Ve válkou zpustošeném Pásmu Gazy se objevilo nové znepokojivé obvinění – že v humanitární pomoci určené hladovějícím civilistům byly nalezeny silné návykové látky. Podezření padá na humanitární distribuční síť podporovanou Spojenými státy a Izraelem.
Zničené město Mariupol se mění pod správou ruských okupačních úřadů. Vedle obnovy budov probíhá i systematická "obnova" mozků – už od dětství.
Sedm lidí napojených na ruské státní médium Sputnik Ázerbájdžán bylo tento týden zadrženo během razie v kanceláři redakce v Baku. Podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra čelí obvinění ze spiknutí, praní špinavých peněz a nezákonného podnikání. Videa zadržených Rusů až příliš nápadně připomínají videa, která točí Rusové při zatýkání nejen ázerbajdžánských migrantů.
Severní Korea uspořádala slavnostní pietní akci, na níž diktátor Kim Čong-un uctil památku svých vojáků padlých na Ukrajině. Přestože Pchjongjang i Moskva již v dubnu oficiálně potvrdily nasazení severokorejských jednotek v Rusku, šlo o první případ, kdy severokorejská média ukázala záběry návratu rakví a emotivního obřadu.
Více než tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu prohlásil Leonid Pasečnik, Moskvou dosazený gubernátor Luhanské oblasti, že je oblast zcela pod ruskou kontrolou. Pokud se tato slova potvrdí, znamenalo by to, že Luhanská oblast se stala vůbec prvním ukrajinským regionem, který od února 2022 padl kompletně do rukou ruské armády.
Vedení SOCDEM vyzvalo ve středu hnutí Stačilo!, kde jsou i komunisté, ke společnému postupu do sněmovních voleb. Krok vyvolal hlasitou vlnu odchodů dlouholetých členů nejstarší české strany. Po osmadvaceti letech stranu opustil i Jiří Dienstbier. Předsedkyně Jana Maláčová, která v únoru od spolupráce se Stačilo! upustila kvůli programovým neshodám, tak popřela sama sebe. Má SOCDEM šanci přežít?
Zatímco svět sleduje frontovou linii na Ukrajině, v ruském městě Votkinsk - více než tisíc kilometrů od bojů - roste závod, který sehrává zásadní roli v ruské vojenské mašinérii. Právě zde se vyrábí balistické rakety Iskander-M, které opakovaně zasahují ukrajinská města, i mezikontinentální rakety schopné dopravit jaderné hlavice přes Atlantik.
V noci na 26. června vypukl ve vojenském areálu v německém Erfurtu požár, který zničil šest vojenských nákladních automobilů a poškodil další dvě. Incident, který nese všechny znaky cílené sabotáže, vyvolal obavy z pokračující ruské podvratné činnosti na území Evropské unie.
Po amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení se v zemi znovu rozvířila diskuse o roli Západu a o budoucnosti samotné islámské republiky. Spojené státy se připojily k izraelské ofenzivě, jež tvrdí, že jejím cílem je zamezit íránským ambicím na poli jaderných zbraní. Reakce íránské veřejnosti však nejsou jednoznačné – oscilují mezi nadějí na změnu a obavami z ještě většího utrpení.
Navzdory nedávno uzavřenému „strategickému partnerství“ zůstává Rusko k íránským prosbám o vojenskou pomoc po izraelských a amerických úderech chladné. Z Teheránu přitom zaznívá frustrace. Moskva totiž setrvává u prázdných prohlášení – a to i ve chvíli, kdy je Írán vystaven největšímu ohrožení za poslední dekádu.
Když jde o přežití Severoatlantické aliance, musí se i ostřílení diplomaté stát psychology. Přesně to teď zažívá v pořadí čtrnáctý generální tajemník NATO Mark Rutte – muž, jehož hlavním úkolem není jen řídit 32člennou Alianci v době rostoucí globální nestability, ale především udržet Donalda Trumpa spokojeného.
Americký prezident Donald Trump vyvolal mezinárodní pobouření, když na své sociální síti Truth Social zveřejnil video doprovázené kontroverzní písní „Bomb Iran“. Jedná se o parodii na slavnou skladbu „Barbara Ann“ z roku 1961, kterou v roce 1980 přetvořila skupina Vince Vance & The Valiants do satirického vojenského popěvku reagujícího na tehdejší íránskou krizi s americkými rukojmími.
Ve stínu útoku na íránská jaderná zařízení a vražd klíčových představitelů se rozjela druhá, tišší linie izraelské operace: telefonáty, při nichž izraelští agenti vyhrožují smrtí vysoce postaveným Íráncům. Podle informací deníku The Washington Post, který získal autentický zvukový záznam jednoho z těchto hovorů, šlo o cílenou psychologickou operaci s cílem destabilizovat teokratický režim.
Magistra, nebo ne? Českem hýbe kauza nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Ta po nástupu do funkce řešila kromě bitcoinové kauzy i svou vlastní pseudokauzu. Zavařil jí používaný magisterský titul. Dusno je i v České televizi poté, co Aktuálně.cz jako první ve středu zveřejnilo informaci, že se šéfredaktor zpravodajství České televize Petr Mrzena pokusil ovlivnit průběh volby ředitele.
Speciální díl podcastu Politická šikana se nemůže věnovat ničemu jinému, než je volba generálního ředitele (či ředitelky?) České televize, který nahradí nedávno odvolaného Jana Součka. Kdo je favoritem, jaký to má kontext a co to bude znamenat pro budoucnost veřejnoprávní televize? I o tom jsme hovořili – tentokrát s hostem Ondřejem Stratilíkem, který v ČT několik let pracoval.
Čína využívá svého dominantního postavení na trhu se vzácnými zeminami a vyžaduje detailní informace o obchodních partnerech ze Západu. Firmy bijí na poplach kvůli rostoucím obavám ze zneužití dat a ztráty obchodních tajemství.
V Rusku se objevují neotřelé nápady, jak čelit dlouhodobému poklesu porodnosti. Jedním z nejdiskutovanějších návrhů posledních dnů je možnost nočního omezení přístupu k internetu pro bezdětné páry. Opatření má podpořit „živou komunikaci“ mezi partnery a přispět ke kýženému zvýšení počtu narozených dětí.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko se opět hlásí o slovo a sází na své dobré vztahy s Donaldem Trumpem. Právě zkušenosti s nepředvídatelným prezidentem USA považuje za svůj hlavní trumf. Navzdory sankcím, zmrazeným účtům a zákazu cestování se Porošenko prezentuje jako politik, který ví, jak s Trumpem jednat a jak pro Ukrajinu zachránit podporu klíčového západního spojence.
Ukrajinu čeká možná nejtěžší léto od vypuknutí války. Podle analýzy britského týdeníku The Economist se Rusko připravuje na rozsáhlou letní ofenzivu, jejímž cílem není jen územní zisk, ale především psychologické zhroucení ukrajinské obrany. Moskva podle všeho chystá sérii masivních útoků, které mají zlomit morálku obránců a přinést Vladimiru Putinovi symbolické vítězství.
V Moskvě probíhá dvoudenní konference „Future Forum 2050“. Pořádá ji ultranacionalistický ruský oligarcha Konstantin Malofejev a krajně pravicový ideolog Alexandr Dugin. Pozornost na akci přitahuje především účast Errola Muska, otce amerického miliardáře Elona Muska, který se postavil na pódium po boku ministra zahraničí Sergeje Lavrova a veřejně chválil Vladimira Putina.
