


Švédský parlament znovu zvažuje, že místo švédské koruny zavede euro. Největší severskou ekonomiku k tomu vedou obavy z geopolitického vývoje a snaha posílit vztahy s partnery v Evropské unii. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg.

Švédská vláda v této věci podnikla první opatrné kroky na konci minulého měsíce. Ministryně financí Elisabeth Svantessonová z Umírněné strany v parlamentu navrhla, aby se prošetřily klady a zápory přijetí eura.
"Svět se mění, i EU se mění," řekla na parlamentním zasedání Svantessonová. "Musíme se proto také odvážit hodnotit, zkoumat a analyzovat v nejlepším zájmu Švédska, švédských domácností a švédských podniků," dodala.
Švédsko čekají v září parlamentní volby. Vyhodnocení debaty ohledně zavedení jednotné evropské měny má přijít ale až po nich.
Švédsko provedlo zásadní obrat už po plné ruské invazi na Ukrajinu, když tradičně vojensky neutrální země vstoupila v březnu 2024 do Severoatlantické aliance. Přijetí eura by bylo dalším takovým posunem, píše Bloomberg.
Švédští voliči v referendu v roce 2003 společnou evropskou měnu odmítli. Tehdy zvítězil názor, že vlastní měna umožní lépe reagovat na ekonomické výkyvy. Nyní ale geopolitické obavy dodaly debatě o přijetí eura nový rozměr.
Menší ekonomiky jsou v éře soupeření velmocí vystaveny riziku, píše Bloomberg. Vedle hrozeb ze strany Ruska a Číny teď ještě přibyla nevyzpytatelná zahraniční politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se například snaží získat Grónsko, které patří Dánsku.
"Švédsko je nyní plnohodnotným členem NATO a my posilujeme naši obranu po boku partnerů z EU," uvedla v parlamentu švédská zákonodárkyně z Liberální strany Cecilia Rönnová. "Ale stále stojíme jednou nohou venku, v tom smyslu, že nejsme součástí měnové spolupráce," dodala.
Švédsko je co do rozlohy zhruba pětkrát větší než Česká republika, obě země ale mají zhruba stejný počet obyvatel a Švédsko má i vyšší hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Česká republika je členem NATO i Evropské unie a vstupem do EU se zavázala i k přijetí eura. Ani po širší ruské invazi na Ukrajinu ale jasně nedeklarovala, kdy tak hodlá učinit.



„Původní podání senátorů k Ústavnímu soudu ve věci konkordátu bylo vlastně takový kavalírský návrh,“ vysvětluje advokát Jakub Kříž. „Shrnoval některé pochybnosti ohledně smlouvy a předkládal je Ústavnímu soudu, aby je posoudil. Byl takový až neurčitý. Pan prezident se ale vyjádřil podstatně tvrději, razantněji než senátoři.“



Kyjevská žena ve svém bytě chovala vlka, lišku a psy. Zvířata natáčela a videa sdílela na sociálních sítích, kde ukazovala, v jakých nevhodných podmínkách je chová. Jedno ze zvířat ji dokonce napadlo. Žena byla obviněna z týrání zvířat, za což jí hrozí až tři roky vězení.



Vyzkoušejte velikonoční pexeso od Aktuálně.cz. Otestujte svou paměť i rychlost a zvládněte ho na co nejméně tahů v nejkratším čase.



Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.



Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro export této suroviny. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle zdrojů zhruba 20 procent ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně.