Revitalizace náplavek, která byla před dvěma lety jednou z nejnákladnějších investic Prahy, je mezi čtyřiceti nejlepšími stavbami Evropy. Studio Brainwork architekta Petra Jandy se s proměnou dostalo do užší nominace v prestižní soutěži, kterou jednou za dva roky vyhlašuje Evropská komise společně se španělskou Nadací Miese van der Rohe.
Zanedbané prostranství u hlavního nádraží v Plzni zpestřila dočasná kulturní zóna postavená převážně z lodních kontejnerů. Nově tu jsou kavárny, bufety, informace i vyhlídka. Místem denně projdou davy lidí, a je tak pomyslnou vstupní branou do města.
Na hrázi rybníka u Českých Budějovic stávala lesní školka, kde se pěstovaly stromky na Vánoce. Pozemek ale před pár roky koupili manželé Karel a Michaela a na dvanácti hektarech postavili tři malé dřevostavby plující na vodě. Domky, v kterých od loňska nabízí ubytování, jsou odstřižené od civilizace.
Dům přezdívaný hájenka stojí v klidné ulici v pražské Vinoři na pomezí obce a lesa. Současní majitelé ho koupili na doporučení jednoho z místních, když se v městské části poohlíželi po prázdném domě. Místo jim okamžitě padlo do oka, a při rekonstrukci tak dbali na to, aby si dům zachoval své původní kouzlo. Při pohledu z ulice působí, že se na něm téměř nic nezměnilo, zdání ale klame.
Dvoupodlažní vila v Černilově u Hradce Králové, která je rozdělená na lékařskou ordinaci a bydlení pro rodinu s odrostlými dětmi, prošla kompletní rekonstrukcí interiéru. Manželé si přáli zachovat některé původní prvky, které odkazují na duch místa a první republiku. Dům z 30. let minulého století totiž vnímají jako kulturní rodinné dědictví.
Vlastní šicí, keramické dílny, fotokomory i výstavní prostory má po bez mála sto letech Pražská uměleckoprůmyslová škola. Nové technologické centrum pro studenty grafiky, fotografie, architektury nebo textilního průmyslu našlo místo v budově po bývalé základní škole v Mikulandské ulici poblíž Národní. Od roku 1989 je to první veřejná služba v jádru města budovaná téměř od píky.
Na bukovecké pískovce i malebné výhledy do údolí řeky Bečvy láká nová vyhlídková trasa v chráněné krajinné oblasti Beskydy. U bývalého kamenolomu vznikly tři pěší cesty, které vedou na vrchol kopce s malými rozhlednami. Po cestě si člověk může dát pauzu na lavičce a kochat se nově vysázenými stromy, které, až vyrostou, budou působit jako arboretum.
Uplynulý rok jako by se ztrácel v záplavě zpráv o pandemii. "Nemělo by se ale zapomínat, že život jde dál a je tady i spousta pozitivních věcí a příběhů. Snažili jsme se přicházet právě s nimi," říká novinářka Magdaléna Medková, která píše a fotografuje pro lifestylový Magazín Aktuálně.cz. Ve fotogalerii komentuje výběr svých snímků, od architektury přes krásy české krajiny až po zajímavé osudy.
Čtyři roky, 24 milionů korun a spoustu dřiny stála žatecký spolek záchrana jednoho z nejstarších domů ve městě. Takzvaný Mederův dům, který stojí na náměstí 5. května, se tamním patriotům podařilo opravit z dotací ministerstva pro místní rozvoj, část peněz darovali patrioti, místní firmy i žatečtí chmelaři. Po obnově je krásně vidět, jak se v měšťanském domě žilo za první republiky.
Starý byt v brněnské části Ponava prošel netradiční a náročnou rekonstrukcí. Architekti na přání majitelů prostor prosvětlili a proměnili ho v útulný a nadčasový domov. Proměna stála od návrhu až po realizaci interiéru 800 tisíc korun.
