


Vlastní nemovitost zůstává i pro generaci Z (18–30 let) důležitým životním cílem. Podle nového průzkumu společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Ipsos jej za důležitý životní cíl považuje 83 % mladých lidí.

Reálně ale vlastní nemovitost jen třetina z dotázaných ve věku 18-30 let a jen 7% mladých respondentů věří, že si ji dokáže pořídit bez cizí pomoci. Každý třetí přiznává, že při koupi prvního bydlení bude spoléhat na finanční podporu rodičů.
Na otázku, jak plánují mladí lidé bydlet v příštích pěti letech, odpovědělo 31 % dotázaných - ve vlastním domě. Každý třetí naopak plánuje žít v nájmu - ve 42 % jde o lidi, kteří současně neinvestují ani nespoří. Téměř třetina mladých respondentů je ochotna zůstat v nájmu proto, že jim tato forma bydlení umožňuje rychleji reagovat na změny v životě.
"Vlastní cihla" je pořád v Česku zásadní a pevný životní cíl, který mladší generace přebírají od starších. Potvrzuje to mou životní zkušenost, a naopak odporuje tvrzením mnohých, že sloveso "vlastnit" bude pro mladší generace už jen zbytečná veteš, a že všichni budou chtít už jen vše navzájem sdílet," říká k závěrům průzkumu Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Investiční nemovitost místo bydlení? Pro část mladých atraktivní scénář
Z odpovědí mladých lidí ve věku 18-30 let vyplývá, že vlastnit nemovitost kvůli jejímu výnosu, a zároveň žít v pronájmu nebo jinde, není pro ně nijak nepřijatelnou představou.
Plány pořídit si vlastní nemovitost na výnos deklarovalo v průzkumu 32 % mladých, ale jen 7 % starších respondentů. Tento rozdíl může naznačovat odlišný generační přístup k vlastnictví: zatímco pro starší zůstává nemovitost spíše symbolem domova, mladí častěji uvažují investičně. Téměř čtvrtina respondentů z generace Z plánuje v příštích pěti letech koupit investiční byt, dalších 15 % zvažuje koupi investičního domu. V průměru si mladí pořizují první nemovitost ve věku 24 let, což je o deset let dříve, než je tomu u srovnávané generace 45+.
"Mladí dnes nemovitosti nevnímají jen jako střechu nad hlavou, ale jako aktivum, které může dlouhodobě pracovat pro jejich jistotu. Vyrůstali v době, kdy vlastní bydlení přestalo být samozřejmostí, takže se na nemovitosti dívají víc investičně než emočně. Často bydlí v nájmu, ale chtějí vlastnit byt na pronájem, protože chtějí mít možnost volby", komentuje Petr Čížek, předseda představenstva společnosti Investika.

Mladá generace si zároveň zachovává optimismus, 37 % z nich věří, že pro ně může být vlastní nemovitost dosažitelná. Nejčastěji takto odpovídali bezdětní muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Na vlastnictví se tito lidé připravují, průměrně měsíčně spoří nebo investují více než 5 000 Kč. Tito lidé také více než ostatní respondenti pravidelně sledují odborný obsah o financích a investování a v oblasti se vzdělávají.
"Je skvělé sledovat, jak mladá generace bere investování vážně a rychle se přibližuje trendu, který je v celém vyspělém světě už běžný. Mladí lidé se vzdělávají, orientují se v moderních investičních nástrojích a dokážou je kombinovat s odborným vedením. To je velmi zdravý základ pro jejich finanční budoucnost," hodnotí výsledky průzkumu Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting.
Mezigenerační solidarita jako vstupenka k vlastnímu bydlení
Více než třetina mladých, kteří v dohledné době plánují koupi prvního vlastního bydlení, při jeho financování spoléhá na pomoc rodičů. Bydlení se tak z individuálního cíle stále častěji stává rodinným projektem.
"Tendence spoléhat se při pořizování vlastního bydlení čím dál víc na rodiče není vůbec překvapivá. Jedním z důsledků výrazného růstu cen nemovitostí, který jsme viděli po většinu posledních zhruba deseti let, je totiž nárůst hodnoty nemovitostí v rukou dosavadních vlastníků, jako jsou právě rodiče dnešní mladé generace, a naopak zhoršená dostupnost bytů a domů pro mladé kupce, tedy děti těchto rodičů," vysvětluje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Z průzkumu také vyplynulo, že vlastnit majetek (39 %) vnímá většina mladých jako součást finanční jistoty, stejně jako mít dostatečnou finanční rezervu (62 %), kontrolu nad financemi (51 %), pravidelný příjem ze zaměstnání nebo podnikání (46 %).




Americký prezident Donald Trump apeloval na republikány, aby znárodnili volby. Také by podle něj měli ovládnout kontrolu nad hlasovacími postupy ve Spojených státech. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by podle něj měla jeho strana volby znárodnit, píší média.



Americká Sněmovna reprezentantů v úterý večer přijala návrh zákona zajišťující další financování federální vlády. Ukončila tím od soboty trvající částečný shutdown, tedy omezení chodu některých federálních úřadů. Zákon podle agentury AP stanoví výdaje v hodnotě přibližně 1,2 bilionu dolarů (24,7 bilionu korun). Ještě v úterý pozdě večer ho podepsal americký prezident Donald Trump.



Společnost Walmart při úterním obchodování jako první maloobchodní řetězec překonala tržní hodnotu bilion dolarů (20,6 bilionu korun). Zařadila se tak po bok technologických gigantů jako Nvidia nebo Alphabet. Za posledních 12 měsíců akcie Walmartu přidaly 28 procent.



Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla jsou extrémním případem buranství v politice, řekl v úterý ve sněmovně Zdeněk Hřib (Piráti). Předseda Pirátů vystoupil jako první z opozičních řečníků zhruba po osmi hodinách od zahájení jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Do té doby z opozice hovořil jen v úvodu předseda ODS Martin Kupka za navrhovatele schůze.



Nově zveřejněné dokumenty z takzvaných Epsteinových spisů odhalují detaily komunikace mezi odsouzeným sexuálním delikventem a bývalým slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem. Zprávy se dotýkají mladých žen, politických vazeb i zákulisních jednání. Lajčák tvrdí, že jeho vztah s Epsteinem byl pouze o slovech, nikoli o činech či nelegálních aktivitách. A že si na události už nepamatuje.