"Má potenciál stát se jednou z nejkrásnějších budov Prahy, potažmo světa," řekl při návštěvě Prahy dánský architekt Bjarke Ingels, který pro hlavní město navrhl podobu plánované filharmonie. Budova, jejíž střechy mají odkazovat na meandr Vltavy, čelí kritice. Studio teď v Číně realizuje muzeum, jež kritikům český projekt připomíná.
Nicolas Lowry sice žije v Americe, k Česku má ale blízko. Jeho prastrýc v Praze založil továrnu Primeros, která byla už za první republiky pověstná kvalitním designem obalů. Lowry sám se dá popsat jako vášnivý sběratel, jehož slabostí je právě grafický design. Nyní se v novém celovečerním filmu Identita rozhodl zmapovat historii českého grafického designu a vydal se po stopách slavných autorů.
Rodina si ještě před pandemií koronaviru koupila pozemek v Řevnicích u Prahy. Protože je ale v záplavové oblasti u řeky Berounky, přála si na něm postavit takový dům, který by nezasáhla ani stoletá voda. Architekti ze studia 0,5 a firma Chytrý dům, kteří na zadání spolupracovali, se rozhodli stavbu navrhnout podobně jako most. Obytnou část tak nesou dvě betonové podstavy.
Než začal působit na Kunětické hoře, byl hrad už několik let zavřený, a lidé tak přirozeně očekávali, že až se s novým kastelánem otevře, bude mít za sebou náročnou rekonstrukci a nabídne jim průvodcovské okruhy. "Ale tak to nebylo. V roce 1993 byl hrad prázdný, s rozbitými okny, vytlučenými dveřmi a zarostlý v houští," popisuje stav památky Miloš Jiroušek, který ji před 31 lety dostal do správy.
Laichterův dům, který od začátku dvacátého století vyhlíží do pražských Riegerových sadů, je jednou z nejpozoruhodnějších staveb na Vinohradech. Zastavit se u něj stojí za to nejen díky jeho autorovi architektu Janu Kotěrovi, ale i protože minulost původních majitelů je stejně vrstevnatá jako jeho vnější fasáda. Dnes o ní vypráví jejich dědic Štěpán Laichter, který v domě lidem umožňuje i přespat.
Před šesti lety byl památkově chráněný statek v Drastech u Prahy vhodný leda tak ke zbourání. Zchátralý hospodářský dvůr, kde bylo jen bahno, černá skládka a dvě kočky, proměnily bosé karmelitky během let plných potu a dřiny k nepoznání. Tam, kde dřív byly ruiny, je dnes fungující klášter. S rekonstrukcí sice sestrám pomáhali architekti i stavební firma, hodně úprav ale chtěly zvládnout svépomocí.
Jak se architektům daří zapojovat moderní stavby do staré zástavby a lze proměny starých budov dělat více udržitelně? Odpovědi na otázky přinese letošní ročník festivalu Den architektury, který o víkendu otevře desítky budov na 120 místech po celé republice. Kromě starých klenotů se veřejnosti otevřou i běžně nepřístupné moderní prostory, jako je sídlo popelářů nebo bytový dům u pražské Stromovky.
Statek ve Voděrádkách u Prahy koupili manželé takzvaně na blind. Když se od známého doslechli, že je na prodej i s velkým pozemkem, přihlásili se ze zahraničí do elektronické aukce a nabídli nejvyšší cenu. Místo pořádně viděli až po návratu domů jako jeho majitelé. "Byla to černá skládka, kde žili lidé v přívěsech a prodávali palety," vzpomínají na osudný den, který změnil jejich život.
Vladimíra Ilavská si na mateřské potřebovala zaměstnat hlavu, a kdykoli uspala dítě, zvažovala, co by mohla dělat. Vykonávat své původní zaměstnání z domova nemohla - ale o to snazší bylo rozhodnutí, vymyslet si něco svého. "Pálilo mě, že jsem na Slovensku nemohla sehnat zahraniční vintage nábytek. A tak vznikl nápad na založení značky Lavish," říká o firmě, která má teď pobočku i v Praze.
Už nějakou dobu, ale ne zas tak dlouhou, bydlí Pavel Podruh se svou rodinou v domě, který je nezávislý na externích zdrojích energie, tepla a vody. Vše, co potřebují k chodu domácnosti, jsou si pomocí chytrých technologií schopní vyrobit sami. Pohled do jejich fungování a filozofie udržitelného života nabízí teď nová kniha Český soběstačný dům, kterou majitel sepsal a vydal letos v létě.
