


Připravenost na nejhorší scénář je podle Karla Řehky to, proč si česká společnost platí armádu. Prohlásil to v úterý během tradičního setkání velitelů, které naposledy vedl z pozice náčelníka generálního štábu. Na rozloučenou přitom vygradoval svůj spor s končící ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) sedící jen kousek od něj. Podle Řehky se vojáci nezodpovídají politikům, ale pouze vlasti.

Přestože se to tak trochu dalo čekat, když náčelník generálního štábu Karel Řehka i ministryně Jana Černochová (ODS) píšou poslední měsíce, respektive týdny, ve svých funkcích, veřejný střet obou vrcholných představitelů české obrany byl nakonec vyhrocenější než kdykoliv předtím. Na velitelském shromáždění v úterý 25. listopadu byl Řehka tím, kdo útok odstartoval.
"Všechny vás celou dobu vyzývám k iniciativě a přitom vím, že iniciativa je v resortu ministerstva obrany často trestána, nebo dokonce kriminalizována," promluvil náčelník k desítkám svých podřízených.
Narážel tak nejen na aktivity Spolku D, dodávajícího drony bránícím se Ukrajincům. Ale nejspíš i na uniklé dokumenty ze cvičení informačních a kybernetických sil, které na sociálních sítích už několik měsíců zveřejňuje poslanec a Řehkův velký oponent Pavel Růžička (ANO).
Otevřeně se končící náčelník generálního štábu postavil přímo i proti Janě Černochové. Znovu se vrátil k jejich dlouhodobému sporu, který si ministryně a jí vyhotovené právní podklady vykládají tak, že Řehka je její podřízený, a měl by ji tedy poslouchat.
"Vláda a ministři odcházejí, včetně ministrů obrany, armáda zůstává," hovořil Řehka k vojákům, i když jasné bylo, že svými slovy míří k blízko sedícím Janě Černochové a jejímu prvnímu politickému náměstkovi Františku Šulcovi. "Jediný, komu skládáme účty, je naše vlast. Nikdo nenosí uniformu proto, aby byl loajální nikomu jinému než vlasti," hřímal generál.
Jana Černochová měla sice také dopředu připravený projev, ale z jejích slov bylo zřejmé, že jej upravila - a Řehkův atak nepřešla mlčením. "Pan náčelník generálního štábu mluvil i o kultuře na ministerstvu obrany - všichni víme, že generální štáb je součástí ministerstva obrany a že náčelník generálního štábu je podřízený ministerstvu," zpražila Řehku.
A jedním dechem dodala: "Pokud hovoříme o nějaké firemní kultuře, dotýká se i vrcholných pater armády."
U toho ale neskončila. Černochová se do Řehky opřela i kvůli dvěma prázdným židlím, které v sále zůstaly. Jindy na nich sedávají ředitel Vojenského zpravodajství a šéf Vojenské policie. "Mě velmi mrzí, že poprvé v historii mezi námi nejsou. I to, že by dostali pozvání od náčelníka generálního štábu, by bylo znakem vysoké kultury," kritizovala ministryně.
Jak deníku Aktuálně.cz potvrdil Jan Pejšek, mluvčí tajné služby, armáda skutečně šéfa špiónů Petra Bartovského nepozvala. Černochová se pak ještě řečnicky obrátila na sál plný velitelů, z nichž by měl příští rok vzejít nový náčelník generálního štábu. A vyzvala je, ať se chovají jinak než Řehka: "Abyste na každé velitelské shromáždění tyto kolegy zvali, jsou součástí ozbrojených sil, jejich místo tady nezpochybnitelně je."
Karel Řehka, jeden z největších jestřábů v současném vedení českého vojska, ještě stihl upozornit, že s Ruskem je třeba jednat výhradně z pozice síly. "Nedomluvíme se u piva," prohlásil. Na kroky Moskvy je podle něj vždy nutné ihned reagovat.
"Rusko zkouší, kam může dojít a co mu dovolíme. Všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj," zavelel Karel Řehka. "Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí. Musíme trávit méně času na poradách, školeních či v zajetí byrokracie," vadí Řehkovi návaly formalit, jež prý i řadové vojáky zdržují od výcviku.
Úterního shromáždění se zúčastnil i prezident Petr Pavel. Ten přítomné velitele armády upozornil, že s nástupem pravděpodobné vlády Andreje Babiše (ANO) se asi změní politický rámec, v němž čeští vojáci fungují a plánují své doktríny.
"Nastupující vláda nemá v programovém prohlášení jedinou zmínku o Rusku jako hrozbě ani o naší spojenecké odpovědnosti," upozornil Petr Pavel, bývalý šéf Vojenského výboru NATO, na nejasný postoj kabinetu Andreje Babiše, SPD a Motoristů k současné bezpečnostní situaci.



Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Oznámil to ústavní soud. Jeho rozhodnutí uvítala opozice, která soudu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona.



Dánská vláda navrhne zákaz nošení ženských muslimských oděvů burky a nikábu ve školách a univerzitách. Chce tak rozšířit již platný zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, který vychází ze zákona platného od roku 2018.



Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.



Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Své spojence v Evropské unii vyzval, aby na čtvrtečním summitu zajistili Kyjevu podporu, a Moskvě tak ukázali, že je její snažení marné. Prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Rusko na Ukrajině bezpochyby dosáhne svých cílů, i kdyby selhaly mírové rozhovory.



„Je to skvělý chlap, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ prohlásil americký prezident Donald Trump na setkání diplomatů v Bílém domě u příležitosti židovského svátku chanuka. Nejmocnější muž světa mluvil o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi, kterého pověřil vyjednáváním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou.