Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že "proti Zelenskému nic nemá" a osobní setkání s ním nevylučuje. Podle něj ale "musí být splněny určité podmínky". Slova zazněla jen několik hodin poté, co Zelenskyj veřejně vyzval k přímému jednání o ukončení války.
Třetí místo pražské kandidátky koalice Spolu patří Janu Lipavskému (nestraník za ODS). Ministra zahraničí, stejně jako všechny, kteří se v nadcházejících sněmovních volbách utkají o hlasy voličů, čekají perné dva měsíce. Některé ale více než jiné. Úterní i středeční předvolební akci Lipavského na pražské Kampě narušili propalestinští demonstranti a chtějí v tom nadále pokračovat.
Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě zvažuje symbolický ústupek směrem k Donaldu Trumpovi – omezené letecké příměří na Ukrajině. Moskva se snaží vyhovět americkému prezidentovi, který slíbil válku ukončit, ale stále hledá cestu ven. Ve středu do Moskvy dorazil jeho vyslanec Steve Witkoff, čímž se otevřela nová kapitola v geopolitické hře, která může ovlivnit osud celé Evropy.
Většina voličů Donalda Trumpa si přeje, aby Spojené státy vůči Rusku postupovaly nekompromisně. Ačkoli se Trump během prezidentské kampaně v roce 2024 opakovaně vymezoval proti "nekonečným válkám" a kritizoval rozsah amerického zahraničního angažmá, jeho voliči chtějí, aby USA nadále udávaly světový směr.
Před rokem se na moskevské letiště Vnukovo vrátila čtyřčlenná rodina, která ještě donedávna žila na tichém předměstí Lublaně. Rodiče, kteří se v Evropě vydávali za argentinský pár, byli mezitím odhaleni jako ruští špioni. Jejich děti ale o ničem neměly tušení – nemluvily rusky a nepoznaly ani prezidenta Vladimira Putina, když je po příletu osobně přivítal.
„Jejich revírem je Česko, jejich tempo je vražedné.“ Třeba tak by mohla znít upravená verze slavné upoutávky na proslulý německý seriál Kobra 11. V tomto případě by nebyla řeč o vrchním komisaři Semiru Gerkhanovi a jeho kolezích, nýbrž o Andreji Babišovi, Karlu Havlíčkovi a Aleně Schillerové. Poslechněte si další epizodu podcastu Politická šikana.
Zatímco svět zaznamenává ústup HIV, v Rusku se epidemie dramaticky prohlubuje. Válka na Ukrajině, rozklad veřejného zdravotnictví a politické represe vytvořily podmínky pro šíření viru, které může mít dopady po celá desetiletí.
Pod záštitou nových zákonů získává ruská tajná služba FSB zpět kontrolu nad vězeňským systémem. Tento krok vyvolal obavy z návratu represivních praktik připomínajících sovětské gulagy. Podle lidskoprávních organizací se situace výrazně zhoršuje zejména pro ukrajinské civilisty z okupovaných území.
Mezi bývalým ruským prezidentem Medveděvem a americkým prezidentem Trumpem se rozhořela ostrá slovní přestřelka. Medveděv reagoval na Trumpova ultimáta Rusku hrozbou, že si USA koledují o přímý konflikt. "Kdyby neměl tyto bizarní výkřiky, tak by zůstal v zapomnění. Možná by musel emigrovat nebo by neměl takovou podporu," komentuje Medveděvovo chování novinář Jiří Just.
Zemětřesení o síle 8,8 stupně, které otřáslo ruským poloostrovem Kamčatka, upozornilo na znepokojivý fakt: v bezprostřední blízkosti epicentra se nachází klíčová ruská ponorková základna s rozsáhlým jaderným arzenálem. Tato událost znovu otevírá otázku, jak moc jsou podobné vojenské objekty zranitelné vůči přírodním živlům. A co by mohlo následovat, pokud by došlo k jejich poškození.
Americká herečka Sydney Sweeney se stala tváří nové reklamní kampaně módní značky American Eagle – a zároveň velkým symbolem kulturní války. Zatímco část veřejnosti mluví o návratu sexistických stereotypů a nepříjemných historických konotacích, jiní kampaň vítají jako konec „woke“ éry v reklamě. Akcie firmy každopádně během několika dní vzrostly o 10 procent.
