Minulý týden byl ve znamení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, prvních od krachu istanbulských jednání v březnu 2022. Jen těžko se ale najde médium, které by je neoznačilo za frašku, sloužící jen k tomu, udělat dojem na Donalda Trumpa.
Česká pilotka dronů s přezdívkou Radouch už skoro půl roku bojuje na ukrajinské frontě. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno se s ní na dálku spojil a probral s ní nejen situaci na donbaském bojišti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za pozitivní znamení. Donald Trump ohlásil, že "nás čeká VELKÝ týden". Vladimir Putin totiž v nočním projevu z neděle na pondělí navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé mírové rozhovory s Ukrajinou. Optimismus je ovšem předčasný.
Měl to být záběr dokazující účinnost pákistánské protivzdušné obrany. Jenže to bylo video z české válečné videohry ARMA3 od společnosti Bohemia Interactive. Objevilo se na oficiálním účtu pákistánské vlády a není zdaleka jediné tohoto druhu. Konflikt mezi Indií a Pákistánem je zatím do značné míry válkou fake news.
Státní zástupce obžaloval čtyři příslušníky speciálních sil Armády České republiky za činy související se smrtí afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který v roce 2018 zaútočil na auto s českými vojáky na základně Šindánd. Zranil dva a jednoho - rotného Tomáše Procházku - zavraždil.
Vladimír Putin využil přehlídku ke Dni vítězství, aby válku na Ukrajině vykreslil jako existenční boj proti "nacistickému" Západu. Ať se nám to líbí, nebo ne, devátý květen na Rudém náměstí symbolizoval Putinovo přesvědčení o nevyhnutelné a trvalé konfrontaci s Evropou a USA. Píše to týdeník The Economist.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) oznámila odhalení špionážní sítě maďarské vojenské rozvědky v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Agenti údajně zjišťovali informace o rozmístění a síle ukrajinské armády a také názory místních obyvatel na případný vstup maďarské armády do Zakarpatí. Je to reálná hrozba, nebo Ukrajinci zbytečně "plaší"?
Eskalující konflikt mezi Indií a Pákistánem vzbuzuje obavy. Obě jaderné mocnosti stojí od teroristického útoku na indické turisty v indické části Kašmíru na prahu války. O svých zkušenostech s Pákistánu, kde rok a půl žila, mluvila s Matyášem Zrnem moderátorka pořadu Spotlight Tereza Engelová.
Eskalující konflikt mezi Indií a Pákistánem vzbuzuje obavy. Znepřátelené země stojí od teroristického útoku na turisty v indické části Kašmíru na prahu války a svět to sleduje se znepokojením hlavně kvůli tomu, že obě strany vlastní jaderné hlavice. O svých zkušenostech z Pákistánu, kde rok a půl žila, mluvila s Matyášem Zrnem novinářka Tereza Engelová.
"Dneska už to málokdo ví, ale Jiří Bartoška byl první, kdo veřejně vystoupil na obranu Václava Havla, když ho na jaře 1989 zavřeli. Z toho pak vlastně vzniklo Několik vět. Myslím, že je důležité to zdůraznit," vzpomenul na zesnulého herce prezidenta karlovarského filmového festivalu v krátkém rozhovoru pro Aktuálně.cz europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Když v únoru 2022 vypukla válka na Ukrajině, popularita prezidenta Volodymyra Zelenského, který odmítl opustit částečně obklíčený Kyjev, raketově vylétla. Když po třech letech trvání války uvadala, pomohl mu svými nevybíravými útoky Donald Trump - Ukrajinci se za svým prezidentem opět sjednotili. Část liberálních Ukrajinců však má nyní obavy, že si Zelenskyj uzurpuje až příliš mnoho moci.
Před 80 lety – 5. května ve 12:33 – se z rozhlasových přijímačů ozvala výzva české policii, četnictvu, vládnímu vojsku i všem Čechům. “Přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,” zněl apel. Co se potom dělo nejen přímo v rozhlase, ale v celé Praze, potažmo v Čechách, přibližuje ředitel památníku v Lidicích, vojenský historik Eduard Stehlík.
Před 80 lety – 5. května ve 12:33 – se z rozhlasových přijímačů ozvala výzva české policii, četnictvu, vládnímu vojsku i všem Čechům. “Přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,” zněl apel. Co se potom dělo nejen přímo v rozhlase, ale v celé Praze, potažmo v Čechách, přibližuje ředitel památníku v Lidicích, vojenský historik Eduard Stehlík.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se nejen Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Dohoda o využití nerostných surovin mezi USA a Ukrajinou je konečně podepsána. Je mnohem lepší než její předchozí verze. Navzdory obrovskému tlaku nakonec Kyjev odrazil "koloniální" požadavky Washingtonu. Pachuť zrazeného spojenectví však na ní v očích Ukrajinců už nejspíš zůstane.
Na nejstarší a nejslavnější univerzitě v USA se 67 procent židovských studentů necítí komfortně při vyjadřování svých názorů a ještě více (73 procent) se jich necítí bezpečně při vyjadřování svých politických názorů. Skoro tři pětiny židovských studentů Harvardovy univerzity uvedly, že zažily diskriminaci, stereotypizaci a negativní předpojatost.
Kdy se můžeme "těšit" na Polsko vyzbrojené jadernými zbraněmi? A shodují se stále všichni v zemi našich severních sousedů na pomoci Ukrajině a Ukrajincům? Nejen o tom mluví v rozhovoru pro Spotlight Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě.
"Zatímco naše administrativa (míněna první Trumpova vláda) poskytla Ukrajině vojenskou pomoc, váhavá podpora Ukrajiny ze strany současné administrativy povzbudila Rusko, aby odmítlo jednání o příměří a rozšířilo útoky na civilní cíle," píše někdejší viceprezident Mike Pence v listu The Wall Street Journal.
Americký prezident Donald Trump úřaduje ve svém druhém funkčním období prvních 100 dnů a podle ekonoma Petra Bartoně se zatím zdá, že jeho politika je spíše chaotickou improvizací, nežli nějakou promyšlenou strategií. "Pokud to je šachová partie, tak má tolik rozměrů, že si na to budete muset pozvat nějakého ufona," komentuje zejména zahraniční politiku USA ve Spotlight News.
Jsem rád, že celá akce proběhla i s velkou pomocí policie a jejího antikonfliktního týmu bez zranění, škod na majetku a výraznějšího narušení veřejného pořádku, říká ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k sobotnímu střetu účastníků Pochodu pro život a demonstrantů. Naopak někteří lidovečtí politici považují chování policie za její selhání a podcenění celé situace. Od Rakušana žádají vysvětlení.
