Josef se chtěl profesionálně věnovat sportu. Jako hodné dítě ale dělal, co se po něm chtělo. Začal studovat a jednou měl přebrat rodinnou firmu. Vědomí, že nežije podle sebe, ho přesto svíralo. Vnitřní konflikt proto léčil alkoholem. Závěrečný díl podcastu Na plech ukazuje, jak může zpracovaná závislost ovlivnit výchovu dětí, vnímání vlastního těla i psychiky a rozvoj duchovního života.
Jitka se starala hlavně o druhé a neuměla si říct o pomoc. Na první místo samu sebe postavila až po třetí ústavní léčbě. Došlo jí, že už nechce pít, a aby přestala po alkoholu bažit, musí zásadně změnit svůj život. Čtvrtý díl podcastu Na plech radí, jak se zachovat, když znovu podlehneme alkoholu, a proč je přínosné recidivu nevnímat jako selhání.
Elen začala s kamarády popíjet ve 12 letech. Prostředí, ve kterém vyrůstala, předurčilo její večírkový styl života. I když získala dobré vzdělání, zaměstnání a naučila se šest jazyků, propila se k láhvi tvrdého denně. Když se rozhodla abstinovat, pravdivý důvod zatajovala. Nechtěla bojovat s pokryteckým přístupem v kultuře, která pití alkoholu podporuje, ale na závislé se dívá skrze prsty.
Martin se na začátku abstinence cítil jako malé dítě, které se musí naučit, jak to v životě chodí. Z muže na ulici s jednou igelitkou se vypracoval v člověka, který pracuje v pekárně, má domov i partnerský vztah. V podcastu Na plech prozrazuje, že ruku v ruce se střízlivostí přišlo také objevování toho, kým vlastně je. Zjistil, že má strach ze svých emocí a své citlivosti.
Když se Katka přestěhovala kvůli partnerově práci do zahraničí, začala na ni doléhat samota. Její představa společného soužití v nové zemi se nenaplnila podle jejích představ a ona postupně začala zapíjet "díru", kterou v novém prostředí cítila. V podcastu Na plech prozrazuje, kdy si uvědomila, že je závislá na alkoholu, proč vlastně pila a díky čemu se jí daří skoro čtyři roky abstinovat.
Bert Neven žije v Praze 31 let. Nizozemský zvukař a hudebník říká, že ho sem přivedlo pivo a krásné ženy. Kromě toho, že má vlastní kapelu Spermbankers a spolupracuje například s Danem Bártou, více než rok vede kavárnu Garáž u Žižkovského tunelu. V té se díky jeho osobě a životnímu stylu vzácně pojí tři poměrně obyčejné věci - autentické prostředí, dobrá hudba a dobrá káva.
Devět koz, třicet slepic, psi, kočky, tři hektary pastvin a chalupa bez přívodu vody. Marek a Lojza vedou tradiční hospodářství v oblasti slovenských Kysuc už devět let. Redaktorka Klára Elšíková je na týden navštívila, aby si vyzkoušela, jak vypadá život, který vychází z partnerství s přírodou.
Když Vadim Naumovich popisuje ingredience a přípravu valašského a ukrajinského hot dogu, zní to jako poezie. "Ano, to mi jde, to mě baví," směje se muž, který se zároveň omlouvá, že jeho čeština není dokonalá. Do Česka přijel s ženou a dcerou minulý rok v březnu a před měsícem otevřeli ve Vsetíně vlastní bistro s hot dogy.
Dan Přibáň má v plánu se svou posádkou vyrazit na konci července na další výpravu. Na rozdíl od předchozích cest se budou tentokrát vydávat do zimy, která je pro ně kvůli času "novým nožem na krku". V Mongolsku je na podzim zastihne mráz, který klesá až k minus 20 stupňům. Potřebují co nejrychleji vyřešit díru v motoru a chybějící plachty na auto. V pátek končí také jejich kampaň na Startovači.
Léto začalo, cítíte, že byste chtěli podniknout něco dobrodružného, ale zároveň si zase až tolik netroufáte? Vydejte se na Cinibulkovu stezku, která začíná v Mšeně na Kokořínsku a po devíti kilometrech krásnou přírodou vás zavede zpět do výchozího bodu. Stezky skalami a hlubokým lesem vám příjemně zvednou adrenalin a nakopnou vás k dalším cestám.
"Hlavně nevypadnout!" říká Dan Přibáň, zatímco řídí Luaz 967, kterému říká "žlutá žába". Auto, ve kterém jedeme, mu slouží jako vzor, podle něhož opraví a sestaví dva jiné stroje stejné značky. V půlce července v nich plánuje vyjet se sedmičlennou posádkou na další, již šestou dobrodružnou cestu. Tentokrát z Evropy do Mongolska. Hotovo chtěl mít už před měsícem, věci ale nejdou podle plánu.
Přepracování a vyhoření se poslední roky ve společnosti šíří jako epidemie. Jak skloubit pracovní, rodinný a osobní život a nezbláznit se z toho? Odpovědí je anglický termín work-life balance. Podle něj stačí pracovat na dobrých mezilidských vztazích, mít dostatek volného času, smysluplné zaměstnání a kvalitní koníčky.
Nechtějí být středem pozornosti, trápí je mezilidské spory a stresují je porady, které jejich excentričtí kolegové zvládají levou zadní. I přes svou introverzi si vybrali povolání, která více nebo méně vyžadují přesně to, co je děsí. Výzkumy ukazují, že introverti mají menší šanci dostat se na vedoucí pozice a méně vydělávají. Podle psychoterapeutky Natálie Schwab Figusch ale přesto mohou uspět.
Příběhy Čechů, kteří odmítli spojit svoji budoucnost s hypotékou na desítky let i nejistým a vysokým nájmem. Rozhodli se proto vyzkoušet jiné formy bydlení – staví si tiny housy a maringotky, vytvářejí iniciativy ke sdílenému bydlení nebo žijí v komunitách, kde si vzájemně pomáhají.
Redaktorka Klára Elšíková se na pět dnů vydala do České Kanady s trampem Lukášem Kurtinem, jenž po českých lesích vandruje už pět let. Jak zvládla spaní pod širákem, vaření si na ohni a toulání se po krajině bez konkrétního plánu a počítání kilometrů?
Spaní pod širákem, vaření na ohni, hra na kytaru, toulání se po lese, svoboda a přátelství. To všechno definuje tramping, který se rozhodla poznat i redaktorka Klára Elšíková. Na pět dnů se vydala do České Kanady s Lukášem Kurtinem, který po českých lesích vandruje už pět let.
Domácí násilí není jen potyčka, při níž padne pár nadávek, pohlavků nebo výhrůžek. Jde o dlouhodobé a opakované fyzické, psychické, sexuální nebo ekonomické týrání, které na obětech zanechává doživotní stopy.
Začíná Suchej únor, který má pomoci omezit nadměrné pití alkoholu. Akce vyzývá Čechy, aby aspoň měsíc tzv. sušili, tedy vydrželi bez piva, vína či destilátů. Loni se jí zúčastnilo zhruba 600 tisíc lidí.
