Kdo je čtvrtý "terorista"? Zapálení zbrojovky v Pardubicích v 10 klíčových otázkách

Pět zadržených osob, stamilionové škody, ale také několik velkých otazníků. Kvůli založení požáru v areálu zbrojovky LPP Holding policie obvinila několik propalestinských aktivistů z terorismu, po dalších lidech pátrá. Též vyšetřuje, zda za akcí nestála cizí moc. Redakce Aktuálně.cz vyzpovídala několik lidí z bezpečnostní komunity a nabízí souhrn 10 nejdůležitějších otázek ohledně třaskavé kauzy.

1. Kolik lidí se podílelo na založení požáru?

Přímo na místě mělo být sedm aktérů, kteří se 20. března 2026 podíleli na založení požáru v areálu zbrojovky LPP Holding. Podle policejních zdrojů, s nimiž redakce Aktuálně.cz mluvila, se na plánování trestné činnosti nicméně přímo podílelo celkem deset osob. Bezpečnostním složkám se mělo podařit všechny identifikovat, ale policie zatím zadržela jen část z nich.

2. Jaký je rozsah škod?

Podle aktuálních informací byla zničena jedna skladovací hala a výrazně poškozena administrativní budova. Výše škod po požáru nebyla ještě vyčíslena, podle mluvčí zbrojovky LPP Holding Martiny Tauberové se ale částka pohybuje v řádu stamilionů korun. V hale, kterou pohltil oheň, se nicméně nenacházel vojenský materiál, čemuž měla odpovídat i úroveň zabezpečení.

3. Kolik lidí bylo zadrženo?

K pondělnímu večeru bylo zadrženo celkem pět osob spojených s požárem v Pardubicích. První dva lidé zadržení v Česku jsou mladá Češka a mladý muž s americkým občanstvím. Další osoba byla zadržena na území Slovenska. Během uplynulého víkendu pak došlo k zadržení dalších dvou lidí na území ČR. Policie nadále pátrá po dalších aktérech v souvislosti s požárem v Pardubicích.

4. Proč skončily některé osoby ve vazební cele?

Ve vazbě skončily tři lidé zadržení v Česku a jedna americká občanka na Slovensku. Podle státního zastupitelství existuje důvodné podezření, že by se obvinění mohli pokusit o útěk, manipulovat s důkazy nebo svědky či pokračovat v páchání trestné činnosti. O tom, zda stíhané osoby skončí ve vazbě, rozhoduje soud.

Jeden člověk – kterého policie zadržela v pátek – je stíhán na svobodě, návrh na vazbu zatím státní zastupitelství nepodalo. Slovenská policie též uvedla, že ve spolupráci s Úřadem mezinárodní policejní spolupráce činí potřebné procesní úkony směřující k vydání zadržené Američanky do Česka.

5. Co se ví o zadržených lidech?

Všechny zadržené osoby se hlásí k podzemní protiizraelské skupině The Earthquake Faction (česky Zemětřasná frakce). Z otevřených zdrojů lze vyvodit identitu prvních dvou zadržených – ve vazbě skončil mladý student, fotograf a DJ původem z Egypta a s americkým občanstvím, dále pak mladá česká aktivistka, jež se v minulosti účastnila několika propalestinských demonstrací. Více jsme o nich psali zde.

O zadržené osobě na Slovensku se ví pouze to, že má americké občanství. Co se pak týče posledních dvou stíhaných lidí, které policie dopadla v Česku, o jejich identitě není známo nic. Policejní zdroje nicméně uvádějí, že jsou všichni aktivní v propalestinských komunitách a doposud se spíše účastnili mírumilovných protestů.

Zda a jak v jejich případě došlo k radikalizaci, je též předmětem vyšetřování. Obviněné osoby se dočkaly zastání od propalestinské organizace Prague 4 Palestine Youth, podle níž mají zadržení lidé alibi, či od iniciativy Resist Aid, jež má sloužit jako rozcestník pro lidi, „kteří čelí represím za svůj propalestinský aktivismus“. Mezi aktivisty se ovšem objevují i názory, že je požár v Pardubicích naopak poškodil, a akci odsuzují.

