„Těžko donutíte majitele plynového kotle, aby si teplotu sám snížil. Bude to záviset na ekonomickém tlaku a přesvědčovací kampani vlády. Ale snížit spotřebu o 15 procent, jak navrhla Evropská komise, je nutná cesta. Nemůžeme vyloučit, že se dodávky úplně zastaví,” říká analytik ENA Jiří Gavor. „Pro Rusko je teď výhodné, když jsou dodávky sice přiškrcené, ale plyn stále teče,” dodává.
Hosty vysílání jsou analytik Jiří Gavor, zakladatel Lacrima Foundation Vince Moucha a herec Pavel Šimčík.
"Zatím jsme stále v laboratorní fázi, ale doufám, že do konce příštího roku bychom mohli mít produkt podobný mletému masu. Se steakem je to složitější," říká Roman Kříž, spoluzakladatel českého start-upu Bene Meat Technologies. Jeho tým pracuje na vývoji kultivovaného masa. "Nejde nám o nakrmení pár bohatých lidí ze Západu, ale sedmi miliard lidí na planetě," vysvětluje.
„Nákupem stíhaček F-35 všechno placení teprve začíná, v Čáslavi by musela vzniknout nová vzletová i přistávací dráha i zabezpečovací systémy. Samotný nákup by přišel na 80 miliard a pak bychom platili další čtyři až pět miliard korun ročně,” vypočítává vojenský publicista Jiří Vojáček náklady na pořízení amerických stíhacích letounů F-35.
„V rámci Francie je to opravdu mimořádná tragédie. Dohromady hoří asi dvacet tisíc hektarů. Dlouho nebylo jasné, jak se situace vyvine a co s námi bude,” říká šéf Deníku N Ján Simkanič, který s rodinou tráví dovolenou na jihozápadě Francie. „Nejdříve nám říkali, že evakuace nehrozí, pak ale rozhodli z hodiny na hodinu. Hodně se teď debatuje o tom, jestli se dalo požárům předejít,” dodává.
Hosty jsou vojenský publicista Jiří Vojáček, ředitel Deníku N Ján Simkanič, Roman Kříž z Bene Meat Technologies a parkourista Tomáš Zonyga.
„Ekologické pohřbívání u nás ještě možné není. Doufám, že se legislativa brzy změní. Pro mě osobně by byla jasnou volbou kompostace těla,” říká ceremonialistka Tereza Chmelařová. „Katalogy nemáme, obřad s pozůstalými tvoříme na osobní úrovni, každý je velmi individuální. Smrti se nebojím. Čím dřív si ji v sobě osaháme, tím dřív můžeme život skutečně žít,” dodává.
Dalšími hosty vysílání jsou hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil, lékařka Jana Martincová a student Richard Martinec a ceremonialistka Tereza Chmelařová.
"Vůbec jsem nevěděl, že to bude tak náročné. Myslel jsem, že to budu mít za dva měsíce hotové, nakonec stavba trvala dva roky," říká Radek Pospíšil, který se v šestnácti letech rozhodl, že si sám postaví dům. "Doufám, že se tím jednou budu živit. Fakt mě to bavilo, už teď mi ta práce chybí," dodává.
"Lidé zneužívají léky, protože jim pomáhají neprožívat emoce. Mají ale velký závislostní potenciál, proto se předepisují jen na krátkou dobu," říká adiktolog Aleš Kuda a dodává: "Jsme odmala vychovávaní k tomu, že na všechno nepohodlí je nějaký prášek, že se vůbec nemusíme omezovat. Myšlení, že pokud je to lék předepsaný lékařem, tak je to bezpečné, je ale velký mýtus."
„Už teď by měla začít informační kampaň domácnostem, aby přestaly konzumovat plyn všude, kde je to možné. Převážná většina firem se sice bez plynu neobejde, současně ale mohou spotřebu výrazně redukovat,” říká ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. „Čeká nás poslední zima, kdy má Putin v ruce takovou zbraň, další rok už pro nás bude mnohem lepší,” dodává.
Hosty dnešního vysílání jsou ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer, adiktolog a psychoterapeut Aleš Kuda, student Radek Pospíšil a Denisa a Vladimír Mikulášovi.
"Zahraniční studenti měli zkreslené představy o tom, jak to tu chodilo. Mnozí byli socialisté, ale arabský socialismus byl jiný než český. Vietnamští studenti zase přicházeli z války. I přes normalizaci tu měli větší svobodu než doma," říká Dalibor Zíta, jeden z autorů podcastu Můžu ti říkat Mirečku? "Překvapilo mě, jak to u nás tehdy měli těžké," dodává.
"Rozpracovanou reportáž o Hlubučkovi jsem nikdy nezastavil, redaktorka Markéta Dobiášová ji nedokončila. Pracovala na tom půl roku. Proč ji neudělala ani poté, co z ČT odešla, to nevím," říká dramaturg a moderátor pořadu Reportéři ČT Marek Wollner. "Pochybení jsem se nedopustil. Dva roky o kauze Lysolaje nenapsal nikdo nic. Je to politika. Někdo se mě chce zbavit," dodává.
„Dva útoky v Egyptě má na svědomí pravděpodobně ten stejný žralok. Kdyby do vody v ten moment naskákalo pět lidí, odradilo by ho to a utekl by. Je to jediná šance na záchranu, musíte bojovat,” říká profesionální potápěč a fotograf Richard Jaroněk. „Žraloci tu byli odjakživa, mělčina je jejich běžné loviště. Klima se mění a vyhubili jsme jim potravu, proto nás kontaktují častěji,” dodává.
„Situace v Hurghadě je bez problému, všechno funguje, včetně potápění. Omezení se týkají oblasti jižně od nás,” popisuje situaci v Egyptě po napadení turistky žralokem instruktorka potápění z centra Red Sea Diving Pavla Charousková. „Většina potápěčů žraloky touží vidět, v Hurghadě je ovšem pravděpodobnost velice malá. Moře ale je otevřený prostor, připlavat sem může kdykoli cokoli,” dodává.
Hosty vysílání DVTV jsou profesionální potápěč a fotograf žraloků Richard Jaroněk, instruktorka potápění v Hurghadě Pavla Charousková, dramaturg a moderátor Reportérů ČT Marek Wollner, redaktor Dalibor Zíta a architekt Přemysl Kokeš.
„Postoj zdravotníků se změnil a s porodními plány, které si nosí skoro polovina rodiček, se naučili pracovat. Ještě před deseti to často vnímali tak, že žena bude dělat problémy. Je to ale spíš vyjádření preferencí a toho, co je pro rodičku důležité,” říká Miloslava Kramná, koordinátorka Průvodce porodnicemi, který sleduje trendy posledních dvaceti let.
„Najednou se tu akceptovaly čínské totalitární praktiky. Ekonomický a sociální dopad, zavřené školy nebo sebevraždy, to všechno můžeme spočítat. Benefity, čemu jsme těmi lockdowny zabránili, jsou ale jen spekulace,” míní biochemik Zdeněk Hostomský. „Situace je teď úplně jiná než na začátku epidemie. Nejdůležitější je pro mě počet lidí v kritickém stavu a těch je teď pět,” dodává.
Hosty jsou biochemik Zdeněk Hostomský, autorka Průvodce porodnicemi Miloslava Kramná a dirigent Jakub Hrůša.