Pod Barrandovskou skálou je schovaná malá kaplička zasvěcená Panně Marii Bolestné, která je chráněnou kulturní památkou. Spolek Prázdné domy se jí dva roky snaží vdechnout nový život, posledních 70 let totiž chátrala a byla v zanedbaném stavu. Drobnou stavbu postavili při obléhání Prahy francouzští vojáci, kteří ji využívali jako sklad na střelný prach. Dnes je vzpomínkou na emauzské benediktiny.
Letošní štědrovečerní pohádku České televize s názvem Jak si nevzít princeznu natočil Karel Janák a do role prince obsadil herce po třicítce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o tom, jak příběhy reagují na dobu, co mu pomáhá, aby se jako režisér neopakoval, a proč české pohádky nikdy nevytlačí Harry Potter.
Přestože se na první svobodné Vánoce Češi a Slováci stále potýkali s nedostatkem některého zboží, pod stromečkem se už objevily první hračky ze Západu. Na ulicích je prodávaly stovky prodejců, kteří je o adventu sehnali v nedalekém Rakousku. Do rozdělení Československa se trh uvolňoval pozvolna, po roce 1993 byly k dostání i walkmany, panenky Barbie, první počítače i zakázané knihy.
Devět let čekali Ostravané na znovuotevření Domu kultury Poklad na sídlišti v Porubě. Stavba v duchu socialistického realismu, která vznikla v 60. letech minulého století, dlouho chátrala a rekonstrukci bránily i spory města s dodavateli. Dnes Poklad znovu září a má modernější vzhled. Architekti obnovili kino, přibyla restaurace nebo baletní škola. Přestavba stála 400 milionů korun.
Václav Havel byl nejen symbolem boje za svobodu a demokracii, ale i světově respektovanou osobností, jež vždy stála na straně slabých a utlačovaných. I jako hlava státu se snažil být liberálním občanem a nechtěl se nechat svázat tíhou dějinotvorné role, i když ne vždycky se mu to dařilo. Připomeňte si zlomové okamžiky jeho života v grafice, kterou jsme poprvé publikovali k 10. výročí jeho úmrtí.
Dům od stavitele Josefa Arnolda v Brně se konečně dočká proměny. Přestože se nachází jen pár kroků od vily Tugendhat a patří mezi nejcennější secesní stavby ve městě, je v havarijním stavu, protože se na jeho opravu nedařilo najít finanční zdroje. Muzeu města a spolkům, které ve vile pořádaly záchranné brigády, se ale podařilo získat dotace ze zahraničí a společně tak zahajují přestavbu.
V bývalém kamenolomu u Lipnice nad Sázavou pluje na vodě malá dřevostavba s terasou a prosklenými okny. Je z ní výhled na zasněžený les, skály a přístup do ledové vody. Uvnitř drobné stavby, kterou si loni pořídili dva cestovatelé, se nachází finská sauna s odpočívárnou a útulným interiérem ze smrkového dřeva. Pár ji denně otevírá pro veřejnost a od jara má v plánu i ubytování.
Větší prostor k životu a blíž přírodě i lidem budou mít sestry z řádu bosých karmelitek, které se přestěhovaly z Hradčan do Drast za Prahou. V roce 2018 tam odkoupily od Vyšehradské kapituly zchátralý hospodářský dvůr a za pomoci stavařů a brigádníků ho postupně proměňují v duchovní a kulturní centrum. Karmelitky většinu života stráví v ústraní, brigády lidem nabízí poznat je z jiného úhlu.
Iva Medka Kopaninského zařazují kritici umění mezi kolážisty, sám o sobě ale tvrdí, že jeho tvorba nevzniká jen nůžkami. Výtvarník, který si kvůli slavné rodině Medků přidal ještě jedno příjmení, vybral ke svým 85. narozeninám pro pražskou Galerii Smečky průřez nejpovedenějších vlastních děl. Na výstavě jsou kromě koláží i jeho asambláže, techniky jako stamp art, plastiky nebo papel picado.
Ostrava představila plán, jak sídlištím a jejich okolí vrátit smysl a zatraktivnit je pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Každý druhý Ostravan totiž žije nebo někdy žil v panelovém domě. Sídliště zabírají dvě třetiny bytového fondu a mají největší procento zeleně. Od privatizace se zelené plochy vyvíjely chaoticky a vznikala na nich hlavně parkoviště.