Na první pohled to vypadá jako běžná dovolená: slunce, pláže, pokoje s výhledem na moře. Jenže místo pohlednicových destinací jde o ukrajinská města jako Berďansk, Kyrylivka nebo Mariupol – oblasti, které jsou od roku 2022 pod ruskou vojenskou kontrolou. Kreml zde nyní investuje do lázeňských zařízení a propagace turismu, a to i přesto, že většina těchto oblastí byla během války těžce zasažena.
Poměrně stabilní a značný náskok hnutí ANO v předvolebních průzkumech vybízí ke spekulacím. Třeba o tom, jak bude vypadat příští vláda. Pokud se nestane nic zásadního a prezident Petr Pavel dodrží nepsané pravidlo - pověří sestavením vlády vítěze voleb, který má největší šanci získat důvěru v Poslanecké sněmovně – na tahu bude Andrej Babiš. Poslechněte si nový díl podcastu Politická šikana.
Na prestižní konferenci americké armády AUSA, která se letos konala v německém Wiesbadenu, zazněl nečekaně ostrý hlas z Ukrajiny. Robert "Magyar" Brovdi, velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů, vystoupil s výzvou, jež byla zároveň kritikou: NATO musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii a začít brát vážně realitu moderního bojiště, kterou Ukrajina bolestivě poznává každý den.
Ruští úředníci z pohraničních oblastí podle zjištění investigativního serveru Russian Insider vytvořili spolu s pracovníky ministerstva zahraničí a migrační služby solidně organizovanou síť. Ta zajišťuje rekrutování mužů z chudých regionů Sýrie a Jemenu pro boje na Ukrajině. Žoldnéřům slibují vysoké platy a možnost ruského občanství. Podobný scénář se odehrává i u občanů Kuby.
Navzdory sílící mezinárodní kritice kvůli válce v Gaze nachází Izrael pevného spojence – Česko. Většina států Evropské unie tlačí na přehodnocení vzájemné spolupráce s Izraelem či se hromadně podepisuje pod prohlášení o rychlém konci bojů v Gaze – podpis českého ministra chybí. Tentokrát ne z vlastního rozhodnutí, nikdo jej neoslovil. „Dostali jsme se do izolace," říká senátor Pavel Fischer.
Sněm, jejž sami pořadatelé nazvali „krizovým“, i tisková konference, na niž někteří donesli parte. Motoristé a SOCDEM se v průzkumech pohybují pod hranicí zvolení. Zatímco SOCDEM se rozhodlo spojit síly se Stačilo!, Motoristé pokračují v politickém boji sami. Hraje se o dost – o to, kdo se stane koaličním partnerem Andreje Babiše. Nejen tyto události reflektuje nový díl podcastu Politická šikana.
Čtvrtým rokem trvající válka na Ukrajině nepřináší rozhodující zisky ani jedné z válčících stran. Zatímco náklady na její vedení zatěžují ekonomiky Ruska i Ukrajiny a ohrožují křehkou domácí rovnováhu, Kreml sází na kontrolu, propagandu a na válečný průmysl. Narůstající vnitřní i vnější napětí však zpochybňuje stabilitu, kterou režim dlouhodobě udržuje.
Ukrajina má od poloviny července novou předsedkyni vlády. Do funkce premiérky nastoupila devětatřicetiletá Julija Svyrydenková, dosavadní ministryně hospodářství a první místopředsedkyně vlády. Po Julii Tymošenkové je druhou ženou v čele vlády. Svyrydenková přebírá otěže kabinetu ve chvíli, kdy země čelí zostřující se ruské ofenzivě, nejisté podpoře Západu i vzrůstajícímu domácímu napětí.
Krize v syrské provincii Suvajda znovu otevřela otázku, jakou roli hrají Drúzové v konfliktu mezi Izraelem a Sýrií. Izrael kvůli nim podniká letecké údery na syrské území a hovoří o „bratrské loajalitě“.Ve skutečnosti však může jít o součást širší geopolitické strategie.
