Chirurgové jako „nešlapající prostitutky“? Dnes bych taková slova nepoužil, za výrok jsem se omluvil, řekl nastupující ředitel kyjovské nemocnice Pavel Piler v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bývalý šéf dvou brněnských nemocnic v minulosti čelil ostré kritice od svých kolegů za „autoritářské“ a „homofobní“ chování. Nyní promluvil o kontroverzích spojených s jeho jménem i o plánech na novém působišti.
Piler řídil Nemocnici Milosrdných bratří od roku 2019. Na začátku covidové pandemie v roce 2020 se ujal i vedení městské Úrazové nemocnice. Jeho působení v brněnských zdravotnických zařízeních se ovšem neobešlo bez kontroverzí. Nejednou se měl dostat do sporu se svými podřízenými na chirurgii, což v létě 2024 vyústilo v dopis zaměstnanců nemocnice adresovaný vedení Brna. Nejen na to se ho zeptala redakce Aktuálně.cz.
Jak se chystáte na své působení v Nemocnici Kyjov? Už máte nějakou představu nebo vizi, kam by mělo zařízení směřovat?
Každá nemocnice by měla mít jasně formulovanou vizi a dlouhodobý směr. Do Nemocnice Kyjov přicházím s respektem k její tradici i k práci lidí, kteří zde působí. Mojí prioritou je, aby se zde poskytovala kvalitní, odborně špičková a zároveň bezpečná medicína. Stejně důležitá je pro mě i kultura prostředí. Chci, aby v nemocnici panovaly korektní a profesionální vztahy – mezi zaměstnanci navzájem i směrem k pacientům. Dobrá medicína totiž nestojí jen na technologiích a číslech, ale především na lidech a jejich spolupráci.
Rád bych, aby Nemocnice Kyjov byla přirozenou nemocnicí první volby pro obyvatele regionu – místem, kam pacienti přicházejí s důvěrou a kde zaměstnanci nacházejí stabilní, profesionální a respektující pracovní prostředí. Věřím, že právě kombinace odbornosti, efektivního řízení a otevřené komunikace je cestou, jak této ambice dosáhnout.
V éteru se nicméně objevují i kontroverze, které pojí s vaším jménem. Bývalí kolegové z Úrazové nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří popisují váš styl vedení jako „autoritářský“, že s vámi není možné vést konstruktivní diskusi. Jak na kritiku reagujete?
Označení „autoritářský“ nepovažuji za správné. Ve vedení nemocnic jsem vždy usiloval o to, aby jednotlivá oddělení i konkrétní lidé měli prostor pro odborný růst, inovace a vlastní iniciativu. Otevřená diskuse je podle mě důležitou součástí řízení a snažím se vytvářet prostředí, kde zaznívají různé názory.
Z kritiky vašich exkolegů to spíše vyznělo tak, že nechcete moc slyšet různé názory.
Je třeba říct, že role ředitele či manažera přirozeně zahrnuje odpovědnost za konečné rozhodnutí. To je něco, co jsem si osvojil už během své chirurgické praxe. V medicíně – zejména v akutních situacích – musí být jasně nastavená odpovědnost a musí padnout rychlé a jednoznačné rozhodnutí. Ne proto, že by někdo chtěl prosazovat svou autoritu, ale proto, že jde o bezpečí pacienta.
Stejný princip platí i v řízení nemocnice: diskuse ano, ale nakonec musí být jasné rozhodnutí a převzetí odpovědnosti. To nepovažuji za autoritářství, ale za přirozenou součást vedení organizace. Klíčové přitom je, aby fungoval tým jako celek – bez spolupráce a vzájemného respektu by žádné rozhodnutí nemělo smysl.
„Nechci otevírat staré spory“
Pochopitelně se ve veřejném prostoru objevil i váš někdejší výrok, v němž jste přirovnal chirurgy odmítající přesčasy k „nešlapajícím prostitutkám“, což se v minulosti nelíbilo ani paní primátorce Markétě Vaňkové. Nelitujete těchto slov?
Za daný výrok jsem se již omluvil a dnes bych taková slova nepoužil. Byla pronesena v emotivní a dlouhodobě vyhrocené situaci při složitých jednáních o zajištění služeb. To ale nic nemění na tom, že forma nebyla vhodná, a to jsem si uvědomil.
