Krajinou Poodří kouzelně meandruje řeka Odra a v době tání či podzimních dešťů zaplavuje toto území. Tím pomáhá udržovat zdejší ekosystém při životě. Větší část roku sem lze vstoupit suchou nohou a kochat se pozoruhodnou říční nivou a četnými živočichy.
Přes lepšící se koronavirovou situaci na začátku školního roku předpokládá epidemiolog Rastislav Maďar, že v karanténě skončí řada tříd. Někde i celé školy. Ředitelé naopak doufají, že nový rok bude co nejvíce normální, navzdory všem covidovým opatřením. Neměl by se podle nich opakovat loňský scénář, kdy většina žáků a studentů zůstávala doma, učila se na dálku a školy byly zavřené.
Pedagogové z Matfyzu pořádají už 28 let srpnovou Školu učitelů informatiky. Desítky informatikářů obětují dva týdny své dovolené a odjedou do chátrajícího objektu u Lipnice nad Sázavou. Zde je v kulisách reálného socialismu čeká to nejlepší a nejmodernější z výukových programů a také zkušení lektoři. Nadšení do programů a robotů je tu nakažlivé, za chvíli již všichni kódují či prohánějí roboty.
Vědci již desítky let zkouší vyvinout stroj, jenž napodobí Slunce a jiné hvězdy a bude získávat energii termojadernou fúzí. Jedno z takových "pokusných Sluncí", takzvaný tokamak, fungovalo v pražských Kobylisích, nyní tam vznikne ještě výkonnější. Spolupracuje na něm celý svět. Češi tu testují technologie pro budoucí termojaderný reaktor schopný vyrobit takřka neomezené množství energie.
Osmnáctiletý student pražského gymnázia Na Vítězné pláni Marek Pavlica získal zlato v celosvětové olympiádě v biologii i zeměpisu a stříbro v chemii. "Fakt, že stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," říká.
Výuku na základních školách čeká revoluční změna. Informatika v ní dostane větší váhu a vstoupí i do dalších disciplín – od matematiky přes češtinu až po tělocvik. Vyžádal si to rychlý rozvoj technologií, za nímž základní vzdělávání zaostává. Pro konzervativní pedagogy to bude náročné. Jiní ale chtějí být připravení.
V Ostopovicích na Brněnsku mají žáci venkovní učebnu na zelené střeše obrostlé rostlinami. Kolem školy se spolu s rodiči a prarodiči starají o komunitní zahradu. To je jeden z projektů řešících oteplování a sucho, který se dostal do finále soutěže Nadace Partnerství Adapterra Awards 2021. Deník Aktuálně.cz přináší poslední várku projektů, o nichž lze hlasovat na stránkách adapterraawards.cz.
Skaláci Brno jsou skautský oddíl, tábořící ve skalách v České Kanadě. Zdá se neskutečné, že by stany s podsadou šlo postavit ve skalním terénu, jejich předchůdci však v 60. letech přišli na geniální nápad. Od té doby tu staví habitaty, výšková dřevěná plata propojená žebříky, schůdky a lávkami. Know-how se tu dědí z generace na generaci.
Soutěž Adapterra Awards, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství, hledá cesty, jak se adaptovat na klimatické změny a extrémní počasí. Redakce Aktuálně.cz přináší druhou část inspirativních projektů, které se dostaly do finále ankety. Všechny jsou k nalezení na stránkách Adapterraawards.cz, kde o nich lze hlasovat.
Štěpán Mikula je odborný asistent na katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Před říjnovými volbami do sněmovny jsou témata jeho vědeckých prací velmi aktuální - voličské chování, vliv fake news na politiku či specifické podmínky v pohraničí, hlavně pak Sudetech. V on-line rozhovoru na Aktuálně.cz vysvětlil, proč právě tam lidé často hlasují jinak než ve zbytku země.
Letošní léto nabízí vedra, bouřky, tornádo nebo přívalové deště a záplavy. Tyto extrémní jevy jsou podle vědců stále častější a intenzivnější. Soutěž Adapterra Awards hledá cesty, jak se na takové počasí připravit. Zde je první část projektů, které se dostaly do finále ankety, pořádané Nadací Partnerství. Všechny realizace najdete na stránkách adapterraawards.cz, kde o nich lze hlasovat.
"Živel bral staré ovocné sady, vinice, aleje podél cest i parky. Místní lidé mají chuť pustit se do jejich obnovy okamžitě," popisuje Markéta Fučíková, finanční ředitelka Nadace Partnerství, následky tornáda, které na konci června zasáhlo jižní Moravu. Sama pochází z Hrušek, jedné z nejhůře zasažených obcí. Na obnovu zničené zeleně teď dávají peníze stát, nadace i soukromé firmy.
Cyril Brom vede Laboratoř pokročilého multimediálního vzdělávání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zkoumá zde vliv moderních technologií na výuku. Ověřil si například to, že skvělá grafika a zábavný obsah nemusí nutně vést k lepším výsledkům. Důležité jsou hlavně kvalitní učitel a kvalitní obsah.
"Pralesy rozparcelovali a zpřístupnili především čínští těžaři, dnes do nich může každý, včetně pytláků. Ti loví ohrožené druhy zvířat po tunách. Živí se jimi nejen místní, ale načerno se vyváží i do světa. Střední Afrika je tak asi nejšílenější oblast pro ochranu přírody," říká zoolog Tomáš Jůnek. Na otázky čtenářů Aktuálně.cz odpovídal v on-line chatu.
Před pár lety bylo možné chatu pořídil za "malé" statisíce korun, dnes jsou již za miliony. Fenomén chataření a chalupaření jde ve vlnách, které souvisí s generacemi, ale také s politickou či ekonomickou situací. Za socialismu se nesmělo za hranice, po roce 2008 nebyly peníze na zahraniční dovolenou, v době pandemie bylo cestování komplikované. Podobu chat ale vždy určila kreativita majitelů.
Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.
Dominantou východního okraje Brna jsou bývalé vápencové lomy a jejich okolí, které v sobě skrývají netušené přírodní krásy a velký počet chráněných druhů rostlin i živočichů. Nechybí ani fascinující panoramatický výhled na Brno i jižní Moravu či pozoruhodný příběh.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
Aneta Nyčová založila a vede spolek Medici pro očkování. Se svými kolegy z 2. lékařské fakulty a studenty marketingu z FSV UK se v něm snaží bořit mýty o vakcínách. Kromě toho s medikem a nyní již anesteziologem Ondřejem Hubálkem sloužila dlouhé týdny na covidáriu. V chatu čtenáři Aktuálně.cz nejčastěji čelili dotazům souvisejícím s pochybami o očkování proti covidu-19.
Mykolog Petr Kohout získal Cenu Neuron za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami. Svým výzkumem upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny. Vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. Ve středu odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
