Skončily prázdniny, děti se vrací do škol a školek a rodičům začínají přicházet od učitelů první zprávy o výskytu pedikulózy, tedy napadení vší dětskou. Na trhu navíc neexistuje účinný insekticid vhodný pro děti. Když už nic jiného nezabírá, někteří rodiče umyjí dítěti hlavu odvšivovacím šamponem na psy a kočky. Jak správně při odvšivení postupovat, radí Oleg Ditrich z Parazitologického ústavu.
V Expedici Neuron doktora Tomáše Páleníčka za psychedelikem ayahuaskou nedávno došlo k zásadnímu průlomu. Po třech letech mravenčí práce souhlasili domorodí obyvatelé Amazonie s tím, že budou poprvé v historii spolupracovat se západními vědci. Expedice tak může pokračovat v unikátním výzkumu ayahuasky, tajemného psychedelického nápoje jihoamerických indiánů. Pomocí mobilních EEG zařízení chce tým nasnímat mozkovou aktivitu indiánských dobrovolníků při užití látky během tradičních rituálů. Cílem je pochopit, jak funguje a jak by mohla být využita v léčbě deprese či schizofrenie. Psychiatři by rádi našli alternativu k nadužívaným antidepresivům.
Mezi důležité problémy dneška patří sucho, odlesňování a v Česku také vysoká pasivita občanů. Brněnská Nadace Partnerství přišla na to, jak "zabít tři mouchy jednou ranou". Nabízí totiž granty pro aktivní skupiny obyvatel, které se rozhodnou ve svém okolí vysázet stromy, nejlépe pak aleje a ovocné sady. Do pěti let chce s pomocí lidí vysázet deset milionů stromů. "Jestli nechceme nechat naše děti v průšvihu, musíme něco dělat," burcuje ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
V katastru obce Dětmarovice, ukryté za areálem zdejší tepelné elektrárny, se nachází jedno z nejcennějších přírodních území v povodí řeky Olše. Přírodní poklad ukrytý za Dětmarovickou elektrárnou – lužní les V Lyngu – je opět o něco chráněnější. Díky kampani Místo pro přírodu zde Český svaz ochránců přírody vykoupil z důvodu jejich ochrany další tři hektary pozemků. "Soukromá" přírodní rezervace za komíny tepelné elektrárna již měří přes šest hektarů.
Letní páteční podvečer, čilý ruch před hasičárnou naznačuje, že se tu bude konat nějaká akce. Ale ne ledajaká, jak prozrazuje právě instalované velké kinoplátno. Co chvíli se u prostranství někdo zastaví a nabízí pomoc, nebo přijde na kus řeči. Ještě nedávno se toho přitom v městysu Škvorec od Prahy moc nedělo a lidé se nebavili. Pak ale nově příchozí obyvatelé vzali iniciativu do svých rukou.
Policie odložila trestní oznámení na terapeutické centrum Aktip, které loni v červnu podal spolek Kverulant. Centrum se nechvalně proslavilo v dokumentu České televize Obchod se zdravím, který odhalil "psychosomatickou léčbu po česku". Konzultanti mimo jiné radili ženám, aby si na léčbu rakoviny našly milence, či tvrdili, že jde nádor vyloučit při vyprazdňování. Dozorující státní zástupce Tomáš Svoboda podle informací ČT ještě přezkoumá policejní usnesení.
Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.
Masarykova univerzita se odhodlala ke zpětnému přezkoumání závěrečných prací, na jehož konci může být odebrání titulu. Škola může takové řízení zahájit pouze do tří let od obhajoby, tedy v současné době u prací od roku 2016 dále. U textů z let 2000-2015, které vykazovaly shodu alespoň 30 procent s jiným dokumentem, škola podrobněji zkoumala náhodně vybrané práce. U těch z období 2016-2018 prošly následnou kontrolou všechny s touto mírou shody. Našlo se jich 326 z celkem 21 605 odevzdaných prací, a to včetně těch neobhájených, což představuje zhruba 1,5 procenta.
