


Ve švýcarském Davosu začíná každoroční setkání Světového ekonomického fóra. Za Českou republiku se 56. výročního zasedání, které potrvá do 23. ledna, zúčastní premiér Andrej Babiš, který by měl být v Davosu v úterý a ve středu.

Vedle obvyklých témat bude hlavní pozornost věnována dosud nevídané rychlosti inovací a technologického pokroku. Přinejmenším v kuloárech se ale budou také probírat klíčová mezinárodněpolitická témata jako je pokračující ruská válka na Ukrajině či aktuální americký tlak na evropské země ve snaze získat Grónsko.
Letošní setkání se koná pod heslem A Spirit of Dialoge (Duch dialogu) a má na něj přijet rekordních více než tři tisíce delegátů nejméně ze 130 zemí. Mimo jiné se v Davosu očekává zhruba 400 představitelů vlád, včetně 64 hlav států a premiérů, 55 ministrů hospodářství a financí, 33 ministrů zahraničí, 34 ministrů obchodu a průmyslu a 11 guvernérů centrálních bank.
Spojené státy letos do Davosu vysílají zatím největší a nejvýše postavenou delegaci, kterou povede prezident Donald Trump. Ten se také chystá k účastníkům promluvit ve středu.
Program letošního ročníku se zaměří na pět důležitých globálních úkolů, u nichž je podle organizátorů nezbytná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem i zapojení všech relevantních aktérů.
Diskuse se budou týkat možností spolupráce ve stále více rozděleném světě, hledání nových zdrojů hospodářského růstu, lepších investic do lidí a vzdělávání, odpovědného využívání inovací ve velkém měřítku a budování prosperity, která bude respektovat ekologické limity planety. Důležitým tématem bude rovněž umělá inteligence (AI) a způsoby, jakými mění svět.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.