Fermentační boom nezná mezí, ale ruku v ruce s nadšením kráčí i riziko. Bioinženýrka Anna Sobeková krotí populární trend střízlivými fakty: domácí výroba kimči či kombuchy je podle ní často nekontrolovaný proces s nejasným výsledkem. Vysvětluje, proč by se lidé s oslabenou imunitou měli mít před „živými“ potravinami na pozoru a proč předpona bio- automaticky neznamená bezpečí.
Sedmipatrová humrová fontána, 111 druhů sýrů a francouzské speciality připravované přímo před hosty. Právě tradiční francouzskou kuchyní láká hosty z celého světa největší all-you-can-eat restaurace světa z jihu Francie – příznačně pojmenovaná Les Grands Buffets. Rezervace se dělají až rok dopředu.
Pokud sledujete sociální sítě, nejspíš vám neuniklo, že se Českem jako lavina žene netradiční zimní hit – domácí zmrzlina připravená přímo ve sněhu. Ano, čtete správně. Stačí vám mráz, sůl, miska, pár běžných surovin a dobrota je na světě. A protože Česko konečně zažívá pořádnou „ladovskou zimu“ – dokonce i ve městech – je ideální chvíle tento zázrak vyzkoušet.
Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.
Cukr máme v kuchyni, v práci i v hlavě. Sladíme si kávu, aniž bychom o tom přemýšleli, a konzumujeme jej i tam, kde bychom ho docela nečekali. Podle lékaře a absolventa Harvardu Saurabha Sethiho přitom stačí jediný měsíc bez přidaného cukru, aby se tělo začalo viditelně měnit. A nejde zdaleka jen o hmotnost. Jde i o játra, mozek, celkovou imunitu a pocit, že vám konečně správně „běží systém“.
Když si vychutnáváte Margheritu, kaiserku nebo Pavlovu, možná netušíte, že názvy těchto dobrot odkazují na významné postavy minulosti. Slavná balerína, italská královna, anglický hrabě či rakouský císař – ti všichni se stali nečekanou inspirací pro kuchaře a cukráře, kteří jejich jména spojili s gastronomickými výtvory.
Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.
Zapomeňte na přeplněné Staroměstské náměstí a hrnek horkého svařáku. Na jihu Španělska mají svátky úplně jinou energii: pojí se s pomerančovníky, šuměním moře a večery nasvícenými tisíci žárovek. A pokud toužíte prožít Vánoce v tričku, jen tři hodiny letu z Česka vás dělí od míst, kde se prosincové teploty pohybují mezi příjemnými 18 až 20 stupni.
Vánoční svátky jsou časem rodiny, odpočinku a… spousty jídla. Od štědrovečerní večeře přes cukroví až po jednohubky při návštěvách u příbuzných – nejedna porce svátečních dobrot dokáže náš žaludek pořádně zatížit. Pokud se i vy po pár dnech cítíte těžce a přeplněně, nejste sami. Naštěstí existuje několik ověřených způsobů, jak ulevit trávení a zároveň si Vánoce pořádně užít.
Na jednu stranu lidé žehrají na vysoké ceny potravin, na druhou stranu jimi plýtvají. Na každého Čecha připadá 98 kilogramů potravinového odpadu ročně. Zemědělci, zpracovatelé, obchodníci a restaurace na tom mají jen relativně malý podíl. Většinu jídla totiž vyhazují koncoví spotřebitelé v domácnostech, zejména nejmladší dospělí z generace Z.
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Zatímco obliba kapra zůstává stabilní u starší generace, ta mladší častěji sahá po alternativách. Jednotní jsou ale Češi v tom, že chtějí strávit Vánoce doma. Tři čtvrtiny lidí plánují strávit Štědrý večer pouze v úzkém rodinném kruhu, čtvrtina se širší rodinou.
Tvrdí, že slavné pokrmy jako pizza nebo těstoviny alla carbonara nejsou tak staré, jak se traduje, a že nejautentičtější parmazán mají v americkém Wisconsinu. Italský historik Alberto Grandi bourá mýty o „tradiční“ italské kuchyni. Jak sám říká, snaží se „zachránit Itálii před sebou samotnou a jejími lžemi“. Za svůj postoj sklízí nadávky i výhrůžky.
Podíl dětí s kily navíc se za posledních 20 let zvyšuje, což s sebou nese nejen zdravotní problémy, ale také velkou zátěž pro stát. Náklady spojené s obezitou totiž v roce 2050 mohou dosáhnout až 11 miliard korun ročně. Vyplývá to z údajů think tanku Ministr zdraví. Kdo je obezitou nejvíce ohrožen a jak se problém vyvíjí popisuje datová redakce Aktuálně.cz.
Michelin Bib Gourmand už dávno není jen „útěchou“ pro restaurace bez hvězdy. Naopak – jde o prestižní ocenění pro podniky, které dokážou nabídnout špičkovou kuchyni za férovou cenu. V Česku jich každým rokem přibývá a dokazují, že skvěle se najíst dnes neznamená utratit jmění ani rezervovat stůl měsíce dopředu.
