"Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si já a většina lidí, které znám, dokázali představit, jak velký to bude s Donaldem Trumpem posun,“ říká někdejší velvyslanec České republiky ve Spojených státech Michael Žantovský. Bývalý diplomat upozorňuje na to, jak radikálně se v rétorice představitelů americké administrativy proměnil pohled na svět.
"Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si já a většina lidí, které znám, dokázali představit, jak velký to bude s Donaldem Trumpem posun,“ říká někdejší velvyslanec České republiky ve Spojených státech Michael Žantovský. Bývalý diplomat upozorňuje na to, jak radikálně se v rétorice představitelů americké administrativy proměnil pohled na svět.
Francouzský soud udělil zakladatelce Národního sdružení Marine Le Penové trest 4 roky odnětí svobody, 5 let pak nesmí kandidovat. Lídryně pravicově populistické strany si trest vysloužila za zpronevěru prostředků Evropského parlamentu. V současné chvíli jsou proto šance Le Penové stát se v roce 2027 prezidentkou mizivé, myslí si člen francouzské Republikánské strany Ondřej Černý.
Finský prezident Alexander Stubb zjevně našel recept, jak na Donalda Trumpa. Dali si spolu na Floridě golf a Trump na adresu finského prezidenta nešetřil superlativy. Jsme v éře "golfové diplomacie"?
Návrh přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, se kterým přišel ruský prezident Vladimir Putin, vnímá politolog Jiří Just jako snahu dál napínat situaci kolem mírového procesu. „Snaží se nadhazovat různé varianty a přitom samozřejmě dál válčí,“ konstatuje v rozhovoru s Matyášem Zrnem.
Český dobrovolník Mac se nedávno vrátil z ruské Kurské oblasti, odkud se Ukrajinci pomalu stahují. V rozhovoru s Matyášem Zrnem pro Spotlight Aktuálně.cz popisuje své zkušenosti z fronty. Velmi zásadní zbraní podle něj jsou nyní drony řízené optickým vláknem, na které nelze použít rušičky rádiových signálů.
Český dobrovolník Mac se nedávno vrátil z ruské Kurské oblasti, odkud se Ukrajinci pomalu stahují. V rozhovoru s Matyášem Zrnem pro Spotlight Aktuálně.cz popisuje své zkušenosti z fronty. Velmi zásadní zbraní podle něj jsou nyní drony řízené optickým vláknem, na které nelze použít rušičky rádiových signálů.
Rozstřílená budova generálního štábu jugoslávské armády v centru Bělehradu je pro Srby symbolem. Připomíná bombardování silami NATO z roku 1999. Záměr srbské vlády pronajmout budovu zeti amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredu Kushnerovi tak vyvolal obrovskou vlnu nevole a protestů. Ten chce na místě postavit obří komplex bytů, obchodů i kanceláří.
Rusko vnímá válku na Ukrajině jako zástupný konflikt se Západem, jako příležitost k obnově vlivu v postsovětském prostoru i k posílení své pozice ve světě. Díky zkušenostem z bojů na Ukrajině a zvýšení výkonu zbrojního průmyslu Moskvě také roste sebevědomí. Ruská armáda je efektivní a představuje pro Spojené státy nebezpečí, varuje zpráva Ústřední zpravodajské služby (CIA) o hrozbách ve světě.
Skupina vlivných senátorů z řad demokratické i republikánské strany vyzvala prezidenta Trumpa, aby zajistil, že 300-350 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv skončí ve formě podpory Ukrajiny. Tyto peníze jsou uložené především v Belgii, Velké Británii, Francii a dalších evropských zemích. A také v Japonsku, Singapuru nebo Kanadě.
Zní to jako docela dobrá zápletka komedie s politickým pozadím. Šéfredaktora významného opozičního časopisu omylem přidá poradce prezidenta do skupiny na chatovací platformě Signal, kde se diskutuje o bombardování nepřátelských cílů. Ve skupině jsou všichni: viceprezident, ministr obrany, ministr zahraničí, poradce pro národní bezpečnost. A všechno se tam probírá: kdy, na koho a jakými zbraněmi.
Měl to být vrchol akce, stejně jako během každé demonstrace, které probíhají v Srbsku už tři měsíce. Patnáctiminutové ticho za patnáct obětí neštěstí na železniční stanici v Novém Sadu z listopadu loňského roku. Jenže předminulou sobotu se v jednu chvíli klidně stojící dav takřka synchronizovaně rozeběhl na stranu, jako kdyby lidi něco neviditelného rozehnalo.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Tenhle rozhovor jsme udělali před týdnem, ale zveřejnit ho můžeme až nyní. Naším respondentem je ukrajinský důstojník, který je v armádě od vypuknutí války a posledního půl roku strávil v Kurské oblasti. Přeje si zůstat v anonymitě, ale jeho jméno a jednotku redakce zná. Říkejme mu třeba Oleh.
Měla to být ambiciózní evropská odpověď na politiku Donalda Trumpa k Ukrajině. Komisařka pro zahraniční a obranou politiku Kaja Kallasová navrhla ve čtvrtek v Bruselu vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 40 miliard eur. Nakonec však neprošel ani o dost méně ambiciózní plán pěti miliard eur na dva miliony dělostřeleckých nábojů. Proti tentokrát překvapivě nebylo pouze Maďarsko, ale i další evropské země.
Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který se snaží vylepšit vztahy s Ruskem. A také není prvním, kdo si myslí, že klíčem k dosažení tohoto cíle je navázání dobrých osobních kontaktů s ruským protějškem.
Byl to podle různých zdrojů dvě až tři hodiny trvající hovor, ale Putin neustoupil prakticky v ničem. První komuniké navíc vydal Kreml, což o něčem svědčí. To americké následovalo později a bylo o poznání kratší a střízlivější. Pokud by výsledky byly pro USA dobré, Donald Trump by se nepochybně ihned pochlubil před novináři a na sociálních sítích bychom četli jeho euforická vyjádření.
V úterý mezi 15:00 a 17:00 středoevropského času si mají telefonovat americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimír Putin, aby domluvili detaily případného příměří na Ukrajině. Ruský prezident ale dává ostentativně najevo, že není do ničeho nucen.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
