmi, kdo ji užívají. Jakmile jim nezáleží na tom, jestli je slovo pravdivé, pak pro ně nemá žádný smysl ani svoboda.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijela na tradiční návštěvu Česka v předvečer 17. listopadu. Dopoledne mluvila bez účasti médií se svým českým protějškem Milošem Zemanem. Po obědě na ni čekal zaplněný sál Carolina na Univerzitě Karlově, kde měla besedu se studenty. Večer položila květiny na Národní třídě, uctila tak památku sametové revoluce.
Jestli něco nutně potřebujeme, pak hledat pravdu. Nenechat lži, aby nás ovládaly. Začínáme od začátku. Dezinformátoři volají po nové revoluci, lžou. Společnost by měla dělat opak.
Sametová revoluce přišla do života Magdaleny Kožené v pravý čas. Tehdy šestnáctileté studentce zpěvu na brněnské konzervatoři se otevřel svět a zanedlouho měla možnost studovat v zahraničí, kde nakonec zůstala. Teď se jako světoznámá pěvkyně vrací. Tuto středu a znovu ve čtvrtek 17. listopadu vystoupí v pražském Rudolfinu s manželem, slavným dirigentem Simonem Rattlem, a Českou filharmonií.
Mnohdy na druhé zaujímáme nenávistné pohledy, necháváme se do nich snadno vmanipulovat. Je naším úkolem tomu vzdorovat.
Když disidenti za komunismu odmítali kolaboraci, bylo to mimořádně důležité i pro většinovou mlčící společnost. Teď vidíme, jak ve svobodných poměrech premiér ustupuje prezidentovi, dělá chybu.
Udatnost je něco, co ztrácíme. Co jsme mnoho let nepotřebovali, ale potřebovat budeme. Zatím bychom se měli udatně bránit především před sebou samými.
Po všem tom marasmu od poloviny 90. let je s podivem, že vláda Petra Fialy byla schopna zásadního obratu kupříkladu vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Vůči Rusku a Číně. Ale musíme ji hlídat, nesmíme jí darovat vůbec nic.
Podle ředitele Knihovny Václava Havla, bývalého diplomata a Havlova spolupracovníka Michaela Žantovského je v Česku i v zahraničí vzpomínka na prvního porevolučního prezidenta rok od roku silnější. Před tím, aby si budoucí vláda dala Havla do štítu, ale varuje. "Mohlo by to vyvolat příliš velká očekávání," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V sobotu 18. prosince uplyne od Havlova úmrtí deset let.
Prezident se staví do centra pozornosti, je mu lhostejné, co se děje v zemi a diriguje dění tak, aby zůstal sledovaný co nejdéle.
