Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
Po 20 letech se do severní Itálie vrací zimní olympijské hry, které se odehrají v Miláně a Cortině. Web Aktuálně.cz bude mít své reportéry přímo na místě. Hry začínají už v pátek večer. Co máme od letošního ročníku čekat? A bude jej sledovat, i když už je ve sportovním „důchodu“? O tom ve Spotlight News mluví bývalá rychlobruslařka a držitelka olympijské bronzové medaile Karolína Erbanová.
V Íránu na konci prosince začaly velké protesty, kvůli kterým jsou v zemi tisíce mrtvých a zatčených. Teokratický režim odpojil internet, a je tak velmi obtížné zjistit, co se v zemi opravdu děje. Podobný problém mají i studenti, kteří jsou v Česku a mnohdy netuší, co se děje jejich blízkým.
Do mrazivé Ukrajiny vyrazila brand manažerka Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s českým dobrovolníkem, který vystupuje pod přezdívkou Mac, přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.
Minulý týden se přes videohovor setkalo šest ministrů financí z nejsilnějších ekonomik EU, kteří jsou frustrovaní z pomalé evropské integrace. Proto se rozhodli, že vytvoří „rychlejší skupinu“. Iniciátorem návrhu je německý šéf resortu financí Lars Klingbeil. Oslovení čeští europoslanci se neshodnou, zda by Česko o vstup do „rychlejší skupiny“ mělo usilovat a zda by to pro nás bylo výhodné.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ti, kteří bojují na Ukrajině, „skutečnou ruskou elitou“ a válka je „společnou zkouškou všech Rusů“. Jenže data dlouhodobě ukazují, že ve skutečnosti umírá nejvíc lidí z chudých oblastí země. Trend se kvůli ochlazování ekonomiky může ještě zhoršovat, už teď se ale hovoří o více než milionu ztrát.
Dlouholetý kritik Kremlu a muž označovaný jako Putinův nepřítel číslo jedna, Bill Browder, nedávno řekl, jak zničit ruskou ekonomiku a tím oslabit financování války proti Ukrajině. Je podle něj nutné přijmout sankce proti osmi rafineriím, které zpracovávají ruskou ropu a přinášejí Moskvě miliardy. Podle experta je ovšem plán těžko proveditelný.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.
Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
Šest evropských zemí je frustrovaných z toho, jak lídři jako maďarský Viktor Orbán zdržují společná rozhodnutí a zdráhají se postavit proti Rusku ve válce na Ukrajině. Německý ministr financí Lars Klingbeil kvůli tomu svolal videoschůzku s dalšími pěti zeměmi a hovoří o zavedení takzvaného dvourychlostního systému.
Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.
„Vztah mezi vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou je hrozný,“ píše bruselský server Politico. Podle jednoho z úředníků Kallasová dokonce v soukromém rozhovoru von der Leyenovou označila za diktátorku.
Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
