Vědec Michal Šimíček (34) působil několik let na věhlasném pracovišti v Cambridge, pak se ale vrátil na rodnou severní Moravu. V Ostravě založil centrum, kde zkoumají možnost léčby rakoviny pomocí buněčné terapie. Špičkovou vědu a péči o půlročního syna se navíc snaží skloubit s farmařením na rodinné usedlosti. "Nejdůležitější je mít dobré nápady, výdrž a velkou míru štěstí," říká.
Monika Pajerová byla jednou ze studentských vůdkyň sametové revoluce a spoluorganizátorkou demonstrace 17. listopadu 1989. "Tísnily se nás tam desítky. Třásli jsme se strachy, poslouchali hrozné zvuky z ulice a já trhala svůj projev z Albertova a cpala jsem ty papírky do skulin v podlaze. Čekali, kdy tam na nás vlítnou," vzpomíná pro Aktuálně.cz, co následovalo krátce po zásahu na Národní třídě.
Ministerstvo školství představilo spolu s autory Strategie 2030+ plán, kudy se má ubírat vzdělávání v Česku do roku 2030. Přináší celou řadu změn, které by měly zastaralé pojetí výuky přetvořit ve školu pro život. Žáci se učí až polovinu zbytečných informací, biflují chvilkové znalosti kvůli testu. S tím má být konec. Zásadní však bude, zda učitelé změny přijmou a dostanou k nim prostor.
Posláním Základní a praktické školy Svítání v Pardubicích je poskytovat dětem, mládeži i dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením vzdělávání a další služby, které by vedly k rozvoji jejich osobnosti, k zapojení do běžného života a k začlenění na trh práce. Vydejte se s námi na exkurzi po škole, kde se studenti právě vzdělávali v češtině, hudbě, keramice či výrobě obložených chlebíčků.
Jiné způsoby se prosazují jen pomalu
Ve třídách se žáci a studenti učí nazpaměť letopočty, druhy květenství, sloučeniny či pohoří. Mimo školu však od nich zaměstnavatel a ostatně i sám život vyžaduje spíše kreativitu, umění komunikace, spolupráce či schopnost diskuse, v níž člověk umí naslouchat druhým i vysvětlit a prosadit své stanovisko. Jako by šlo o dva světy, které dělí více než jen těžké dveře od hlavního vchodu do školy.
Osm špičkových českých vědců a vědkyň převzalo v Národním muzeu vědecké Ceny Neuron. Předal je již podesáté Nadační fond Neuron na podporu vědy, který v Česku sdružuje mecenáše. Ti letos věnovali oceněným šest milionů korun. Za deset let svého fungování přispěl fond české vědě 66 miliony korun. Projděte si medailonky laureátů.
Češi patřívali k nejlepším v matematické i přírodovědné gramotnosti, v roce 2006 byli skutečnou evropskou špičkou. Pak však začal pád do průměru.
Nadace Partnerství ocenila pětici nejlepších nápadů na zvládání dopadů klimatické změny v rámci prvního ročníku celorepublikové soutěže Adapterra Awards. Projekty řešily, jak na sucho a horko, a soutěžily v kategoriích Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov.
Košile, okolo krku šátek, odznaky ve tvaru lilie. Skautský kroj je poznávacím znamením skautského hnutí po celém světě. Zároveň na něm najdeme národní a kulturní odlišnosti. Zahrajte si pexeso a zároveň se během něj přiučte, jak skautské uniformy v jednotlivých státech vypadají.
Celonárodní dobrovolnická iniciativa Sázíme budoucnost chce během pěti let umožnit vysazení 10 milionů stromů mimo les. Za pouhých pět týdnů se sešlo na 4000 nových stromů. Ty tento podzim obohatí česká města a krajinu. První zájemci je plánují vysázet nebo již sázeli na 116 místech po celé republice. Tady jsou příběhy některých z nich. Zapojit se a využít grant Nadace Partnerství může každý.
Současná starostka Prahy 10 a senátorka Renata Chmelová pracovala dvacet let v byznys sféře, byla úspěšnou obchodní ředitelkou IT firmy. Jenže pak jí chtěli téměř za domem začít stavět obrovský bytový komplex v přírodním parku Hostivař-Záběhlice pro desítky tisíc obyvatel. Rozhodla se, že to nedopustí. A její život se během pár měsíců výrazně změnil.
Je jí 350 let. Stará borovice pamatuje budování vesnice Chudobín, život v ní i její zatopení Vírskou přehradou, uprostřed které se nyní tyčí nad vodní hladinou. Přežila všechno a vypráví se o ní řada pověstí. Na podzim vyhrála domácí titul Strom roku, nyní soutěží v anketě Evropský strom roku. Verdikt padne v úterý odpoledne. Projděte si ve fotogalerii příběh staré borovice i vesnice.
Česká společnost stárne. Každý den u nás odchází do důchodu 165 lidí. V roce 2015 žily v Česku dva miliony lidí 65+, v roce 2050 to budou tři miliony, a senioři tak budou tvořit třetinu společnosti. Nejrychlejší nárůst zaznamená skupina 85+. Znamená to, že i čím dál více lidí řeší, jak se postarat o rodiče, když už to sami nezvládají. Odborníci radí, že především by na vše neměl zůstat člověk sám.
Dokumentaristka Greta Stocklassová představí v sobotu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě svůj nový dokument Kiruna - překrásný nový svět. Pojednává o stěhování nejsevernějšího švédského města kvůli těžbě železné rudy. Občané důvěřují státu, že jde o správný krok. Odkládání termínů a více demolic než staveb však začíná budit skepsi.
Tomáš Kratochvíl (68) je už pátým rokem předsedou Spolku pro Tisou, který usiluje o volnočasové vyžití rodičů a dětí v obci. Odtud se loni dostal až do čela obce. Se svým příběhem se ale v mnohém liší od jiných lidí, kteří se z občanské iniciativy dostali do komunální politiky a do vedení radnice. Stejně jako se Tisá dost zásadně liší od jiných obcí v Ústeckém kraji.
Podle průzkumu organizace Elpida a Nadace O2 více než 60 procent seniorů, kteří mají přístup k internetu, navštěvuje internetové zpravodajství. Přes 90 procent seniorů užívajících internet se také setkalo s tzv. řetězovými e-maily.
Po jednání s premiérem Andrejem Babišem se zástupkyně mateřských škol setkaly také s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, aby s ní prodiskutovaly nerovné podmínky pro dvouleté děti v dětských skupinách a ve školkách. Podle ředitelek by bylo ideální, kdyby se tyto dvě instituce nepřekrývaly, ale spíše na sebe navazovaly.
Více než pětistovka ředitelek a ředitelů mateřských škol protestuje proti dlouhodobému přehlížení a podfinancovávání školek. Upozorňují na nízké platy učitelek i ředitelek či na přeplněné třídy. Vadí jim také, že zatímco na dětské skupiny jdou miliardy, školky více peněz nedostanou. Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, co stojí za nynější krizí.
Zástupkyně mateřských škol se v pátek brzy ráno sešly s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Předcházel tomu otevřený dopis více než 500 ředitelek, v němž ho vyzývají k řešení kritické situace v oblasti českého předškolního vzdělávání. Vadí jim, že zůstávají na okraji zájmů vlády a pod vedením ministra školství Roberta Plagy se připravují změny, které by podle nich situaci jen zhoršily.
