Stovky let žili na malebné samotě Umirschen uprostřed lesů na Plzeňsku němečtí obyvatelé, žali louky, starali se o stavení, dobytek či ovocné stromy. Po druhé světové válce byli odsunuti a z jejich domoviny se stal vojenský prostor. Nyní místo opět ožívá.
Informační technologie prostupují většinou oborů i běžným životem. Přesto se stále daří mýtům o "technice pro kluky" a "umaštěných ajťácích". Rodiče tam pak často nechtějí poslat své dcery. Česku patří poslední příčka v EU v podílu žen v IT oborech i v obsazení IT pozic. "Jen s kluky to neutáhneme, ajťáků je potřeba hodně," říká proděkanka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Barbora Bühnová.
Další tornáda v Česku nelze vyloučit, ale jejich pravděpodobnost je "velmi, velmi malá". I to zaznělo v on-line chatu meteorologa Michala Žáka se čtenáři Aktuálně.cz. Odborníka na počasí z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Českého hydrometeorologického ústavu zná široká veřejnost především jako moderátora předpovědi počasí na České televizi.
Češi nosí mikiny s logem NASA a říkají, že používají k navigaci GPS. Ve skutečnosti ale čerpají navigační data z evropského systému Galileo a i další výsledky kosmických programů EU již prorostly do jejich života. Vesmírné aktivity Evropy se navíc řídí z pražských Holešovic a nově na ně bude jako šéf dozorčí rady dohlížet Čech Václav Kobera.
Waldorfské lyceum sice leží uprostřed panelového sídliště na pražském Opatově, rozhodně se ale neutápí v šedi a jednotvárnosti. Na výuku jde po svém. Chce především rozvíjet člověka, ne do něj sypat učení. Jeho alternativní praktiky někteří vyhledávají, jiným vyhovovat nemusí.
Každý rok jezdí na čas studovat do zahraničí v rámci programu Erasmus tisíce Čechů. Čtyřiadvacetiletý student fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Petr Knetl se stal jedním z nich. Na rozdíl od mnoha dalších však zvolil nevšední ubytování - obytnou dodávku. Noci tak někdy trávil na parkovišti před univerzitou v Portu, někdy na liduprázdné pláži.
V neděli 18. července uplyne 130 let od zahájení provozu první elektrické tramvaje nejen v Praze, ale i v českých zemích, a také 130 let od zahájení provozu lanovky na Petřín. Pražský dopravní podnik láká na řadu vzpomínkových akcí. Podívejte se na legendární modely v pražských ulicích.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Covidová pandemie zamíchala se vším. Také s přijímacími zkouškami na střední školy. Ty letos nemusely brát studenty na základě doposud povinných jednotných státních testů z matematiky a češtiny. Zatímco gymnáziím vyhovují, specializované školy si často stěžují, že jim kazí výběr žáků. A tak si leckteré z nich udělaly přijímačky vlastní. Možnosti využilo i Waldorfské lyceum z pražského Opatova.
Pandemie covidu-19 znamenala psychickou zátěž pro celou populaci, u učitelů se ale potíže projevují ve větší míře, upozorňuje jeden z autorů výzkumu PAQ Research a Kalibro Daniel Prokop. "V průběhu pandemie se středně těžké příznaky úzkostí a depresí projevily až u 19 procent Čechů, u učitelů je to až 38 procent," uvádí sociolog. Už před pandemií přitom více než polovina trpěla syndromem vyhoření.
Následky tornáda, které se prohnalo jižní Moravou, nejsou jen nekonečné řady rozbitých domů, tuny suti, sešrotovaná auta a vyvrácené stromy. Skrývají i jednotlivé lidské příběhy, konkrétní osudy rodin, kterým je nyní potřeba pomoci.
Vyzkoušejte si část letošního didaktického maturitního testu z angličtiny. Po poslechové části a pasáži zkoumající porozumění psanému textu končí test doplňováním správných slov do článku o Amundsenově a Scottově výpravě na jižní pól. Zvládli byste tuto zkoušku jazykových kompetencí?
Na okraji středočeského města Lysá nad Labem se nachází mokřad Žabák, kde přírodovědci objevili desítky druhů silně a kriticky ohrožených živočichů. Radnice ale má za to, že jde jen o dočasně podmáčenou louku a má s ní jiné záměry. Místní spolek, opoziční politici a vědci bojují za záchranu této lokality.
Do obnovy lesů se během kůrovcové kalamity a období sucha investovaly miliardy. Jenže ty podle lesníků a ekologů "mizí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře". Než stačí stromky vzrůst, spasou je jeleni či srnky. Lesníci volají po větší možnosti regulovat počet zvěře. Myslivci tvrdí, že není přemnožená, jen jsou její stavy v některých oblastech zvýšené. A že na ni nelze svalit všechny škody.
Odstartoval další ročník ankety Alej roku, kterou pořádá organizace Arnika. Uzávěrka je na konci října. Vyhrát nemusí jen majestátní staletá stromořadí, ale klidně i čerstvě vysázená alej či ta se silným příběhem. Ve fotogalerii přinášíme snímky z minulých deseti ročníků, které Arnika vybrala do Síně slávy.
Barbora Heřmanová ovládla národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnějšího učitele. Působí na soukromé základní škole Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, kde také působí jako speciální pedagožka a mentorka, jež ostatním učitelům radí, jak na žáky s poruchami učení. Neznámkuje, jen děti provází k cílům učení. "Každý si může vybrat, co přesně bude dělat a jak," říká.
Letošní národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnější učitele bylo specifické. Vítězové museli vyniknout v roce, kdy řadu měsíců potřebovali zaujmout žáky na dálku, přes obrazovku svého počítače. Museli také zvládat rychlé střídání prezenční a distanční výuky nebo problémy dětí jako: "Teď nemohu mluvit, protože mluví moje sestra" nebo "Táta si vzal notebook do práce".
Až čtvrtina studentů letos málem propadla u maturity z matematiky, tolik jich totiž nezvládlo didaktický test. Ministerstvo školství a Cermat ale zpětně upravily hranici úspěšnosti, snížily ji o šest procentních bodů. Ministerstvo to vysvětluje tím, že studenti byli celý rok doma a neměli možnost matematiku procvičit. Podle oslovených učitelů se spíše zalekli výsledků a "politického průšvihu".
Změny klimatu a globální oteplování vedou i k ubývání kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku dokáže vázat. Tenhle trend je ve střední Evropě nejhorší na světě. "Když chtějí ryby vystoupat vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, brání jim v tom silná 'poklička' bezkyslíkaté vrstvy," popisuje hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra, jenž se účastnil celosvětového výzkumu vod.
Dokument režiséra Martina Páva Vlci na hranicích, který uvádí festival Jeden svět, vypráví o návratu vlků na Broumovsko. Jde také o oblast s asi největším množstvím ovcí v Česku, o zápletku tedy není nouze. "Benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na velké šelmy Pavel Hulva.