6. Jak je to se spoluprací mezi českou firmou LPP Holding a izraelskou zbrojařskou společností Elbit Systems?

Předloni avizovaná spolupráce mezi českou a izraelskou společností byla hlavním důvodem, proč se hala v Pardubicích stala cílem útoku aktivistů. Skupina se chlubila tím, že požárem zasáhla „epicentrum izraelského zbrojního průmyslu v Evropě“. Později se však ukázalo, že ke zmíněné spolupráci nakonec nedošlo a žádné zbraně pro Izrael se v pardubickém areálu nevyráběly.

Naopak se ukázalo, že si část prostor pronajala ukrajinská firma Archer a vznikaly tu součástky pro ukrajinskou armádu, od nočního vidění po drony naváděné umělou inteligencí. Podle dostupných informací tato část výroby v Pardubicích přečkala útok aktivistů bez újmy.

7. Jaký vztah mají zadržené osoby k Ukrajině?

Přinejmenším první dva lidé – tedy student s americkým občanstvím a mladá Češka – se otevřeně hlásili k podpoře Ukrajiny a k jejímu boji s ruskými agresory. Lze to mimo jiné vyčíst z jejich aktivit na sociálních sítích. I to nahrává scénáři, že v době požáru neměli tušení, co se přesně v halách LPP Holding ve skutečnosti vyrábí.

8. Byla tato skupina organizovaná? Kdo byl iniciátorem?

Z dosavadních poznatků vyplývá, že šlo o organizovanou skupinu. Není ovšem jasné, zda se stíhané osoby daly spontánně dohromady čistě pro založení požáru, nebo spolu plánovaly útok výrazně déle. Stejně tak se neví, kdo konkrétně byl „mozkem“ celé operace. Zdroje Aktuálně.cz uvedly, že celá operace ve skutečnosti neproběhla příliš profesionálně – identifikace podezřelých proběhla velice rychle, čemuž pomohla i skutečnost, že se na založení požáru podílelo relativně hodně lidí.

9. Je za požárem v Pardubicích cizí moc?

To je scénář, který bezpečnostní složky stále vyšetřují, nelze ho proto potvrdit ani vyvrátit. V bezpečnostní komunitě se mluví o „akci pod falešnou vlajkou“, aktivisté tak mohli být úmyslně navedeni (ať už ze zahraničí, nebo někým v Česku) k útoku na továrnu s vojenským materiálem pro Ukrajinu, aniž by sami věděli, co se v areálu skutečně nachází.

Zda se stali nevědomky nástrojem hybridní války, nebude ovšem až do uzavření vyšetřování jasné. Stejně tak je totiž možné, že si skupina The Earthquake Faction zkrátka vybrala špatný cíl, jelikož vycházela z oznámení spolupráce mezi zbrojovkou LPP Holding a izraelským podnikem Elbit Systems.

10. Jaké tresty hrozí zadrženým osobám?

Pro policii bude klíčové shromáždit dostatek důkazů, aby mohla označit konání aktivistů za terorismus. Zcela zásadním faktorem je motiv, dalšími důležitými body pak rozsah škod a práce v organizované skupině. Právní kvalifikace se ovšem může změnit třeba na žhářství, pokud orgány činné v trestním řízení neseženou dostatek důkazů.

V českém trestním zákoníku je žhářství kvalifikováno jako obecné ohrožení se základní sazbou odnětí svobody na dva až osm let. Pokud pachatel způsobí smrt nebo těžkou újmu na zdraví, sazba stoupne na pět až 12 let. Při organizované skupině nebo velkém rozsahu na 10 až 18 let. Za terorismus v organizované skupině hrozí odnětí svobody na tři až 12 let, s možností vyšší sazby při kvalifikovaných okolnostech až na 20 let nebo výjimečný trest.