"S bezletovou zónou bych byl opatrný. Museli bychom zasáhnout nejen ruské jednotky na Ukrajině, ale i v Bělorusku a Rusku. A nepochybně by došlo k rozšíření konfliktu, Moskva by na to musela reagovat. Většina evropských armád navíc není schopná něco takového vynutit. Leželo by to na bedrech USA," říká bezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar.
Hosty vysílání jsou reportér ČT Václav Černohorský, premiérův poradce Tomáš Pojar, novinářka Petra Procházková a herečka Denisa Barešová.
„Mladé generaci bych doporučila trpělivost a pokoru. Work hard, play hard, to už se moc nenosí. Tvrdě jsem pracovala, ale pak byla dovolená a mě to hrozně bavilo,” vzpomíná na začátky v byznysu manažerka Magdalena Souček, bývalá šéfka české pobočky poradenské společnosti EY. „Ženy by měly dělat to, co je baví. Ne každá chce všechno obětovat kariéře nebo rodině, ale skloubit se to dá,” dodává.
„Můj diář vypadá zmateně. Začínám v šest ráno a občas končím ve dvě ráno. Z herectví teď ustupuji, vidím se ve zdravotnictví. Jednoznačně se cítím být tajemnicí. Je to větší adrenalin, než herectví,” říká Andrea Daňková, herečka a tajemnice ÚHKT. „K výuce komunikace mediků mě přivedla vlastní zkušenost. Umíral mi tatínek a diagnózu mi nesdělili nejlepší formou. Chtěla jsem to změnit,” dodává.
„Každé ráno obvolávám blízké na Ukrajině, kdo je na živu. Pár dnů před začátkem války všichni říkali, že to nějak přečkají v podzemí, takovou brutalitu jsme nečekali,” říká fyzička ukrajinského původu Teťana Ostapčuková, která žije v Praze. „Putina od většinové ruské společnosti nejde oddělit, takhle snadné to není. Jako dítě jsem žila pod ruskou propagandou. Měli jsme vymyté mozky," dodává.
„Dřív jsme byli doma dva, teď je nás čtrnáct. Sinusoida emocí žen, které mají muže ve válce, je obrovská. Domlouváme se všemi jazyky, co známe, ale hlavně pantomimou,” říká herec Daniel Krejčík. „U nás budou mít pomoc tak dlouho, dokud ji budou potřebovat. Snažíme se jim ale pomoci na vlastní nohy, začlenit se do společnosti. Ne všechny ženy se chtějí vracet, některé už totiž nemají kam,” dodává.
„Rusko se stalo zemí, kde co platilo dnes, nebude platit zítra. Nejde tu nic plánovat. Podle nových zákonů bych mohla publikovat možná prázdné regály a zavřené butiky luxusních značek,” říká zpravodajka Ivana Milenkovičová, kterou Český rozhlas stáhl z Moskvy. „Země se za poslední 3 roky změnila. Inteligence emigrovala. Společnost si teprve naplno začíná uvědomovat rozsah sankcí," dodává.
„Dřív jsme byli doma dva, teď je nás čtrnáct. Sinusoida emocí žen, které mají muže ve válce, je obrovská. Domlouváme se všemi jazyky, co známe, ale hlavně pantomimou,” říká herec Dan Krejčík. „U nás budou mít pomoc tak dlouho, dokud ji budou potřebovat. Snažíme se jim ale pomoci na vlastní nohy, začlenit se do společnosti. Ne všechny ženy se chtějí vracet, některé už totiž nemají kam,” dodává.
„Rozpočet jsme schvalovali v situaci, kdy vláda věděla, že nebude platit. K energetické podpoře neudělala nic. Výsledkem je, že máme drahé nejen pohonné hmoty, ale i elektřinu a plyn,” říká místopředseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Prudké zdražování se projevilo po vypuknutí války na Ukrajině, domácnostem i firmám stouply náklady místy až o desítky procent.
