


Státu zbývá digitalizovat více než polovina služeb celkového počtu určeného k digitalizaci. Na digitalizaci čeká 2021 služeb, z toho se již pracuje na převodu 1765 služeb do digitální podoby. Vyplývá to z údajů Digitální informační agentury (DIA). Náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka minulý týden uvedl, že stát chce mít všechny služby digitalizované do roka.

Podle mluvčího DIA Jana Hainze je v katalogu služeb státu evidovaných 9379 agend, z nichž digitalizovatelných je 6167. Z těch bylo z povinnosti digitalizovat dále vyjmuto 2177 služeb kvůli nízké četnosti jejich využití a tím i nepřiměřené zátěži pro stát. Zbývá tak 3990 služeb, z nichž je již 1969 v digitální podobě.
"Zbývá 2021 služeb, z nichž 1765 je již rozpracovaných s termínem dokončení únor 2027. Je potřeba tedy dořešit 256 služeb, což jsou většinou nově vzniklé služby či nevyjasněné otázky s resorty, o kterých aktuálně běží meziresortní řízení, které vypořádává DIA," uvedl Hainz.
Povinnost digitalizovat všechny služby státu odložila loňská novela zákona o právu na digitální služby z února 2025 o dva roky. Důvodem byla podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu nízká úroveň řízení projektů a chybějící IT odborníci ve službách státu nebo neúplnost dat. Dalšími příčinami jsou složité informační toky a celkové řízení digitalizace bez jasné odpovědnosti za vynaložené peníze. Celkově přitom stát na digitalizaci v letech 2020 až 2024 vynaložil přes 50 miliard korun.
Podle Klučky minulá vláda počítala s termínem digitalizace některých služeb ještě v roce 2029. Kvůli urychlení digitalizace vzniklo grémium Rady vlády pro informační společnost, které se bude zabývat stanovením priorit digitálních projektů. Tento týden by mělo vybrat 22 strategických programů a projektů.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Americký prezident Donald Trump se domnívá, že by státy světa měly USA s otevřením Hormuzského průlivu „pomoci radostně“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl Trump. Část spojenců už účast vyloučila. Učinilo tak například Německo, podle jehož kancléře Friedricha Merze není íránská válka záležitostí NATO.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do prde*e.“