Na jihu Moravy zažili po hraboší kalamitě další, kterou má však na svědomí nečekaný živočišný druh. Domácnosti v Moravanech u Brna zamořily houfy maličkých chvostoskoků, kteří za normálních okolností žijí v půdě a znají je jen chovatelé ještěrek či dravých rybiček jako krmivo, popřípadě zahrádkáři, kteří je občas spatří na sazenicích. Jak ukázala reportáž České televize, v domech a zahrádkách bezprostředně sousedících s polem jsou jich desítky tisíc, jejich tělíčka vytvořila černé skvrny v bazénech, na podlahách či stropech, lidé si stěžují, že jim lezou i do postele, a aby se vyspali, musí v noci opakovaně luxovat.
Seriál Aktuálně.cz se věnuje lidem, kteří se skrze občanskou iniciativu dostali odspoda až do vrcholných pater komunální politiky. Rád by inspiroval čtenáře, že začít vylepšovat místo, kde člověk žije, může kdokoliv. Stačí odvaha, odhodlání, nadšení pro věc a pár kamarádů, kteří mu pomohou. Když se dostaví první úspěchy, další občané se brzy připojí. Seriál vzniká ve spolupráci s Nadací Via.
Ondřej Lochman (38) projezdil se vzdělávacími projekty celý svět. Pak ho to ale začalo táhnout domů, do rodné vsi Veselá. Obnovil zde zaniklé tradice a popularita ho postupně vynesla až do křesla starosty nedalekého Mnichova Hradiště. Svůj post s přehledem uhájil, když získal téměř dvakrát větší podporu než prve. Voliči ocenili, ze spolek Žijeme pro Hradiště vdechl tomuto městu nový život. Tato galerie je součástí seriálu Aktuálně.cz a Nadace Via o lidech, kteří se pomocí občanské iniciativy dostali až na radnici.
Ondřej Lochman roky úspěšně podnikal, později se dal na učitelství a nakonec zakotvil v britské nadaci. Pak ale nastal zlom a od mezinárodních projektů se vrátil do rodné vesnice Veselá obnovovat její tradice. Aktivity ho v roce 2014 vynesly až do křesla starosty města Mnichovo Hradiště, pod nějž Veselá patří. Loni post obhájil, když jeho sdružení získalo 60 procent hlasů.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
Ti, kdo měli o uplynulém víkendu štěstí a nacházeli se v místě, kde nebyla zatažená obloha nebo příliš umělého světla, mohli v noci vidět populární meteorický roj Perseidy. Maximum těchto zářících meteorů nastává v noci z 12. na 13. srpna, tedy tuto noc z pondělí na úterý. Šance, že bude nad Českem tato podívaná k vidění, je však letos kvůli počasí minimální.
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu. Organizace mimo jiné doporučuje zalesňovat a méně plýtvat potravinami.
Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.
Organizace spojených národů připravila zvláštní zprávu, jež ukazuje, jak člověk užíváním půdy ovlivňuje klimatické změny. A naopak - jakým způsobem klimatické změny ovlivňují půdu. Zpráva dokládá, že za 24 procent vyprodukovaných emisí může nakládání s půdou. Chce-li člověk i nadále žít ve snesitelných podmínkách, musí radikálně změnit způsob hospodaření na polích, pastvinách i v lesích. Už není na co čekat, jak dokládají stále extrémnější podoby počasí, zejména pak zvyšující se průměrná teplota, sucho a kritický nedostatek vody v některých oblastech, varuje OSN.
Za rok se vyskytne 25 až 40 bouřkových dní. Většina z nich připadá na letní měsíce, tedy do času prázdnin, dovolených a výletů v přírodě. Zatímco ve městě se člověk jednoduše schová do budovy, v přírodě to je složitější a člověk musí dodržovat několik bezpečnostních pravidel. O tom, jak může být bouřka nebezpečná, svědčí ročně nejen desítky požárů obydlí způsobených bleskem, ale také lidská zranění či úmrtí. Ve středu po zásahu bleskem zemřela žena na Děčínsku. Přečtěte si rady hasičů, jak se zachovat, pokud vás venku zastihne bouřka.
Pavel Janšta na počátku nevybočoval z řady. Stejně jako tisíce jiných vysokoškoláků se na víkendy vracíval do rodného města, v jeho případě do Vodňan. Asi před deseti lety se však student politologie rozhodl, že město oživí. Nejprve kulturně, ale poté i politicky. Sám se však přesvědčil, že stejně rychle jako se člověk může díky nadšení dostat až na vrchol, může z něj také rychle spadnout.
