Tomáši Bouškovi dlouhodobě chyběla manuální práce, a tak se po návratu z Mexika rozhodl načas přerušit kariéru v korporátní firmě a otevřít si v Praze truhlárnu pro netruhláře. Nakoupil stroje a pronajal si prostor v bývalé továrně Moto Jawa, v níž učí práci se dřevem pomocí jednoduchých výrobních návodů. "Jsme něco mezi veřejnou dílnou a Ikeou, lidé si od nás odnáší něco hmatatelného," říká.
Pražskou řadovku podle typizovaného vzoru, který se v 90. letech uplatnil hned v několika okolních ulicích, architekti proměnili v moderní městský dům pro celou rodinu. Historii stavby dnes připomíná jen její skelet, zbytek architekti nahradili moderními materiály i novou přístavbou. Výsledkem je luxusní bydlení s posilovnou, saunou i zahradou, na niž se dá vstoupit přímo z obýváku.
V zahrádkářské kolonii v Praze původně stávala malá chatka. Nový majitel ji koupil v zuboženém stavu, a oslovil proto architektku na její kompletní rekonstrukci. Aneta Dvořáková přišla s návrhem tiny housu, který může fungovat jako pracovna, kino i celoroční útočiště od každodenních starostí.
Bukovanská chaloupka stojí na jihu Moravy a postavil ji Václav Navrátil se svou ženou Janou. Václav je architekt, a tak se postaral o návrh novostavby i celkovou rekonstrukci pozemku. Původně na místě stával starý dům, který však podle majitele nešel zachránit. Teď chaloupku lze i pronajmout a přespat v ní.
Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Ještě před pár lety se karlínským vinotékám přezdívalo špeluňky. K mání v nich bylo levné sudové chardonnay a posezení s potemnělou atmosférou. Nově otevřené podniky ale nastavují laťku hodně vysoko. Patří mezi ně i celkem nenápadný prostor v Křižíkově ulici, který se proměnil ve svěží vinárnu s růžovým barem a samoobslužnými automaty.
Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
Pražská zoo o víkendu vstoupila do nové sezony s rekordní návštěvností, stály se fronty na vstup, zmrzlinu i pavilony. Po pandemických letech, kdy se chovatelé potýkali s omezeními, se od začátku roku přišlo do areálu podívat už přes 200 tisíc návštěvníků. Největší nápor byl v zoo o víkendu. Kromě českých rodin s dětmi zaplnili expozice také Ukrajinci.
Jezeří v Krušných horách, Důl Michal v Ostravě nebo Vila Stiassni v Brně se staly dějištěm nového seriálu Skryté skvosty z produkce České televize. Po památkách, které patří mezi ty méně známé v Česku, diváky každý čtvrtek provádí herec a samouk historie Jaroslav Plesl. "V podstatě jsem navázal na svoji středoškolskou zkušenost z průvodcovství po hradech a zámcích. Je to pro mě práce snů," říká.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
Kocour Štěpán, který se na Instagramu řadí mezi ukrajinské zvířecí celebrity, je poprvé u moře. Se svou paničkou Annou k němu prchli poté, co se ruští vojáci ve městě Charkov nebezpečně přiblížili k jejich domovu a bombardovali sousední paneláky, vyhodili elektřinu a přinutili je ukrývat se několik dní ve sklepě.
Život v zajetých kolejích rodiny Burianových narušila válka na Ukrajině. Manželé se dvěma dětmi se ve svém prvorepublikovém mlýně na Prostějovsku rozhodli poskytovat azyl lidem prchajícím do Česka. Většinu svého volného času teď tráví na úřadech, kde cizincům pomáhají shánět práci nebo místo ve školách. "Snažíme se lidem přechodně pomoct, než se rozkoukají a rozmyslí co dál," říkají.
Rodina známého šéfkuchaře koupila během pandemie koronaviru byt, od nějž si do budoucna slibuje vedlejší příjem i zhodnocení peněz. Bydlení poblíž centra Prahy bylo sice nově zrekonstruované, chyběla mu ale citlivá ruka, která by mu vrátila originalitu a zhodnotila některé jeho původní prvky, jako štukové stropy nebo historickou dlažbu.
V centru Nového Města na Moravě vznikl dům, do nějž se pohodlně vejde čtyřčlenná rodina. Moderní stavba navazuje na prostředí historického dvora a sousedních měšťanských domů přibližně ze 16. století. Protože je to lokalita s nejlépe dochovanou původní zástavbou ve městě, hlavním zadáním pro architekty bylo respektovat atmosféru místa.
V době studené války se největší apel ve školách kladl na ochranu dětí před jadernými a chemickými zbraněmi. Branná výchova, která žáky učila, jak se chovat v době konfliktu, se do škol plně zavedla v 50. letech minulého století. Pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze teď ukazuje, jakým způsobem se děti měly připravovat na jaderné a chemické útoky imperialistů ze Západu.
Fakulta architektury pražské ČVUT se stala věčným mementem zesnulé Aleny Šrámkové. Vedle budovy, kterou sama navrhla a v níž i léta působila, teď na její počest plápolá černá vlajka. Kolegové na ni vzpomínají jako na ráznou ženu se smyslem pro poctivost a pokoru, kterou uplatňovala ve své práci i v přístupu k životu.
Od vypuknutí války na Ukrajině se přes hranice dostaly tisíce domácích mazlíčků. Prchající lidé, kteří mají více zvířat, jsou ale v krizových oblastech bezmocní a mnohdy je musí nechat na pospas osudu. "Nejhorší je situace v útulcích, které mají na starost třeba pět set nebo i tisíc jedinců. Pokud se k nim dostane pomoc, získá naději jen hrstka," říká ředitelka české neziskovky Pet Heroes.
Majitel bytu v novém domě si nechtěl lámat hlavu s vybavením interiéru, a tak požádal o pomoc dvě mladé architektky. Jejich úkolem bylo byt nejen zútulnit, ale vdechnout mu i některé ženské prvky. Výsledkem je světlý byt se zlatými detaily. "Pro nás je zajímavým zjištěním, že co je určeno primárně mužům, nemusí být stereotypně jen v černé a šedé," tvrdí studio.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
Před vypuknutím konfliktu na Ukrajině jezdilo do hlavního města u řeky Dněpr až 800 tisíc turistů ročně. Architektura Kyjeva, která se formovala po čtrnáct století, je velmi různorodá a lákala lidi z různých koutů světa. Kulturní instituce teď mají strach, že ruská ofenzíva poškodí významné památky a umění metropole. Útoky už zničily obytné domy, školy, televizní věž a muzeum v Ivankivě.
