Noc ze čtvrtka na pátek byla výjimečná. Krátce po západu slunce totiž oblohu ozdobil poslední superúplněk tohoto roku – tzv. Studený měsíc, který označuje začátek mrazivého ročního období. A nabídl pohled, který se nám znovu naskytne až v roce 2042.
Dnes večer a zřejmě i v dalších dnech bude možné i z Česka spatřit polární záři. Pozorování ale může komplikovat mlha, nízká oblačnost a jasný Měsíc, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Noc ze středy na čtvrtek přinesla milovníkům noční oblohy mimořádný zážitek. Měsíc se ocitl na své oběžné dráze nejblíže Zemi, působil tak větší, zářivější a nápadnější než při běžném úplňku.
Už dnes v noci se na nebi ukáže největší a nejjasnější superúplněk roku, takzvaný bobří měsíc. Náš souputník se bude nacházet nejblíže k Zemi, takže se bude zdát o něco větší a jasnější než obvykle. Pozorování by měla přát i noční obloha, kterou navíc zpestří meteorický roj Taurid.
Na oběžné dráze se chystá první pokus o výrobu saké mimo Zemi. Ačkoli to zní jako marketingový vtípek, japonská vesmírná agentura JAXA ve spolupráci se společnostmi Mitsubishi Heavy Industries a Dassai to myslí vážně. Projektem Dassai Moon chtějí dokázat, že by se tradiční japonský nápoj mohl jednou připravovat třeba i na povrchu Měsíce.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Připomíná to scénu z hollywoodského trháku Armageddon: obrovský balvan řítící se vesmírem a lidstvo, které hledá způsob, jak ho zastavit. Tentokrát ale nejde o film. Vědci, včetně expertů z NASA, přemýšlí, jak zabránit asteroidu 2024 YR4, aby se srazil s Měsícem. Na stole je i varianta zničit ho jadernou zbraní.
Možnost vydat se k Měsíci měli dosud jen astronauti vybraní v nejužším kruhu vyvolených. Teď se ale otevírá symbolická šance pro každého. NASA nabízí možnost připojit své jméno k historické misi Artemis II, která má lidstvo přiblížit k trvalému návratu na Měsíc. Stačí si zdarma "vystavit palubní lístek" – vaše jméno pak bude uloženo na SD kartě a spolu s kosmickou lodí Orion zamíří do vesmíru.
Na první pohled působí naše planeta naprosto stabilně: slunce ráno vyjde, večer zapadne a den trvá 24 hodin. Jenže realita je mnohem složitější. Země se neotáčí stále stejně: v dlouhodobém měřítku zpomaluje, krátkodobě může naopak zrychlovat. A právě tato kombinace hraje důležitější roli, než by se mohlo zdát. Možná dokonce rozhodla o tom, že dnes máme v atmosféře kyslík.
Začátek týdne bude v Česku s minimem srážek, teploty vystoupají až k 26 stupňům Celsia. Od středy se mírně ochladí a bude pršet. Pátek a víkend bude opět sušší s teplotami až letních 25 stupňů. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
Velkolepou podívanou nabídne nedělní večerní obloha. Po dlouhých šesti letech se u nás opět dočkáme úplného zatmění Měsíce. Náš souputník vstoupí do stínu Země a během 83 minut se promění v ohromně jasný "krvavý" úplněk. Nastane jedno z nejdelších zatmění Měsíce za desetiletí.
Raketa Starship od SpaceX zvládla svůj dosud nejúspěšnější let, poprvé vypustila makety satelitů Starlink a otestovala novou generaci tepelného štítu pro návrat z kosmu. Mise znamená obrat po sérii nezdarů a posunula Muskův projekt blíže k zásadnímu cíli, dopravit astronauty na Měsíc a v budoucnu i otevřít cestu k osídlení Marsu.
V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo půl deváté hodiny večerní, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost.
V sobotu nastane vzácný černý Měsíc - třetí nov ze čtyř v letní sezoně. Jev sice nebude vidět, neosvětlená strana Měsíce totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost. Někteří ji spojují s koncem světa a odkazují na slova z evangelia podle Marka: "Slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého." Svit Měsíce neovlivní pozorování hvězd a planet, takže noční obloha se otevře v celé své kráse.
Plány na výstavbu jaderného reaktoru, který by měl napájet budoucí základnu na Měsíci, existují už několik let. K jejich realizaci ale bylo vždycky dost daleko. Teď ale prozatímní šéf NASA Sean Duffy oznámil smělý plán: do roku 2030 chce dopravit na Měsíc jaderný reaktor o výkonu 100 kilowattů.
Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé. Uvedl to server BBC News, který ale zároveň upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Jízda, která připomínala krocení divokého koně. Jen místo v prérii se odehrávala v pustině Měsíce. Elektrický lunární rover se sice „řítil“ maximální rychlostí 17 kilometrů za hodinu, ale v krajině pokryté jemným prachem a ostrými kameny, ve vzduchoprázdnu, 384 tisíc kilometrů od domova a pod tíhou těžkých skafandrů to astronautům přišlo víc než dost.
Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Stačí odjet dál od měst, nechat oči přivyknout tmě a kochat se nebeskou kulisou. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu či roj meteoritů, začátkem září pak obloha nabídne úplné zatmění Měsíce.
Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka.
Vak s měsíčním prachem, náramkové hodinky a teď i meteorit z Marsu. Všechny tyto vesmírné relikvie už jsou v rukou soukromých majitelů. Posledně jmenovaný předmět se přitom prodal za rekordní částku – 5,3 milionu dolarů (asi 112,5 milionu korun). O vesmírné artefakty je mezi sběrateli takový zájem, že za ně neváhají utratit doslova astronomické částky.
Naše planeta se začala otáčet rychleji než dřív. V důsledku toho se tak v nadcházejících týdnech dočkáme neobvykle krátkých dní. Toho prvního už ve středu, další přijdou 22. července a 5. srpna, kdy poloha Měsíce ovlivní rotaci Země natolik, že den bude o 1,3 až 1,51 milisekundy kratší než obvykle.
V noci z 10. na 11. června ozářil oblohu nad Velkou Británií takzvaný jahodový úplněk. Poeticky pojmenovaný jev, který navzdory svému názvu nijak nemění barvu Měsíce, sice vyvrcholil už minulý týden, jeho účinek ale bude při dobré viditelnosti na noční obloze viditelný po celý zbytek června. Jaký je však původ názvu "jahodový měsíc" a čím byl letošní červnový úplněk výjimečný?
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Astronomové stále nespouští oči z asteroidu 2024 YR4, který byl ještě před několika měsíci považován za hrozbu pro Zemi. Nové výpočty však ukazují, že se víc přiblíží k Měsíci, pravděpodobnost srážky s naším souputníkem vzrostla na 4,3 procenta.
Přesně před 55 lety, v sobotu 11. dubna 1970, odstartovala z floridského mysu Canaveral raketa Saturn V, aby do vesmíru vynesla misi Apollo 13. Zatímco ty dvě předchozí byly úspěšné, Apollo 13 se potýkalo s problémy hned od samotného začátku. Přestože Měsíce nakonec nedosáhla, do dějin kosmonautiky se mise zapsala jako ta nejúspěšnější z neúspěšných.