Podstatou tehdejší situace bylo hledání rovnováhy mezi oprávněnými požadavky zaměstnanců a odpovědností vedení zajistit nepřetržitý provoz nemocnice a dostupnost péče pro pacienty. V krizových obdobích je tlak na všechny zúčastněné vysoký a emoce někdy převáží nad věcností. To je zkušenost, kterou beru jako poučení.
Čili ručíte za to, že podobně vyhrocené situace už nenastanou?
Celý svůj profesní život jsem strávil v klinické medicíně, včetně náročných služeb a akutních výkonů. Velmi dobře si uvědomuji, co práce lékařů i sester obnáší. O to více mi záleží na tom, aby komunikace mezi vedením a zdravotníky byla korektní a profesionální. Do Nemocnice Kyjov přicházím s jasným cílem dívat se dopředu. Nechci otevírat staré spory, ale soustředit se na stabilní prostředí, otevřený dialog a společné hledání řešení, která budou přijatelná pro zaměstnance i bezpečná pro pacienty.
Nešlo ale přece jen v dané době dojít k nějakému smíru se zmíněnými chirurgy a sestřičkami? Vyhovět některým požadavkům, stabilizovat tým? Dodnes si stojí za tím, že jste to manažersky nezvládl.
Vždy jsem se snažil hledat dohodu a rozumný kompromis. To je podle mě základ každého funkčního pracovního vztahu. Zároveň ale platí, že dohoda vyžaduje vůli na obou stranách a ochotu hledat řešení, které je udržitelné pro celý tým i pro organizaci jako celek.
Jednání s chirurgy i se sestrami byla dlouhá a intenzivní. Ze strany vedení byla snaha situaci stabilizovat a najít model, který by respektoval potřeby zdravotníků a současně zajistil nepřetržitý a bezpečný provoz nemocnice. Ne vždy se podaří dospět k výsledku, který by byl přijatelný pro všechny. Každá taková zkušenost je ale cenná.
Někteří vaši bývalí kolegové zmínili také „homofobní narážky“. K tomu byste se mohl vyjádřit?
Nejsem si vědom toho, že bych kdy použil homofobní narážky, a nikdy jsem takto nepřemýšlel. Diskriminace na základě osobních charakteristik je pro mě nepřijatelná. Vždy jsem kladl důraz na odbornost, pracovní výkon a slušné mezilidské vztahy – nikoli na soukromý život kohokoli. Pokud by se někdo cítil dotčen, mrzí mě to. Respekt a profesionalita jsou pro mě základní hodnoty.
Nástup od 1. dubna
Kritici poukazují i na výroční zprávy za rok 2023, kde je údajně patrný pokles výkonnosti nemocnice v počtu operací, hospitalizací i ošetřených pacientů. A to i po skončení covidových restrikcí. Jak vysvětlíte tento propad v období, kdy jiné nemocnice výkony navyšovaly?
Je potřeba vnímat vývoj výkonů v nemocnicích v širším kontextu posledních let. Období covidu velmi výrazně ovlivnilo fungování zdravotnických zařízení v celé republice a řada plánovaných výkonů byla tehdy odkládána.
V následujících letech ale docházelo k postupnému návratu k běžnému provozu a také v námi řízených nemocnicích se výkonnost postupně zvyšovala. Například v Úrazové nemocnici se počty operací i hospitalizací po covidových letech znovu přiblížily hodnotám před pandemií a zvýšila se i obložnost lůžek. Zároveň se podařilo získat status centra vysoce specializované traumatologické péče II. typu, což je potvrzením odborné úrovně pracoviště.
Vedle samotných výkonů jsme se soustředili také na stabilizaci personálu, investice do přístrojového vybavení a rozvoj jednotlivých pracovišť. Jsem přesvědčen, že právě dlouhodobá stabilita a kvalita poskytované péče jsou pro nemocnici stejně důležité jako samotná čísla výkonů.
Asi vás nepřekvapí, že celou situaci sledují současní zaměstnanci Nemocnice Kyjov, někteří neskrývají obavy z vašeho nástupu. Věříte, že se vám podaří je přesvědčit, že jsou jejich obavy liché?
Ano, věřím, že se mi podaří případné obavy zaměstnanců postupně rozptýlit. Plně chápu, že změna vedení může vyvolávat nejistotu a otázky. Je to přirozené. Mým cílem je být otevřený, komunikovat transparentně a osobně se s lidmi setkávat. Chci naslouchat jejich zkušenostem i podnětům a postupně budovat vzájemnou důvěru. Jsem přesvědčen, že právě konkrétní kroky, férové jednání a stabilní řízení jsou nejlepší odpovědí na obavy, které mohou na začátku zaznívat.