Koupat se v pražských Lysolajích je v tropickém počasí podobný pocit, jako když po patnácti minutách v rozpálené sauně vlezete do ledového bazénku. Nejdřív necítíte nohy, pak ruce a těm statečným, co se troufnou potopit, snad zamrzne i mozek. Voda v biotopu má patnáct stupňů Celsia a i proto je více lidí na březích než v ní. Kdo tam ale udělá pár temp, zvládne bez pocení i parné odpoledne.
Jako "báječná léta se psem" popisuje Petr Burian život v Hradčanech na Prostějovsku, kde v roce 2019 s manželkou koupili zchátralý mlýn, v němž krátce nato začali bydlet. "Ale psy už máme dva," opravuje ho Petra, protože kromě feny Máši mají teď nově také vlkodava Cipíska. Čtyřčlenná rodina, která se do vsi přestěhovala z Brna, prý nezná nudu, spravuje své hospodářství a buduje muzeum veteránů.
Josefa Kotrbu znali přátelé hlavně jako architekta, žáka Jana Kotěry, který od 30. let minulého století působil jako stavitel v Králově Dvoře. Po jeho smrti tak nikoho nenapadlo, že by po sobě mohl zanechat početnou sbírku obrazů, na nichž zachytil svůj optimismus i naivní vidění světa. K restaurátorovi Tomáši Hejtmánkovi se sbírka dostala před pár lety a teď je z ní už druhá prodejní výstava.
Je to deset let, co lidé sledovali poslední osobní vlak, který zastavil na nádraží v pražském Bubenči. Historická stanice z poloviny 19. století už podle Správy železnic definitivně pozbyla svého účelu a byla odsouzená k demolici. Chátrající budovy se ale ujala Praha 6. Pustila se do oprav a vyhlásila výběrové řízení na nového provozovatele, který ji teď v novém hávu otevírá veřejnosti.
Na východě od centra Plzně ve čtvrti Lobzy se jeden z dlouhých řadových domů z období socialismu změnil v moderní bydlení s nebeským interiérem. Při pohledu z ulice se od ostatních liší hlavně bílou omítkou, očištěným tvarem a vstupem s prosklenými dveřmi, jeho půdorys ale zůstal stejný. Ukazuje, jaký potenciál v sobě skrývají plzeňské atriové domky budované v 70. letech minulého století.
Dobrodružné výpravy, které se od 16. století vydávaly vstříc světu, dodnes fascinují odborníky i laiky. Se základním vybavením a odhodlaností vyrážely do neznámých koutů, trpěly hlady, zimou a setkávaly se s divokými domorodými kmeny. Někteří se z cest nikdy nevrátili a i přes všemožná pátrání po nich zbyla nezodpovězená otázka: kam zmizeli? Projděte si expedice, po kterých se slehla zem.
V postapokalyptické krajině zůstal vzpomínkou na minulost. Zámek Jezeří v českém pohraničí je jako ohnivá Hora osudu, kterou zahalují lesy a obklopuje nehostinná měsíční krajina vzešlá z rozsáhlé těžby uhlí. Sama kastelánka Hana Krejčová byla ničení této oblasti svědkem už od 80. let minulého století. Měla zrovna před maturitou, když buldozery srovnaly se zemí její rodný dům.
Mariánské Lázně jsou jako dva oddělené světy. Na jedné straně tu stojí opravené penziony a luxusní hotely, na straně druhé má město poměrně hodně opuštěných budov a Hlavní třídu, která působí jako z devadesátých let. Turisticky si podle předsedy cestovního ruchu Karla Kalivody lázně vedou dobře, přestože někteří místní o tom mají pochybnosti. Jejich "sláva" už je podle nich minulostí.
Česko večer ozáří modrý superúplněk. Měsíc bude nejblíže k Zemi a slunce tak bude odrážet na opticky největší ploše v roce. Magická podívaná, kdy luna vyjde nad obzor, se bude dát pozorovat dvě minuty před půl devátou večer. Někteří mohou mít v těchto dnech problémy se spánkem. Při úplňku klesá produkce hormonu, který řídí rytmus spánku a bdění. Podívejte se na fotografie z předešlých let.
Sprcha a nábytek, který je nutný k přežití, jinak jen holé betonové stěny. Pobýt v opraveném bunkru v bratislavské Petržalce je zážitek, na nějž člověk jen tak nezapomene. O místo přitom dlouho nikdo neměl zájem, lidé si neuměli představit jak by staré opevnění mohli využít. V roce 2017 ho nakonec odkoupili architekti a během sedmi let proměnili v zážitkové bydlení.
