Narodila se do francouzského šlechtického rodu a svůj život zasvětila tanci. V roce 1997 ji čekal životní skok – její manžel Constantin získal v restitucích zámek ve Žďáru nad Sázavou a odstěhovali se do Česka. Dnes Marie Kinsky již desátým rokem pořádá na zámku taneční festival, do nějž zapojuje děti i seniory z Vysočiny. "Nechci zavírat památky do krabice, je to cesta k záhubě," vysvětluje.
Ve svém dokumentu Digitální disidenti upozorňuje režisérka Barbora Johansson na rizika spojená s užíváním technologií a obhajuje takzvané právo na analog. Rozhovor s ní se přesto uskutečnil přes platformu Google Meet, žije totiž v Portugalsku. „Technologie samy o sobě nejsou špatné, mám k nim pozitivní vztah. Problém je ale ve způsobu užívání,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz.
Jan Novák se rozhodl praštit s mezinárodním byznysem a nadnárodní společnost vyměnil za krachující fabriku, kde se vyrábí tradiční české smaltované nádobí. Firma během tří let doslova povstala z popela, Novák ji převzal těsně před tím, než ji bývalý majitel rozprodal. Dnes se snaží uchovat českou tradici barevných hrnců a pečicích forem.
Smýšlí feministicky a hlásí se ke křesťanství. Nadějná česká vědkyně momentálně studuje doktorát v Brně, kde se ve výzkumném centru CEITEC zabývá nanotechnologiemi a genovým inženýrstvím. Alžběta Ressnerová navíc zanedlouho odjede svou expertizu prohlubovat do USA v rámci prestižního Fulbrightova stipendia.
Islanďané milují rodokmeny, protože ostrovu na hranici dvou oceánů chybí lesy – lidé si tak sestavují alespoň strom své rodiny. Proč ale místní tak vášnivě čtou a píší? "Je nás málo, proto se potřebujeme něčím odlišit a být na něco hrdí," nabízí jedno z možných vysvětlení Gudrún Baldvinsdóttir, projektová manažerka Islandského literárního centra.
Během pandemie získal na oblibě díky komediálním skečům Tři Tygři. V Ostravě je ale Vladimír Polák stálicí tamní divadelní scény již téměř 30 let. Nyní hraje ve filmové komedii Tři Tygři ve filmu: Jackpot, na jejímž scénáři se podílel. V rozhovoru vysvětluje, proč je z Ostravy do Prahy kratší cesta než naopak a že pražští herci na rozdíl od těch ostravských nevysedávají v hospodě.
Kniha O času a o vodě Islanďana Andriho Magnasona je ekologickým apelem na to, abychom začali jednat, než bude pozdě. Letos byla přeložena do češtiny a Magnason do Česka v červenci zavítá v rámci Měsíce autorského čtení. V rozhovoru vysvětlil, proč současní čtyřicátníci a padesátníci mentálně nežijí v tomto století, a zavzpomínal, jak uprostřed klimatické katastrofy prožil nejkrásnější den života.
Pokud si pod pojmem cestopis představíte čapkovské listy, dílo Stanislava Havlíčka vás překvapí. Tento lékárník strávil několik měsíců na misi v Bangladéši a své vzpomínky na pobyt v tamním uprchlickém táboře sepsal v knize Hlas větru, letos oceněné jako Cestopis roku. Pro Aktuálně.cz mluvil o tom, v jakých podmínkách utečenci žijí, a vysvětlil, proč západní svět k lékům přistupuje jako ke zboží.
Amar Ibrahim je specialistou na zvládání extrémních situací. Na jeho kurzech se objevují i tak zvaní preppeři, lidé, kteří se připravují na možný rozklad společenského řádu. Podle globálních dat jejich počet roste – v USA se od začátku pandemie zdvojnásobil. "Ekonomická krize, energetická krize, epidemie. Je to cítit na každém kroku, evakuační zavazadlo by měl mít každý připravené," míní.
Řepný boršč, plněné taštičky vareniky nebo smažený čeburek. Čtyři ukrajinské ženy připravují ve Food truck pointu v Pražské tržnici speciality své domácí kuchyně, jen místo do porcelánu je servírují na papírové tácky. Jejich gastronomický automobil je poznatelný už z dálky – s modro-žlutými květinovými polepy vyčnívá mezi ostatními.
Milan Knížák nedávno oslavil dvaaosmdesáté narozeniny a jeho dílo momentálně připomíná výstava Ostrov Knížák v pražském Kampusu Hybernská. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, že je problematické vracet zcizené africké umění do zemí původu, a vysvětluje, proč považuje informování o válce na Ukrajině za nefér hru.
Babička jí odmala vyprávěla, že její praděda byl za druhé světové války partyzánem. V dospělosti se o téma romského odboje začala více zajímat a ponořila se do archivů. „Mám pocit, jako by byla historie psaná bez Romů,“ říká Vera Lacková, autorka filmu Jak jsem se stala partyzánkou, který uvedl festival Jeden svět a nyní je v online distribuci na platformě Dafilms.
Vystudoval novinařinu, ale pracovní život zasvětil městské policii v Brně. Pětatřicetiletého tiskového mluvčího Jakuba Ghanema řada lidí zná hlavně díky kuriózním zprávám z moravské metropole i novému podcastu o policejním prostředí. "V kontrastu s tím, jak se někdy o strážnících a policistech mluví, vím, že mají úžasné koníčky, umělecké nebo literární sklony i historické znalosti," říká.
Moderní gastrozóna, výběrové kavárny nebo pulzující divadelní scéna a ambiciózní architektonické projekty. Na druhé straně také doutnající halda, zbytky chladicích věží v lesích a kaňon, odkud je možné sledovat žhavou strusku. Ostrava je městem kontrastů, což se pokusila zachytit trojice autorů v průvodci 111 míst v Ostravě, která musíte vidět.
Románovou kronikou Šikmý kostel nadchla čtenáře daleko za hranicemi Těšínského Slezska. Ještě před vydáním posledního dílu plánované trilogie se Karin Lednická rozhodla připomenout tragédii, která se odehrála v roce 1944 v obci Životice. Gestapo zde v odvetné akci zavraždilo šestatřicet mužů, následovalo zatýkání a odvážení do koncentračních táborů. O události dnes ví jen málokdo.
Nezvyklé osmistupňové teplo a slunečné počasí se na krkonošských hřebenech v mžiku mění v mráz a vichřici. Lyžařští závodníci se kvůli drsným podmínkám vracejí do Labské boudy, jen jeden z nich zůstává. Nakonec už soupeří jen sám se sebou a horskou přírodou. Tragický příběh lyžařů Bohumila Hanče, Václava Vrbaty a Emericha Ratha připomíná film Poslední závod, který od čtvrtka promítají česká kina.
V sobotu 25. února měli odcestovat do Ruska, plány jim však zhatila Putinova válka. A tak místo do letadla nasedli Honza Šamla a Vladimír Maroušek, známí jako duo Beer with Travel, do dodávky a deset dní vozili ukrajinské uprchlíky po všech zemích Visegrádu. "S každou další jízdou lidé přicházeli z intenzivnější situace. Když o tom mluvím, mám husí kůži," vzpomíná Honza.
Ženy v běhu, Matky, Ženy v pokušení, Tátova volha. Mají zaměnitelné názvy a zápletky, muže často vykreslují jako šovinistické sukničkáře, ženy jako nekomplexní osoby motivované jen snahou získat si partnera. Tuzemské filmové komedie přesto mají statisícové návštěvnosti a ročně jich vznikne hned několik. Proč je mají Češi rádi, jsou pro tvůrce vždy zárukou výdělku a neblíží se náhodou jejich konec?
Brněnští KKRD Boys patří mezi stálice českého internetu. Prostor na něm se jim však nedávno zmenšil, Facebook jejich stránku loni v létě zrušil kvůli několikrát nahlášenému obsahu. Nyní se tak historky z brněnských pajzlů, ale také glosy aktuálního dění objevují výhradně na Instagramu. S fanoušky dále komunikují také prostřednictvím knih, nedávno jim vyšla již pátá s názvem Kula & Brus.
Svůj život zasvětil práci se sociálně vyloučenými a chudými Romy, zejména v západních Čechách. Tentokrát jeho pomoc míří jiným směrem, ve skladu potravinové banky v pražských Letňanech vykládá tři dodávky potravin pro Ukrajinu. V pátek se pak chystá vyzvednout a převézt do Česka ukrajinské Romky s dětmi.