Co si myslíte, že se vám za svého působení v brněnských nemocnicích podařilo, kdybyste to měl zhodnotit?
Během mého pětiletého působení se podařilo obě nemocnice stabilizovat a dále rozvíjet, a to jak po stránce medicínské, tak ekonomické. Z hlediska zdravotnického provozu fungovala všechna oddělení bez nutnosti omezování či uzavírání z důvodu personálního nedostatku. Naopak se podařilo personální stavy navýšit o více než 10 procent a současně postupně zvyšovat mzdové ohodnocení zaměstnanců.
Velký důraz jsem kladl na ekonomickou stabilitu. Obě nemocnice hospodařily s vyrovnaným rozpočtem, podařilo se realizovat investice v řádu stovek milionů korun a zároveň významně posílit investiční i rezervní fondy o desítky milionů korun. Závazky vůči dodavatelům byly hrazeny v době splatnosti a zaměstnanci pravidelně dostávali každoroční odměny. Považuji finanční zdraví organizace za základní předpoklad jejího dlouhodobého rozvoje.
A krizová období? V posledních letech jich bylo hned několik, máte pocit, že jste je zvládl z pozice ředitele?
Za mimořádně náročné období považuji zejména pandemii covidu, kdy bylo klíčové zajistit bezpečnost pacientů i zaměstnanců a současně udržet provoz nemocnic. Stejně tak jsme zvládli zvýšené nároky po vypuknutí války na Ukrajině.
Velmi složitou manažerskou situací bylo rozhodování o evakuaci Nemocnice Milosrdných bratří při hrozící povodni. Šlo o odpovědnost za bezpečí stovek pacientů i zaměstnanců. Rozhodnutí nebylo jednoduché, ale díky profesionálnímu týmu a dobře nastavené spolupráci se podařilo evakuaci zvládnout bezpečně a bez komplikací. Byla to mimořádná zkušenost, která prověřila krizové řízení i týmovou soudržnost.
Jen pro připomenutí, kdy přesně nastupujete a co bude první věc, kterou uděláte v roli ředitele nemocnice?
Do nemocnice nastupuji 1. dubna. V prvních dnech bych chtěl především projít jednotlivá oddělení, osobně se seznámit s prostředím nemocnice i s lidmi, kteří v ní pracují. Považuji za důležité poznat organizaci zevnitř a naslouchat zkušenostem zaměstnanců.
Myslím si, že každý vedoucí pracovník musí skloubit dvě základní věci. Na jedné straně nese odpovědnost za stabilní a kvalitní fungování celé instituce, na druhé straně by měl dát každému zaměstnanci najevo, že si jeho práce váží a že mu na lidech, kteří nemocnici tvoří, skutečně záleží. Právě o takový přístup se budu snažit i ve své nové roli.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
"Umělci předváděli politické postoje." Slovenská televize odmítla vysílat hudebních ceny
Neodvysíláme plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards, rozhodla se Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR). Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR.
Humanitární pomoc dorazila na Kubu. Plachetnice byly týden ztracené
Dvě plachetnice naložené humanitární pomocí podle agentury AFP v sobotu dorazily do kubánského hlavního města Havany. Při týdenní plavbě plavidla ztratila spojení, což vyvolalo pátrací akci. Mexické námořnictvo dnes dříve oznámilo, že se mu lodě podařilo najít a že posádky jsou v pořádku.
„Ani k stáru nemám o životě páru." Jubilant Svěrák dostal báseň a kalhotky. Přál mu i prezident
Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy.
Ať je příštím prezidentem Vance, shodla se víc než půlka účastníků konzervativní konference
V závěrečný den konference konzervativních aktivistů (CPAC) v texaském Grapevine v neoficiálním hlasování o nejvhodnějším kandidátovi na prezidenta v roce 2028 zvítězil současný viceprezident J.D. Vance. Hlasovalo pro něj 53 procent účastníků. Druhý se umístil ministr zahraničí Marco Rubio, pro kterého se vyslovilo 35 procent aktivistů.
ŽIVĚ Bruce Springsteen zpívá proti „královi“. Trump čelí masovým protestům, zapojily se miliony lidí
Ve Spojených se koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. Miliony lidí vyšly do ulic během akce s názvem No Kings, neboli Žádní králové. Protesty propukly v 50 amerických státech i v několika městech mimo USA. Ohlášeno je více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters.