Na prestižní konferenci americké armády AUSA, která se letos konala v německém Wiesbadenu, zazněl nečekaně ostrý hlas z Ukrajiny. Robert "Magyar" Brovdi, velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů, vystoupil s výzvou, jež byla zároveň kritikou: NATO musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii a začít brát vážně realitu moderního bojiště, kterou Ukrajina bolestivě poznává každý den.
Ruští úředníci z pohraničních oblastí podle zjištění investigativního serveru Russian Insider vytvořili spolu s pracovníky ministerstva zahraničí a migrační služby solidně organizovanou síť. Ta zajišťuje rekrutování mužů z chudých regionů Sýrie a Jemenu pro boje na Ukrajině. Žoldnéřům slibují vysoké platy a možnost ruského občanství. Podobný scénář se odehrává i u občanů Kuby.
Navzdory sílící mezinárodní kritice kvůli válce v Gaze nachází Izrael pevného spojence – Česko. Většina států Evropské unie tlačí na přehodnocení vzájemné spolupráce s Izraelem či se hromadně podepisuje pod prohlášení o rychlém konci bojů v Gaze – podpis českého ministra chybí. Tentokrát ne z vlastního rozhodnutí, nikdo jej neoslovil. „Dostali jsme se do izolace," říká senátor Pavel Fischer.
Sněm, jejž sami pořadatelé nazvali „krizovým“, i tisková konference, na niž někteří donesli parte. Motoristé a SOCDEM se v průzkumech pohybují pod hranicí zvolení. Zatímco SOCDEM se rozhodlo spojit síly se Stačilo!, Motoristé pokračují v politickém boji sami. Hraje se o dost – o to, kdo se stane koaličním partnerem Andreje Babiše. Nejen tyto události reflektuje nový díl podcastu Politická šikana.
Čtvrtým rokem trvající válka na Ukrajině nepřináší rozhodující zisky ani jedné z válčících stran. Zatímco náklady na její vedení zatěžují ekonomiky Ruska i Ukrajiny a ohrožují křehkou domácí rovnováhu, Kreml sází na kontrolu, propagandu a na válečný průmysl. Narůstající vnitřní i vnější napětí však zpochybňuje stabilitu, kterou režim dlouhodobě udržuje.
Ukrajina má od poloviny července novou předsedkyni vlády. Do funkce premiérky nastoupila devětatřicetiletá Julija Svyrydenková, dosavadní ministryně hospodářství a první místopředsedkyně vlády. Po Julii Tymošenkové je druhou ženou v čele vlády. Svyrydenková přebírá otěže kabinetu ve chvíli, kdy země čelí zostřující se ruské ofenzivě, nejisté podpoře Západu i vzrůstajícímu domácímu napětí.
Krize v syrské provincii Suvajda znovu otevřela otázku, jakou roli hrají Drúzové v konfliktu mezi Izraelem a Sýrií. Izrael kvůli nim podniká letecké údery na syrské území a hovoří o „bratrské loajalitě“.Ve skutečnosti však může jít o součást širší geopolitické strategie.
Valerij Zelenskyj přežil 39 měsíců v ruském zajetí. Vrátil se s odhodláním začít nový život. O necelý měsíc později, ve svých 57 letech, zemřel na následky mučení, kterému byl během svého zajetí podroben. Jeho smrt je dalším mrazivým svědectvím o podmínkách, v jakých jsou ukrajinští váleční zajatci v ruských rukou drženi.
„Zlomili mi žebro, rozbili mi obličej...“ Tak popisuje sedmnáctiletý Anatolij chvíli, kdy ho ruské jednotky odvedly přímo ze školy v okupovaném městě na jihu Ukrajiny. O týden později, těsně před osmnáctinami, dostal povolávací rozkaz do ruské armády. Neměl jinou volbu než sloužit.