„Všichni diktátoři světa včetně Vladimira Putina reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká spisovatelka Radka Denemarková v rozhovoru, který vznikl ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
„Všichni diktátoři světa, včetně Putina, reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká Radka Denemarková v rozhovoru, který vzniknul ještě před Ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
"Ministerstvo dopravy vlaky odklání do jiných krajů. Má to ovšem své limity. Když Ukrajinci úspěšně čelí invazi, tak určitě zvládnou dojet z Pardubic do Prahy. Stává se to, ale už na nádraží jim vysvětlujeme, že ubytování není," říká primátor Zdeněk Hřib. "Vycházíme z toho, že když má člověk problém s tím, že je humanitárně ubytován mimo Prahu, tak asi tu humanitární pomoc nepotřebuje," dodává.
„Samoživitelky musí chápat, že situace je teď špatná a někdo je ve frontě předběhne. Mám Šatník jeden, a ne dva. Hodně dárců zdůrazňovalo, že to chtějí dát Ukrajincům. Ne proto, že by nechtěli pomáhat maminkám v Česku, ale kvůli tomu, že ty ukrajinské přijíždějí s jedním kufrem a jinak nemají nic,” říká moderátorka ČT Nora Fridrichová.
„Nejsme srabi. Pomáháme uprchlíkům, posíláme peníze a státy posílají zbraně. Není to málo. Jenom to není dost. Bude nás to stát víc sil a bude to stát i životy našich občanů. Musíme počítat s tím, že i nám se budou z Ukrajiny vracet rakve,” říká bývalý novinář a podnikatel Jan Dobrovský a míní, že bychom se měli angažovat i silou.
Hosty jsou Petr Štefan z Člověka v tísni, válečný veterán Lumír Němec, ekonom Štěpán Křeček, principál Rosťa Novák a podnikatel Jan Dobrovský.
"Konvenční válka je teď mnohem větší než kybernetická. Skupiny hackerů mohou poškodit průmysl, firmy, ruskou vládu. Na to, že dokážou zastavit jadernou zbraň, bych ale nespoléhal," říká etický hacker Martin Haller. "Jednou ze zbraní, kterou hackeři mají, je kybernetická propaganda. Potřebujeme do ruské společnosti dostat informace ze zahraničí," upřesňuje.
„Ve Lvově je klid, město ale praská ve švech. Naplněná jsou ubytování, školy, nádraží, všude jsou lidé, kteří se snaží dostat přes Polsko pryč z Ukrajiny,” popisuje situaci na místě Lenka Klicperová. “Uprchlíci na nádražích a hranicích čekají i několik dní. Rodiny se nechtějí rozdělovat, děti pláčou. Je to tragédie.”
Dalšími hosty jsou přímo ze Lvova reportérka Lenka Klicperová, manželé Ksenia a Anton Vaykhel a etický hacker Martin Haller.
„Putin sice sankce Západu zkritizoval, jeho odkaz na použití jaderné zbraně ale směřoval hlavně k tomu, aby se NATO nezapojovalo do bojů na Ukrajině. Jedním z takových případů by byla bezletová zóna. Ta je sice označována za neválečný krok, fakticky ale její vynucování znamená sestřelovat ruská letadla. A to už válečným krokem je,” říká Jan Ludvík, expert na válku, strategii a nukleární zbraně.
"Nevíme, jak je Putin dohodnutý s vedením Čínské lidové republiky. Ta si ale dělá svoji vlastní politiku. Pokud Putin prohraje, je ohrožena nejen ruská ekonomická síla, ale také státnost Sibiře," říká šéf bezpečnostního výboru sněmovny Pavel Žáček (ODS). "Na druhou stranu, pokud Západ pomůže ukrajinským silám zvítězit, tak si Čína nedovolí zaútočit na Tchaj-wan a vyvolat další konflikt," dodává.