Donald Trump v pondělí překvapil, když na veřejnosti přiznal, že ho v pohledu na Vladimira Putina výrazně ovlivnila jeho žena. První dáma Melania Trumpová, známá svou zdrženlivostí a odstupem od politických debat, podle něj opakovaně upozorňovala, že sliby ruského prezidenta o míru na Ukrajině nemají s realitou nic společného.
Volby do Poslanecké sněmovny jsou za dveřmi. Někomu se zatím v kampani daří lépe a někomu hůře. Zatímco SOCDEM už žádnou kampaň nejspíše ani nerozjede, Petr Fiala společně s Ivou Pazderkovou objíždí Česko. Pozadu nejsou ani Starostové či Piráti. Co nám říkají nejnovější průzkumy a pro koho to zatím nevypadá dobře? To a mnohem více probíráme v osmé epizodě podcastu Politická šikana.
Spojené státy uvalily sankce na zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva v Palestině Francescu Albaneseovou. Ta dlouhodobě kritizuje izraelské chování v Pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že svými výroky „delegitimizuje Izrael a šíří nepravdivé informace“. Albaneseová ale není jediná, na koho byly kvůli kritice Izraele uvaleny sankce.
Po měsících ticha ze strany Pchjongjangu Jižní Korea repatriovala šest severokorejských rybářů, kteří letos na jaře neúmyslně překročili námořní hranici. Přestože sami uvedli, že se chtějí vrátit, jejich repatriace otevírá řadu morálních, právních i politických otázek.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v nejvyšších patrech ruské politiky a byznysu objevila řada podezřelých úmrtí. Ministři, poslanci i vrcholoví manažeři strategických firem umírají za podivných okolností. Někteří vypadli z okna, jiní se měli zastřelit.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech změnil rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a obnovil zbrojní pomoc Ukrajině. Tento krok přichází po období zdrženlivosti, kdy Trump opakovaně zpochybňoval rozsah americké podpory Kyjevu. Změna postoje je významná nejen pro samotný konflikt, ale i pro vnitřní fungování americké administrativy.
Ruská ekonomika, která navzdory tvrdým západním sankcím v posledních dvou letech rostla mimořádným tempem, začíná vykazovat známky vážného zpomalení. Výrobní sektor slábne, inflace zůstává vysoká a státní rozpočet je pod čím dál větším tlakem. Zatímco Kreml veřejně odmítá hrozbu recese, řada ruských představitelů a analytiků varuje, že válečná ekonomika naráží na své limity.
Výzkumná agentura PAQ Research vzbudila poměrně emotivní reakci poté, co přišla s návrhem reformy daní. Zvlášť třaskavá se ukázala pasáž návrhu, která počítá s vyšším zdaněním osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Nejen o tom jsme v nové epizodě podcastu Politická šikana mluvili s Danielem Prokopem, zakladatelem PAQ Research, sociologem a členem poradního orgánu vlády.
Evropské tajné služby varují, že Rusko na Ukrajině stále častěji nasazuje chemické látky. Moskva obvinění odmítá, podobně jako Kyjev, který čelí protichůdným tvrzením. Použití chemických zbraní je podle mezinárodního práva považováno za vážný zločin – v minulosti s ním byly spojovány režimy Saddáma Husajna či Bašára Asada.
Zklamání, i tak lze shrnout výsledek čerstvého telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Trump dle svých slov doufal, že přímá komunikace přinese rychlé ukončení války na Ukrajině. Místo toho narazil na neústupnost Kremlu. A co víc, jeho taktika dočasného pozastavení vojenské pomoci Kyjevu - která měla být signálem vstřícnosti vůči Moskvě - nevedla k žádnému obratu v postoji Ruska.
Rusko nasadilo v noci ze čtvrtka na pátek k útoku na Ukrajinu na 540 dronů. To je nejvíc od začátku vojenské invaze. "Něco takového jsem mimo frontu ještě opravdu nezažil," komentuje přímo z Kyjeva šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. Masivní útok začal před půlnocí a trval sedm hodin.
